Přeskočit na hlavní obsah

Krizový stav nesmí odsunout stavební zákon na druhou kolej, stavebnictví ho nutně potřebuje


Zhoršená dostupnost vlastního bydlení a zdlouhavý proces povolování nových staveb. To jsou hlavní důsledky neuvěřitelně složité stavební legislativy, kterou celkem trefně přezdívám legislativním Kocourkovem. Několik desítek novel stavebního zákona v minulých letech udělalo z povolování staveb mnoholetý úřední maraton, kdy získat všechna potřebná povolení pro středně velký rezidenční projekt v Praze často trvá i déle než deset let. To by nyní mohl změnit zcela nový stavební zákon z dílny ministerstva pro místní rozvoj, který by měli ještě letos na jaře schvalovat poslanci. Že ho české stavebnictví potřebuje jako sůl, je jasné úplně každému.


Starší stavaři, kteří v oboru působí už desítky let, často používají následující příměr. „Zatímco za minulého režimu jsme rok plánovali a deset let stavěli, nyní deset let plánujeme a rok stavíme“. Poukazují tím jednak na to, že se stavební práce a postupy neuvěřitelně zrychlily, ale na druhou stranu se výrazně zkomplikovala administrativa před prvním kopnutím do země. Investor musí i pro malý rezidenční projekt s desítkami bytů získat přes šedesát razítek nutných k tomu, aby mohl podat žádost o územní rozhodnutí a následně stavební povolení.

"Představený stavební zákon obsahuje hned několik správných principů, které by mohly současnou tristní situaci výrazně vylepšit. Jedním z takových, který ulehčí všem investorům, je převedení povinnosti získat stanoviska takzvaných dotčených orgánů státní správy (DOSS) z žadatele na stavební úřad. Takových DOSSů je mnoho desítek a získat jejich vyjádření často vyžaduje opakovanou urgenci, což plně zaměstná minimálně jednoho člověka na plný úvazek. Mnoho úřadů a dotčených firem totiž nedodržuje stanovených 30 dnů pro vyjádření a dává si pěkně na čas. I to nový stavební zákon mění, když zavádí takzvanou fikci souhlasu. To znamená, že pokud se DOSS nevyjádří v jasně dané lhůtě, bude se to automaticky brát za souhlas," vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.


Oproti původním představám ministerstva se změnila další novinka, tedy institut automaticky vygenerovaného rozhodnutí (o povolení stavby) elektronickým informačním systémem stavebního úřadu, který se má používat v prvním stupni rozhodování. Původně šlo o to, že pokud stavební úřad o žádosti nerozhodne do 60 dnů (u složitějších případů do 120 dnů), tak povolení vydá následující den automaticky počítač. To se po připomínkách změnilo tak, že pokud úřad nerozhodne v dané lhůtě, tak věc automaticky přejde na nadřízený stavební úřad. Ten kromě samotného rozhodování o žádosti investora začne řešit, proč podřízený úřad nestihl rozhodnout.

Žádost o povolení stavby se má navíc podávat primárně elektronicky, což podle Korce také ušetří nějaký ten čas a omezí spotřebu papíru. "Celý povolovací proces bude plně digitalizován, což umožní komukoliv kontrolu, v jakém je přesně stavu. Každý jasně uvidí, který úřad je s vydáním stanoviska v prodlení a jak dlouhém. Úředníky tak bude přehledný systém tlačit k dodržování daných termínů. Investor by mohl ušetřit dlouhé měsíce i roky čekání na potřebná razítka. Nyní nejen že musí nekonečně čekat, zda se jeho stavební záměr konečně dostane na řadu, ale často opakovaně apeluje na úředníky, aby přestali s průtahy a rozhodli. Pozici hlídacího drába nyní za ně převezme nestranný počítačový systém," říká šéf Ekospolu.


"Výrazné urychlení očekávám také od sloučení současných deseti typů řízení do jediného a zavedení pouze jednoho odvolání. Už tak nebude možné odvolávat se kvůli jedné věci neustále dokola. Uspořit několik měsíců by mohl také takzvaný apelační princip. Ten znamená, že odvolací orgán bude muset nově sám o stavební záměru rozhodnout a ne pořád věc vracet nižší instanci k novému posouzení," doplňuje Korec.

"Schvalovací proces tohoto velmi potřebného zákona však ohrožuje hned několik překážek. Kromě současného krizového stavu kvůli pandemii koronaviru jsou to také tisíce často protichůdných připomínek nejrůznějších stran. Obávám se, aby pozměňovací návrhy poslanců přínosy nového stavebního zákona zcela neodbouraly. Stejně tak hrozí, že se kvůli současné situaci na stavební zákon vůbec nedostane," varuje pražský developer.

"To by byla obrovská škoda, protože celá několikaletá práce by přišla vniveč. S koncem funkčního období sněmovny, které končí už příští rok, totiž spadnou pod stůl všechny neprojednané a neschválené zákony. Je proto nejvyšší čas začít stavební zákon schvalovat. Bez něj se cenově dostupného bydlení ani rychlejšího povolování potřebné infrastruktury jen tak nedočkáme," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...