Přeskočit na hlavní obsah

Začíná hlavní chalupářská sezóna. Na co si dát pozor po zimní pauze?


Co Čech, to chalupář. Toto rčení dlouhodobě potvrzuje i statistika, podle níž jsou Češi z pohledu počtu chat a chalup využívaných k rekreaci v přepočtu na obyvatele na druhém místě na celém světě. Stále více lidí tráví své víkendy v klidu své druhé rekreační nemovitosti a právě první jarní dny a týdny jsou každoročně ve znamení návratu k zazimovaným chalupám. Na co si ale při prvním příjezdu v sezóně dát největší pozor?

„Letošní koronavirová epidemie a kvůli ní přijatá bezprecedentní opatření ovlivnila i chalupářskou sezónu. Někteří lidé, kteří zůstali několik týdnů nuceně doma, raději trávili volno mimo městský ruch a rozhodli se proto strávit karanténu v klidu na své chalupě. Spousty volného času pak využili například pro dlouhodobě odkládané opravy či náročnější rekonstrukce. Mnozí chalupáři ale čekali, až nejpřísnější omezení limitující pohyb obyvatelstva pominou. Jistě k tomu přispěli také časté zmínky v médiích o tom, jak nepřátelsky se starousedlíci dívají na hromadný příliv lidí z měst. Nyní po poslední vlně uvolnění však už víkendům na chalupě nic nebrání. Naopak očekávané teplé dny jsou pro to ideální,“ říká mluvčí developerské společnosti Ekospol Filip Sušanka.
Přijet na chalupu, která byla několik měsíců nevyužívaná, však není jen tak. Majitel by měl před prvním pobytem udělat několik základních věcí. „Už před vstupem do budovy by měl zvenku zkontrolovat případná mechanická poškození. Už na první pohled lze odhalit nevítanou návštěvu zlodějů. Pokud zjistíte, že vaši chatu někdo vykradl, určitě nevstupujte dovnitř a ihned zavolejte policii a počkejte na ní venku. Pohybem po interiéru můžete zničit všechny stopy, které by mohly vést k dopadení nenechavých návštěvníků,“ upozorňuje Sušanka.
Při vizuální kontrole však nejde jen o vypáčené dveře či jiné podobné znaky vykradení, ale také o odhalení následků zimních mrazů. „Důkladnou kontrolu si proto zaslouží střecha, které vadí časté střídání vysokých a nízkých teplot. To může poškodit konstrukci střechy a vést až k zatékání. Podobnou péči je nutné věnovat také okapům, zda někde zmrzlá voda neroztrhala svody a nepoteče tak při nejbližším dešti po fasádě,“ radí Sušanka.
Důležité je také zkontrolovat komíny a kamna, každý majitel nemovitosti je musí nechat jednou ročně zkontrolovat. U sezónních zdrojů tepla navíc prováděcí předpis zákona o požární ochraně nařizuje dvakrát ročně důkladné vyčištění. Nános sazí v komíně totiž výrazně zvyšuje riziko požáru. Pravidelné revize komína vyžadují i pojišťovny a tyto kontroly navíc prodlužují životnost komína a zvyšují účinnost vytápění.
Před opětovným spuštěním vody je nutné zkontrolovat všechny trubky, jestli je náhodou mráz nepoškodil. „Zkontrolovat se musí také elektroinstalace, nejlépe tím, že se zapnou všechna světla a vyzkouší všechny zásuvky. Jakýkoliv podezřelý zvuk je jasným signálem, že je něco v nepořádku a impulsem pro okamžité zavolání certifikovaného elektrikáře. Podcenění skutečného stavu elektroinstalace může vést až k vyhoření zásuvky či dokonce vzniku požáru,“ zdůrazňuje Sušanka.
Mnoho chalupářů se po prvním příjezdu na chalupu snaží okamžitě co nejrychleji vyvětrat zatuchlost dlouho uzavřeného prostoru. Intenzivní větrání, zvláště brzy z jara, kdy ještě ranní teploty atakují nulové hodnoty, však není nejvhodnější. Může se totiž začít srážet vlhkost a stěny pak vlhnou. „Lepší je proto jen omezené větrání následované důkladným vytopením celého domu. Tato kombinace vlhkost a zatuchlinu spolehlivě vyžene,“ doporučuje Sušanka.
I přes sebelepší zazimování majitel nezabrání tomu, aby neobývanou nemovitost nenavštívili nevítaní zvířecí hosté. Například myši a jiní drobní hlodavci opuštěné chaty přes zimu vyhledávají pravidelně. Důležitá je proto důkladná kontrola kuchyně i spižírny. „Všechno je nutné vyndat ven, zkontrolovat, utřít a vydesinfikovat. To samé se týká lednice, podlah, koupelny i záchodu. Stejně tak je nutné vyprat všechny lůžkoviny, záclony, ubrusy, prostírání, potahy a další látky v interiéru. Matrace a koberce pak na čerstvém vzduchu vyvětrejte a vyprašte. První víkend na chalupě po zimní pauze tak bude spíše ve znamení intenzivního úklidu než nějakého odpočinku a relaxace. Na to bude dost času později,“ dodává Sušanka.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...