Přeskočit na hlavní obsah

Pád českého stavebnictví pokračuje, produkce v dubnu opět klesla


České stavebnictví si letošní rok za rámeček určitě nedá. Také v dubnu pokračoval jeho pád, když stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 4,6 procenta. O 1,9 procenta klesla stavební produkce v dubnu také v porovnání s předchozím březnem, který už navíc byl zasažen následky protikoronavirových opatření. Sektor zachraňovalo hlavně inženýrské stavitelství, jehož dubnová produkce meziročně vzrostla o 13,5 procenta. Naopak pozemní stavitelství ztratilo 10,5 procenta.

Výrazně se propadl také počet dokončených bytů, v celém Česku jich ve čtvrtém letošním měsíci bylo 1837. To představuje meziroční propad o 32,5 procenta. "Pokud bychom vzali čistě jen novou bytovou výstavbu a nezapočítali změny dokončených staveb, dostali bychom se na 1604 dokončených nových bytů. Tragická je stále situace v Praze, kde stavební firmy v dubnu dokončily jen 36 nových bytů, což odpovídá jedinému malému rezidenčnímu projektu. To ve Středočeském kraji eviduje ČSÚ v dubnu 249 nově dokončených bytů a v Jihomoravském dokonce 333 dokončených bytů," vypočítává generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Pozitivnější čísla podle něj nabízí statistika zahájených bytů. V rámci celého Česka se začalo v dubnu stavět 3386 bytů, tedy o 1,5 procento více než ve stejném měsíci loňského roku. "Bez změny dokončených staveb dostaneme číslo 3001 zahájených bytů. V tomto ohledu si už hlavní město vede o něco lépe, když se na jeho území ve čtvrtém měsíci letošního roku v nových projektech začalo stavět slušných 780 nových bytů. Bytové výstavbě se tradičně daří i ve Středočeském a Jihomoravském kraji (426, resp. 364 nově zahájených bytů). Praha se tak po dlouhé době v tomto ukazateli vrátila do čela bytové výstavby. Od začátku letošního roku se zde v nových projektech začalo stavět už 1982 nových bytů. Na druhé místo klesl Středočeský kraj se 1778 zahájenými byty a třetí příčku si udržel Jihomoravský kraj s 1582 zahájenými byty," doplňuje Korec.
Otázkou podle Korce je, jak se bude celé stavebnictví i bytová výstavba vyvíjet v dalších měsících, kdy se budou stále více projevovat dopady protikoronavirových opatřeních a prohlubující se problémy mnoha firem. "Firmy a domácnosti budou spíše šetřit a chuť investovat velké částky bude zákonitě menší. Na druhou stranu méně stavebních příležitostí by mohlo zvýšit konkurenci mezi stavebními firmami a vést ke zlevnění stavebních prací, jejichž cena v minulém období razantně rostla. Nevyřešeným problémem ale zůstává osud zahraničních pracovníků, z nichž mnozí se vrátili domů ke svým rodinám. Jejich návrat je stále kvůli restrikcím na příjezdu do země komplikovaný, což se může na stavební produkci negativně odrazit. V podstatě žádná stavba v Česku se neobejde bez zahraničních pracovníků, převážně z Ukrajiny ale i jiných zemí na východ od nás. Ti často vykonávají nejen dělnické pozice, ale i vysoce specializované profese. Jejich dlouhodobá vynucená nepřítomnost by mohla srazit české stavebnictví do kolen," tvrdí šéf developerské společnosti.
"Kondice českého stavebnictví, které se výrazně podílí na národním HDP, tak bude záležet nejen na ochotě domácností, firem a státu investovat, ale také na rychlosti obnovení bezbariérového mezinárodního cestování. Tak jako tak je už nyní jasné, že sektor příliš veselé období nečeká," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...