Přeskočit na hlavní obsah

Bytové výstavbě letos dominuje Praha a střední Čechy, nejméně bytů se staví na Karlovarsku


Hlavní město se letos dostalo do čela výstavby bytových domů, kde přitom od začátku 90. let minulého století mělo neotřesitelnou pozici. O tu ho ale v posledních letech kvůli zablokovanému procesu povolování nových staveb a extrémnímu nedostatku stavebních pozemků v Praze vytlačil Středočeský kraj. Právě středočeské obce v okolí Prahy se v nedávné výrazně rozrostly. O nové byty je zájem také na jižní Moravě, naopak na Karlovarsku se staví málo.

V hlavním městě se od začátku letošního roku do konce května začalo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v nových projektech stavět už 2419 bytů. Druhá příčka patří Středočeskému kraji (2250 zahájených bytů) a třetí pak kraji Jihomoravskému (1978 zahájených bytů). Přes tisícovou hranici se bytová výstavba letos dostala už jen v Plzeňském kraji (1030 zahájených bytů). Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj, kde firmy zahájily stavbu jen 255 nových bytů. V Praze by to znamenalo jeden středně velký rezidenční projekt. Málo nových bytů se staví také na Liberecku (445 zahájených bytů) a v Ústeckém kraji (473 zahájených bytů). Celkem se v Česku letos za prvních pět měsíců roku začalo stavět 13 652 nových bytů.
„I bytová výstavba ukazuje zásadní rozdíl mezi Prahou a regiony. Zatímco v Praze převažují nové bytové domy, ve všech ostatních krajích se staví nové byty hlavně v rámci rodinných domů. Vůbec nejvýraznější rozdíl je ve středních Čechách, kde hned 2060 nových bytů začalo vznikat v novém rodinném domě, zatímco na bytové domy připadlo jen 182 bytů,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Že tento stav trvá už delší dobu, dokazuje statistika dokončených bytů. Průběžné první místo v počtu dokončených bytů v nových projektech od začátku letošního roku patří Středočeskému kraji, kde firmy dokončily celkem 2400 bytů. Druhá je s 1920 dokončenými byty Praha a třetí pak Jihomoravský kraj (1405 dokončených bytů). Poslední příčka opět patří Karlovarskému kraji s pouhými 172 dokončenými byty.

Jak se letos v jednotlivých krajích staví nové byty

Kraj
Zahájené byty
Dokončené byty
Praha
2419
1920
Středočeský
2250
2400
Jihočeský
684
643
Plzeňský
1030
758
Karlovarský
255
172
Ústecký
473
407
Liberecký
445
258
Královéhradecký
609
465
Pardubický
703
354
Vysočina
574
458
Jihomoravský
1978
1405
Olomoucký
662
899
Zlínský
636
421
Moravskoslezský
934
814
CELKEM
13 652
11 374
Pouze nová výstavba, leden – květen 2020
Zdroj: ČSÚ


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace