Přeskočit na hlavní obsah

Korec z Ekospolu: Zrušení daně z nabytí nemovitosti vítám, kupující bytu či domu ušetří až stovky tisíc korun


Stovky tisíc korun ušetří lidé, kteří si pořizují vlastní nemovitost. Drtivá většina poslanců dnes hlasovala pro zrušení daně z nabytí nemovitosti, která činí čtyři procenta z kupní ceny. U bytu či domu za pět milionů korun tak kupující ušetří příjemných 200 tisíc korun. Opatření má zpětnou účinnost a týká se už všech nemovitostních transakcí, u kterých byl dokončen vklad do katastru během prosince 2019 a později. Dobrou zprávou je také to, že se zároveň neruší daňové odpočty úroků u hypoték, jak původně vláda navrhovala. Zákon nyní musí schválit ještě senátoři a svým podpisem stvrdit i prezident.

"Daň z nabytí nemovitosti považuji za nesmyslnou a dlouhodobě za její zrušení bojuji. Už dlouho poukazuji na její nadbytečnost. Jsem rád, že po opakovaných snahách o její zrušení to tentokrát vyšlo. A doufám, že i senátoři budou mít stejný názor a pošlou tuto daň do historických právních análů. Ostatně už před časem někteří členové horní komory parlamentu mluvili o tom, že je tato daň nemorální," reaguje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že s tímto názorem souhlasí.
"Zcela špatně je daň z nabytí nemovitosti ze samé podstaty. Jasněji je to vidět, pokud nemovitost zaměníme jakýmkoliv jiným zbožím. Co byste říkali tomu, kdyby stát vybíral daň z nabytí auta? Možná nic, protože i auto běžná domácnost pořizuje jen jednou za dlouhý čas. Tak jinak. Chtělo by se vám pravidelně odvádět státu nad rámec DPH další část z ceny pečiva, drogerie či jídla jako speciální daň? Jen za to, že si toto zboží kupujete. Daň z nabytí nemovitosti je stejně nesmyslná, jako by byla daň z nabytí rohlíku, mýdla či masa. Člověk je v podstatě pokutován za to, že si pořizuje nemovitost. A to už vůbec nemluvím o tom, že ji kupující platí už jednou zdaněnými penězi. Příklad vícenásobného zdanění jako vyšitý," tvrdí pražský developer.
"Tato daň navíc výrazně zatěžuje zájemce o nemovitost. V případě bytu či domu za pět milionů korun musí státu odvést 200 tisíc korun. Ty přitom musí nalézt ve vlastní kapse, protože na tuto částku nelze čerpat hypotéku. Pokud vezmeme v potaz závazné doporučení ČNB, že by výše hypotéky neměla přesáhnout 80 procent hodnoty pořizované nemovitosti, musí kupující ze svého zaplatit s daní minimálně 24 procent. To u zmiňovaného pětimilionového bytu či domu představuje poměrně vysokou částku 1,2 milionu korun," vypočítává šéf Ekospolu.
Stát přitom z této daně výrazné výnosy nemá. Předloni vybral 13,6 miliardy korun a v roce 2017 pak 12,5 miliardy korun. "Otázkou zůstává, kolik peněz na její výběr vynaložil. I kdyby to byla nula, což zcela jistě není, jsou zisky státu z této daně v porovnání s ostatními příjmy zanedbatelné. Nemluvě o tom, že výběr komplikují četné výjimky, protože spousta typů nemovitostí je od odvodu daně z nabytí osvobozena. Jsem proto velmi rád, že tato daň z našeho daňového systému jednou pro vždy zmizí," dodává Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...