Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty v Praze v prvním pololetí zdražily o devět procent, cenový růst ale brzdí


Růst cen nových bytů v Praze pokračuje i v letošním roce. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci června vzrostla na 106 575 korun, což představuje meziroční nárůst o devět procent (8,93 %). Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,86 milionu korun. To je o 480 tisíc korun více než před rokem. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už více než 13 let.

Zdražování nových bytů ale zpomaluje. V porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku ceny nabízených nových bytů na konci prvního pololetí vzrostly jen o 0,8 procenta, což u vzorového 55metrového bytu představuje zdražení o 50 tisíc korun.
O něco více vzrostla průměrná cena prodaného bytu, která se na konci letošního června dostala na 104 305 korun za metr čtvereční. To ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje nárůst o 10,64 procenta. „Rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu způsobuje to, že z ceníků developerů vždy nejrychleji zmizí ty nejlevnější byty a zůstanou ty dražší. Tento trend se vzhledem k ekonomické situaci po koronavirovém útlumu bude v následujících čtvrtletích ještě prohlubovat a rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu se ještě zvýrazní,“ odhaduje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Průměrné ceny prodaných nových bytů by tak v budoucnu mohly nepatrně klesnout, protože trh bude stejně jako po minulé ekonomické krizi akceptovat pouze cenově dostupné byty s cenovkou do 95 tisíc korun za metr čtvereční. „Naopak předražené rádobyluxusní byty s cenou přesahující 120 tisíc korun za metr čtvereční zůstanou dlouhodobě neprodejné. Tyto nechtěné ležáky tak budou nadále udržovat průměrnou cenu nabízených bytů relativně vysoko. Tím zkreslí cenou cenovou statistiku. Podstatná bude pouze ta týkající se reálně prodaných bytů. Jedině ta ukáže pravdivý cenový vývoj na realitním trhu,“ upozorňuje Korec.
Jakákoliv cenová prognóza je ale v tuto chvíli velmi nejistá. „Není totiž známo, co s celou ekonomikou udělá očekávaný konec státní podpory. Zásadní vliv by mohl mít také příchod druhé vlny koronaviru a s tím spojená další omezení. Nejistota spojená s obavou o práci společně s mnohem opatrnějším přístupem bank k poskytování hypoték by mohly tlačit na zlevňování bytů. Na druhou stranu povolovací proces se zatím nezrychlil, a tak i nadále na trhu přetrvává velký nedostatek dostupných bytů. To by společně se stále vysokými cenami stavebních prací a materiálu mohlo kompenzovat negativní vlivy a držet ceny nových bytů na stále stejné úrovni,“ soudí Korec.

Analýza Ekospolu se týká pouze cen samotného bytu a nezahrnuje příplatky za sklep a garážové stání. Zájemce o nový byt tak většinou zaplatí ještě více, protože tyto položky bývají povinnou součástí koupě. Developeři je však v cenících zpravidla evidují zvlášť. Do výpočtu jsou zahrnuty pouze byty v nově postavených projektech, nabídka z rekonstruovaných domů se do analýzy nepromítá. Nejde totiž o nové byty, byť je tak někteří prodejci nazývají. Jejich cena bývá vyšší, proto by i celkový průměr o něco vzrostl.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...