Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty se v Praze staví v bytových domech, v krajích dominuje výstavba rodinných domů

 

Střední Čechy v posledních letech převzaly post lídra bytové výstavby, když předstihly dříve nedosažitelnou Prahu. Hlavní město však trpí extrémně pomalým povolováním nových staveb a kvůli zastaralému územnímu plánu také nedostatkem pozemků vhodných k rezidenční výstavbě, proto o svou první příčku přišlo. V jednom ohledu však Praha stále dominuje – zdaleka nejvíce nových bytů zde vzniká v rámci větších bytových domů. Naopak v ostatních krajích dominuje výstavba rodinných domů.


Stavební firmy začaly v Praze v rámci nových projektů v letošním prvním pololetí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavět celkem 2553 nových bytů, z čehož 2348 připadalo na bytové domy. Jen 198 bytů začalo vznikat v rodinném domě. Ve všech ostatních krajích je to přesně opačně – lidé tam preferují rodinné domy.

Naprosto evidentní je to právě ve Středočeském kraji, kde se letos začalo stavět 2719 nových bytů. Hned 2437 z nich vzniká v rámci rodinného domu a jen 271 bytů je součástí nějakého bytového domu. Podobně velký nepoměr je také například v Moravskoslezském kraji (949 zahájených bytů v rodinných domech oproti 165 v bytových domech), Jihočeském kraji (664 zahájených bytů v rodinných domech oproti 133 v bytových domech) či Královéhradeckém kraji (638 zahájených bytů v rodinných domech oproti 67 v bytových domech). Pouze na Plzeňsku je tento poměr poměrně vyrovnaný (666 zahájených bytů v rodinných domech oproti 541 v bytových domech).

Stejné je to také u dokončených bytů. V hlavním městě převažuje výstavba bytových domů, kde letos firmy dokončily stavbu 1827 bytů. V rodinných domech letos skončila stavba 312 nových bytů. Naopak ve středních Čechách i v této statistice dominují rodinné domy s 2348 dokončenými byty oproti 430 bytům dokončených v bytových projektech. Podobné či o něco menší rozdíly jsou také v ostatních krajích s výjimkou Olomouckého kraje, kde je to vyrovnané. Letos tam v nových rodinných domech dokončilo 548 bytů, zatímco na bytové domy připadá 537 dokončených bytů. Tedy jen o jedenáct méně.

"Důvod je zřejmý – ceny pozemků. Zatímco v hlavním městě jsou velmi vysoké a jsou tak kvůli rozložení nákladů na jejich pořízení vhodné spíše pro výstavbu velkého množství bytů, v krajích naopak cena pozemků z nákladů na výstavbu ukrojí mnohem menší podíl. Nehledě na to, že stále existuje mnoho obcí, které lákají nové obyvatele zvýhodněnými cenami stavebních parcel, výjimkou nejsou ani symbolické ceny typu jedna koruna za metr čtvereční. Zásadní jsou také územní plány obcí, které v menších sídlech často výstavbu větších bytových domů vůbec nepovolují. I proto bude i nadále nejvíce nových bytových domů vznikat v Praze a velkých krajských městech," komentuje to generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

 

 

Zahájené nové byty v jednotlivých krajích

Kraj

Rodinné domy

Bytové domy

Celkem

Praha

198

2348

2553

Středočeský

2437

271

2719

Jihočeský

664

133

831

Plzeňský

666

541

1210

Karlovarský

185

114

300

Ústecký

477

97

580

Liberecký

346

227

579

Královéhradecký

638

67

708

Pardubický

617

191

809

Vysočina

597

86

685

Jihomoravský

1415

759

2298

Olomoucký

538

210

755

Zlínský

519

288

809

Moravskoslezský

949

165

1120

Zdroj: ČSÚ

Za 1. pololetí 2020, pouze nová výstavba

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...