Přeskočit na hlavní obsah

Praha je opět nejlepším místem k životu v Česku, pro nové obyvatele však nemá dostatek bytů

 

Praha je zlatá loď. V Praze je blaze. Pražákům těm je tu hej. Jen několik už zlidovělých hlášek ukazuje, že bydlení v hlavním městě bylo pro mnoho lidí vždy velmi atraktivní. Ostatně dokládají to i letošní výsledky pravidelného srovnávacího průzkumu Místo pro život analytické agentury Datank. Podle ní je kvalita života v Praze nejlepší ze všech čtrnácti českých a moravských krajů. Hlavní město získalo první příčku už popáté v desetileté historii tohoto srovnávání.



Že je hlavní město pořád velkým lákadlem, pravidelně potvrzují i data Českého statistického úřadu (ČSÚ) týkající se demografického vývoje v krajích. Jen loni se počet obyvatel Prahy zvýšil takřka o 16 tisíc, což představovalo (společně se Středočeským krajem) nejvyšší nárůst ze všech krajů. Není se čemu divit, hlavní město nabízí nejlepší možnosti pracovního uplatnění a sportovního i kulturního vyžití. Proto láká nejen lidi z jiných krajů, ale také cizince.

Otázkou ale zůstává, kde tito noví Pražané budou bydlet. "Hlavní město se totiž potýká s obrovským nedostatkem nových bytů. Může za to nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu a hlavně zablokovaný proces povolování nových staveb. Například za první letošní pololetí se na území hlavního města začalo v rámci nových projektů stavět jen 2553 bytů. To je strašně málo a nestačilo by to ani k pokrytí poptávky lidí, kteří se do metropole přistěhují," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Podle něj je proto nutné co nejrychleji rozběhnout bytovou výstavbu a připravit další pozemky pro nové velké rezidenční projekty. "Je pozitivní, že si současné vedení magistrátu tyto problémy uvědomuje a pracuje na jejich řešeních. Například náměstek primátora Petr Hlaváček před nedávnem veřejnosti představil návrh metodiky spolupráce developerů s městskými částmi, kterou připravil jeho tým. Tento materiál by mohl odblokovat situaci i v těch městských částech, kde se až dosud jakékoliv nové výstavbě zuby nehty bránili. Magistrátní metodika by jasně určila, za jakých podmínek může investor stavět, a co za to městská část od něj dostane. Díky tomu by se opět mohla začít více stavět potřebná infrastruktura či bytové domy. Praha i její budoucí noví obyvatelé nové byty a nejen je potřebují jako sůl," říká šéf Ekospolu Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace