Přeskočit na hlavní obsah

Praha je opět nejlepším místem k životu v Česku, pro nové obyvatele však nemá dostatek bytů

 

Praha je zlatá loď. V Praze je blaze. Pražákům těm je tu hej. Jen několik už zlidovělých hlášek ukazuje, že bydlení v hlavním městě bylo pro mnoho lidí vždy velmi atraktivní. Ostatně dokládají to i letošní výsledky pravidelného srovnávacího průzkumu Místo pro život analytické agentury Datank. Podle ní je kvalita života v Praze nejlepší ze všech čtrnácti českých a moravských krajů. Hlavní město získalo první příčku už popáté v desetileté historii tohoto srovnávání.



Že je hlavní město pořád velkým lákadlem, pravidelně potvrzují i data Českého statistického úřadu (ČSÚ) týkající se demografického vývoje v krajích. Jen loni se počet obyvatel Prahy zvýšil takřka o 16 tisíc, což představovalo (společně se Středočeským krajem) nejvyšší nárůst ze všech krajů. Není se čemu divit, hlavní město nabízí nejlepší možnosti pracovního uplatnění a sportovního i kulturního vyžití. Proto láká nejen lidi z jiných krajů, ale také cizince.

Otázkou ale zůstává, kde tito noví Pražané budou bydlet. "Hlavní město se totiž potýká s obrovským nedostatkem nových bytů. Může za to nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu a hlavně zablokovaný proces povolování nových staveb. Například za první letošní pololetí se na území hlavního města začalo v rámci nových projektů stavět jen 2553 bytů. To je strašně málo a nestačilo by to ani k pokrytí poptávky lidí, kteří se do metropole přistěhují," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Podle něj je proto nutné co nejrychleji rozběhnout bytovou výstavbu a připravit další pozemky pro nové velké rezidenční projekty. "Je pozitivní, že si současné vedení magistrátu tyto problémy uvědomuje a pracuje na jejich řešeních. Například náměstek primátora Petr Hlaváček před nedávnem veřejnosti představil návrh metodiky spolupráce developerů s městskými částmi, kterou připravil jeho tým. Tento materiál by mohl odblokovat situaci i v těch městských částech, kde se až dosud jakékoliv nové výstavbě zuby nehty bránili. Magistrátní metodika by jasně určila, za jakých podmínek může investor stavět, a co za to městská část od něj dostane. Díky tomu by se opět mohla začít více stavět potřebná infrastruktura či bytové domy. Praha i její budoucí noví obyvatelé nové byty a nejen je potřebují jako sůl," říká šéf Ekospolu Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace