Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví je jednou z hlavních obětí koronakrize, v srpnu propadlo o další desetinu

 

Jednou z hlavních obětí letošní koronavirové krize je české stavebnictví. Slibně rozjetý segment hned na počátku hlavní sezony brutálně přerušil jarní ekonomický lock-down a od té doby tato důležitá součást celé ekonomiky jen strádá. Už několik měsíců v řadě pozorujeme dvouciferný meziroční propad stavebnictví. Proto by se aktuální čísla za srpen zveřejněná Českým statistickým úřadem (ČSÚ), kdy stavební produkce klesla meziročně „jen“ o 9,7 procenta, mohla zdát pozitivnější. Ale to jen před tím, než odložíme hodně silné růžové brýle. Pořád totiž mluvíme o desetinovém propadu. České stavebnictví tak ani zdaleka nenarazilo na své dno.



Špatně na tom zůstává hlavně bytová výstavba, u které statistici v srpnu zaznamenali pokles v obou hlavních ukazatelích. Počet zahájených bytů v rámci celého Česka klesl meziročně o tři procenta na 3198 bytů, o 1,7 procenta poklesl i počet dokončených bytů na 2992 bytů.

"V ústupu ze slávy pokračuje Praha, byť jsou srpnová čísla o něco vyšší než v předchozích dvou měsících. Ale posuďte sami, zda lze mluvit o pozitivních trendech. V srpnu začaly firmy podle ČSÚ v hlavním městě stavět 334 nových bytů. To je sice násobně více než červencových 46 zahájených bytů a více i než červnových 137n zahájených bytů. Ale ani tak to nejsou čísla, kterými by se mohla Praha nějak extra chlubit. A už vůbec to nestačí k uspokojení stále vysoké poptávky po novém bydlení v hlavním městě," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Nízkou bytovou výstavbu v Praze se podle Korce stále více stavebních firem snaží řešit tím, že se zaměřuje na Středočeský kraj. "Ten ostatně v minulosti už dávno převzal hlavnímu městu první místo v žebříčku lídrů bytové výstavby. A potvrzuje to i letos, kdy se zde začalo stavět už 3605 nových bytů, zatímco v Praze 2933. Té navíc na záda dýchá už i Jihomoravský kraj s 2871 zahájenými byty. V obou mimopražských krajích dominuje soukromá výstavba bytů v rodinných domech," vypočítává šéf Ekospolu.

"Zásadním problémem nejen bytové výstavby, ale celého stavebnictví, je extrémně složitý a zdlouhavý proces povolování nových staveb. Proto je tak nutné urychleně přijmout nový stavební zákon, který slibuje výrazné zkrácení všech lhůt a vydání stavebního povolení do jednoho roku. Bez něj bude české stavebnictví propadat hlouběji a hlouběji," uzavírá Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace