Přeskočit na hlavní obsah

Ceny nových bytů budou v příštím roce stagnovat, u předražených ležáků klesnou

 

Ani letošní koronavirová krize, která drtí jedno ekonomické odvětví za druhým, nezastavila růst cen nových bytů na pražském trhu. Ty na konci třetího čtvrtletí podle statistik Ekospolu meziročně zdražily o sedm procent na průměrných 108 474 korun za metr čtvereční. Tato částka je však už pro spoustu domácností neúnosná a neakceptovatelná. Dá se proto očekávat, že se na trh po delší době opět dostanou cenově dostupnější byty s cenovkou pod stotisícovou hranicí, soudí pražský developer Evžen Korec z Ekospolu.



"Ceny nových bytů v Praze se po pětiletém růstu dostaly na úroveň, která už nebude akceptovatelná. Současná průměrná cena nového bytu v Praze, která se nyní pohybuje těšně pod 110 tisíc korun za metr čtvereční, je pro většinu kupujících neakceptovatelná. Očekávám proto stagnaci cen nových bytů, které se nyní prodávají do 100 tisíc korun za metr čtvereční, ceny dražších bytů budou klesat, pravděpodobně v jednotkách procent," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Největší prostor pro zlevnění vidí u předražených rádobyluxusních bytů, jejichž cena vysoko přesahuje 120 tisíc korun za metr čtvereční. "Pokud opravdu nesplňují atribut luxusního bytu, zůstanou neprodejné. Někteří developeři se je jako luxusní snaží udat, ale jde spíš jen o marketingovou nálepku než skutečnost. Aby byl byt opravdu luxusní, musí ležet v exkluzivní lokalitě, mít skvělý výhled a být součástí jen malého projektu. Luxusní opravdu nemůže být byt v projektu se stovkami dalších jednotek. Takových neprodejných ležáků s přemrštěnou cenou bude na trhu jenom přibývat," říká šéf Ekospolu.

Stejně jako při minulé ekonomické krizi prý budou kupující ještě více sledovat celkovou cenu, kterou za byt zaplatí. "V ostrém rozporu budou přání a představy o vysněném bytu na jedné straně, a reálný stav konta na straně druhé. Na trhu uspějí jen byty s rozumnou cenou do maximálně sta tisíc korun za metr čtvereční. Přibývat bude také investorů, kteří budou v bytech hledat bezpečné uložení volných peněz. I oni však budou pečlivě zvažovat, zda se jim koupě opravdu vyplatí," myslí si pražský developer.

"Při posuzování, zda je nabízená cena přiměřená, využijí jednoduchého Korcova pravidla. To říká, že konečná prodejní cena bytu musí představovat maximálně 20násobek ročního nájemného v dané oblasti. V takovém případě bude návratnost investice kolem dvaceti let takřka jistá i v následujících letech," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...