Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.
Světovými médii proběhla v minulých dnech kratičká
zpráva o tom, že maličký ale ekonomicky velice silný Singapur je první zemí na
světě, která povolila prodej uměle vytvořeného masa. Konkrétně jde o kuřecí
nugetky sanfranciského start-upu Eat Just Inc. Že je to v porovnání s celosvětovou
epidemií banalita? Nic nemůže být od pravdy dále. Právě nyní se totiž přepisují
dějiny lidského stravování.
Současné umělé maso není totiž jen tak nějakou nedokonalou
náhražkou, jakou byly pokusy nahradit maso živočišného původu až dosud. Žádný
sójový či bramborový protein s příměsí rostlinného hemoglobinu. Tentokrát jde
o plnohodnotné maso z nefalšovaných zvířecích buněk. Jen s tím velkým
rozdílem, že kvůli tomuhle soustu žádné zvíře zemřít nemuselo. Firma totiž
kuřecí nugetku kompletně vyrobí v takzvaném bioreaktoru. V něm probíhá
biologická reakce za přítomnosti aminokyselin, cukrů a solí. Zjednodušeně řečeno,
z kmenových buněk kuřat se zde vypěstuje požadovaná svalová tkáň. Z ní
se pak připraví jídlo. Konkrétně sanfranciské nugetky podávané v Singapuru
obsahují 70 procent takto připraveného kuřecího masa a zbytek jsou proteiny
získané z fazolí mungo. Poprvé v historii lidstva tak nemusí zemřít
žádné zvíře, aby si člověk mohl dát k obědu kus masa.
To bude mít obrovský dopad nejen na stravování lidí, ale i
na celou planetu. Chov zvířat totiž patří k těm lidským činnostem, které
životní prostředí enormně zatěžují. Dlouhodobě se mluví například o
neudržitelné náročnosti chovu hospodářských zvířat na spotřebu vody. Různé organizace
už před časem spočítaly, že k výrobě jednoho kilogramu čistého hovězího
masa potřebujeme okolo 6,5 kilogramu zrní, 36 kilogramu objemového krmiva a 155
litrů vody. Vyrobení takového množství krmiva vyžaduje v průměru okolo 15 300
litrů vody. Vodní stopa jednoho kilogramu hovězího tedy znamená spotřebu 15 500
litrů vody.
Zatímco ještě v roce 1990 snědl průměrný obyvatel Země
33 kilogramů masa za rok, od té doby se toto množství zvýšilo téměř o třetinu.
Spotřeba masa vzrostla celosvětově za posledních 50 let pětinásobně. Nejoblíbenějším
masem je podle článku Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2018 vepřové,
kterého průměrný obyvatel planety spotřebuje 16 kilogramů ročně, drůbežího masa
sní o jeden kilogram méně a hovězího pak devět kilogramů za rok. Kolik to
představuje vody, raději ani počítat nebudu.
Problémem je také to, že kvůli chovu hospodářských zvířat či
pěstování plodin pro jejich výživu lidstvo masivně kácí deštné pralesy a
plundruje panenskou přírodu. ČSÚ ve stejném článku upozorňuje na to, že
průměrný obyvatel USA sní za rok neuvěřitelných 124 kilogramů masa. „Kdyby
všichni lidé na světě jedli tolik masa jako průměrný obyvatel USA (124 kg/rok),
bylo by pro vypěstování adekvátního množství krmiv pro dobytek zapotřebí
rozlohy dalších čtyř planet,“ varuje ČSÚ.
Zabíjet zvířata pro maso je nepřijatelné pro velmi početnou
a stále rostoucí skupinu především mladých lidí. Proto je (nejen mezi nimi) v poslední
době tak oblíbené a rozšířené vegetariánství a veganství.
Maso vyráběné v laboratořích a velkobioreaktorech je
proto nejen etickou záležitostí prosazovanou ochránci zvířat, ale nutností k dlouhodobému
přežití naší planety Země. Odhady totiž předvídají, že pokud se světová
populace během dalších 35 let zvýší s nynějších sedmi miliard na miliard
deset (což je ještě spíše optimistická varianta počítající se zpomalením
současného růstu), tak spotřeba masa oproti současnosti ještě výrazně vzroste. Až
tak, že už to nebude v možnostech naší planety uživit. Pokud tedy nechceme
maso a v něm obsažené prospěšné látky z jídelníčku zcela vyškrtnout,
jsou bioreaktory na výrobu masa jedinou možností.
Naplní se tak vize státníka, jehož vůdčí schopnosti se
naplno projevily hlavně během druhé světové války, Winstona Churchilla. Už před
ní, konkrétně v roce 1931 v eseji otištěné ve Strand Magazine, však
dokázal svůj přehled a správné tušení. Popisoval totiž, že za padesát let bude
zbytečné chovat kuřata, protože si díky znalosti hormonů dokážeme vypěstovat
jen samotná prsíčka, stehýnka nebo křidýlka. Netrefil se pouze časově, lidstvu
to trvalo takřka o půl století déle. Nicméně další smělá Churchillova vize se
stává skutečností.
Firmy a země, které se této nevyhnutelné budoucnosti otevřou
nejdříve, získají obrovskou konkurenční výhodu před ostatními. Nejen, že se
stanou potravinově soběstačnými, ale také extrémně zbohatnou na vývozu uměle
vyrobeného masa do těch států, které na tento rozjíždějící se rychlík nestihly
naskočit včas a nepřipravily vhodné zázemí. To je velká příležitost i pro
Českou republiku, která se ráda prezentuje jako „země pro budoucnost“. Ta budoucnost
právě nastává. Pojďme využít toho, že u nás máme spoustu špičkových vědeckých
pracovišť plných vzdělaných a schopných lidí. Urychleně připravme legislativu
tak, aby se o Česku mohlo psát jako o jedné z dalších zemí, které po
Singapuru umožnily prodej uměle vytvořeného masa. Speciální granty by pak mohly
podpořit vědecká pracoviště, která by mohla přijít s řešení, jak tuto
technologii zlevnit a zpřístupnit co největšímu okruhu lidí. Třeba tak, aby si
kdokoliv na domácí 3D tiskárně „vytiskl“ libovolný kus masa k obědu nebo
večeři.
Masové velkochovy zvířat už nejsou déle udržitelné. Čím dříve
si to uvědomíme a začneme je rušit a nahrazovat jinými formami získávání masa,
tím lépe. Návod už máme. Teď ho jen začít používat. Zachráníme tím nejen
miliardy zvířat, ale i celou naší planetu.
RNDr. Evžen Korec,
CSc.
generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a.s.,
ředitel ZOO Tábor
vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11
patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých
publikací ve špičkových světových časopisech
Komentáře
Okomentovat