Přeskočit na hlavní obsah

Rodinné domy po Novém roce kvůli energetickým úsporám zdraží o stovky tisíc korun

 

Stovky tisíc korun navíc zaplatí všichni, kdo začnou po Novém roce stavět nový rodinný dům. I na ty nejmenší novostavby se totiž začne vztahovat evropská směrnice nařizující stavět takzvané „téměř nulové“ budovy. To znamená s extrémně nízkou energetickou spotřebou. Aby se toho dosáhlo, musí se zvolit mohutnější zateplení a instalovat spousta technologií včetně například rekuperace. Stavba se tím prodraží v průměru o deset až patnáct procent. U rodinného domu za čtyři miliony korun tak majitel zaplatí navíc 400 až 600 tisíc korun.



"Kromě silnější obálky, která zajistí menší tepelnou výměnu s okolím, bude muset každý i ten nejmenší dům obsahovat i spoustu dalších nákladných technologií. Žádný dům se neobejde bez regulovaného vytápění a větrání, tedy známé rekuperace. Nutná bude také správná volba osvětlení, aby bylo co nejúspornější. Hodnot požadovaných evropskou směrnicí však nepůjde dosáhnout bez alespoň částečného využití zásobování z obnovitelných zdrojů. Střechy nových domů tak pokryjí solární panely, někdo bude muset využít i tepelná čerpadla," vypočítává nutné změny generání ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Všechny tyto technologie jsou podle developera jednak drahé v okamžiku pořízení a instalace, navíc vyžadují pravidelnou a pečlivou údržbu a kvalifikovaný servis. "I to něco stojí bez ohledu na to, že se něco porouchá. Takové opravy například rozbité rekuperační jednotky se mohou vyšplhat i na desítky tisíc korun. I s tím budou muset majitelé nových domů postavených po Novém roce počítat. Bez dalších nákladů na opravy přesahuje návratnost těchto technologií 25 let," tvrdí šéf Ekospolu.

Zastánci energeticky úsporných budov sice chlácholí slovy o tom, že lidé díky nižší spotřebě energií ušetří a vyšší náklady se jim časem vrátí. "To je ale hodně zkreslené. Aby se energetické úspory opravdu projevily, museli by obyvatelé takových domů výrazně změnit způsob chování. Museli by se bezvýhradně spolehnout na rekuperaci a prakticky se rozloučit s klasickým větráním. O velkých francouzských oknech otevřených většinu roku a propojujících interiér domu s přilehlou zahradou či dvorem ani nemluvě. Právě to na rodinných domech mnoho lidí tak oceňuje, bohužel to ale jde proti trendu úspor energií," oponuje pražský developer.

"To ale nevadí bruselským úředníkům, kteří prostě v rozporu s přáním lidí rozhodli, jak budou muset bydlet. Energeticky úsporné domy dosud tvořily jen nepatrný zlomek výstavby, jejich podíl na nově postavených rodinných domech se trvale pohybuje pod deseti procenty. Nyní se tato menšina bruselským diktátem stane jedinou možnou volbou. Co na tom, že takové domy devíti lidem z deseti nevyhovují. Hlavně že splníme normované tabulky boje proti globálnímu oteplování. Že to v praxi žádný významný dopad na životní prostředí mít nebude, protože nikdo energiemi šetřit nebude, nejspíš vůbec nevadí. Prostě bruselský ekologistický vlk se nažere a ovce v podobě domácnosti bydlící ve vlastním rodinném domě zůstane celá. Jen o stovky tisíc korun chudší," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace