Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví propadalo i v listopadu, pomůže až nový stavební zákon projednávaný ve sněmovně

 

Očekávat pravidelné zveřejnění statistik stavební produkce je poslední dobou dost monotématické. Už od loňského jara totiž není otázkou, zda české stavebnictví klesá, ale pouze o kolik. Ani loňský listopad tento trend nezměnil, pouze došlo k mírnému zpomalení poklesu. České stavebnictví podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) kleslo loni v listopadu meziročně o 8,4 procenta. Dolů ho táhlo hlavně pozemní stavitelství, kde se produkce meziročně propadla o 11,6 procenta, zatímco inženýrské stavitelství kleslo „jen“ o 1,3 procenta.



Oproti říjnu se v listopadu trochu vzchopila bytová výstavba, když stavební firmy v celém Česku zahájily stavbu 2792 bytů, což představuje meziroční nárůst o sedm procent. Výrazně více se začalo stavět hlavně v bytových domech, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 84,3 procenta. Přibylo i dokončených nových bytů, konkrétně o 7,5 procenta na 3771 bytů. O třetinu pak vzrostl počet dokončených bytů v bytových domech.

Velmi špatná zůstává situace v hlavním městě, kde ČSÚ v listopadu evidoval jen 288 zahájených nových bytů. Ve stejném měsíci pak stavební firmy v Praze dokončily rovných 900 nových bytů. Celkem tak za prvních jedenáct měsíců loňského roku přibylo na pražském developerském trhu 4033 nových bytů. Drtivá většina z toho (3469 bytů) připadala na bytové domy. Více nových bytů než v hlavním městě dokončily stavební firmy ve Středočeském kraji, konkrétně jich bylo 5723. Zde však převažuje výstavba rodinných domů, na které připadá 4590 dokončených bytů.

"České stavebnictví stejně jako mnoho dalších sektorů ekonomiky doplácí na přetrvávající krizi způsobenou koronavirovou pandemií. Je totiž zcela závislé na zahraničních pracovnících, jejichž využívání hlavně v jarních měsících výrazně zkomplikovalo zásadní omezení cestování mezi různými státy. Výrazným problémem jsou také nejisté vyhlídky celé ekonomiky, což vede soukromé investory i státní instituce k opatrnosti a šetření. Dlouhodobě naplánované investice se odkládají, mezi prvními právě finančně nejnáročnější stavební práce," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Stavební firmy v Česku tak podle něj nečeká nic dobrého ani v následujících měsících. "Ke zkostnatělé legislativě, která vznik nových staveb spíše blokuje, než aby je umožňovala, nyní přibyly také ekonomické potíže způsobené protikoronavirovými opatřeními. Stavebnictví jako celku určitě pomůže nový stavební zákon aktuálně projednávaný ve sněmovně, který by mohl zásadně zkrátit proces povolování nových staveb. I pokud se ho podaří schválit včas, jeho vliv se projeví nejdříve za několik let. Jediným lékem, který české stavebnictví vyléčí mnohem rychleji, by byly masivní investice. To však vzhledem k rekordním schodkům státního rozpočtu a propadu veřejných příjmů očekávat nelze. Stavaře tak čeká dlouhé období zmaru a beznaděje," soudí Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...