Přeskočit na hlavní obsah

Malpy z táborské zoo mrazy rády nemají, na sněhu dlouho nevydrží

Mrazivé počasí posledních dnů pomalu ale jistě končí. Kromě silničářů mají z očekávaného oteplení největší radost malpy hnědé z táborské zoologické zahrady. Pochází totiž z vyhřátých oblasti Amazonie, takže jim velké mrazy nedělají příliš dobře. Ošetřovatelé je proto v době nejnižších teplot raději ani nepouštěli ven a nechávali je v uzavřených ubikacích v komfortní teplotě kolem 20 stupňů Celsia. Neznamená to ale, že tyto drobné a inteligentní opičky sníh nezajímá. Naopak, ne nadarmo se o někom říká, že je „zvědavý jako opice“. O malpách z táborské zoo to platí dvojnásob. Sněhová nadílka je dokáže dostat z jejich ubikací ven, aby si pořádně prohlédly tu mrazivou nádheru, na kterou ze své domoviny nejsou zvyklé. Tyto poznávací výpravy je srandovní sledovat, protože na průzkum se většinou vydá pouze jedna vyslankyně a ostatní jí sledují z tepla. Jakoby by se malpy ujišťovaly, jestli už ty hrozné mrazy skončily. Teplo však v jejich představách vypadá úplně jinak, proto venku vydrží jen malou chvíli a hned se utíkají schovat do vyhřáté ubikace.  Škoda, že kvůli pokračujícímu uzavření zoo pro veřejnost mohou tyto neobvyklé hrátky se sněhem sledovat jen ošetřovatelé.

„Je tam ještě zima?“


Malpy hnědé, které chová táborská zoologická zahrada, patří na seznam ohrožených druhů CITES. Pochází z oblastí Amazonie a přestože většinu času tráví na stromech, potravu si hledají převážně na zemi. Jsou všežravé, nejčastěji jedí ovoce, bezobratlé živočichy a malé obratlovce. Silný dlouhý ocas jim slouží jako pátá končetina. Jsou velmi inteligentní a podobně jako šimpanzi dokáží používat jednoduché nástroje, například klacky ke shazování nedostupné potravy či přírodní misky k zadržování vody. Malpy byly pozorovány také při používání kamenů k rozbíjení ořechů, což kromě šimpanzů zatím u žádného jiného živočišného druhu zaznamenáno nebylo.


„Strašně to studí, co to je? Já chci zase léto a teplo!“


Loňské opakované uzavření zoologických zahrad, které byly a stále jsou veřejnosti nepřístupné v úhrnu několik dlouhých měsíců, působí obrovské škody. Příjmy ze vstupného a platby za zážitkové programy činí podstatnou část tržeb táborské zoo. Kvůli nucenému uzavření se však její tržby propadly o hodně více než milion korun. Na výživě pro zvířata a veterinární péči však šetřit nemůže, proto více než kdy jindy uvítá pomoc od svých fanoušků a obdivovatelů.

„Tak pojď zpátky domů, tady máme krásně vytopeno.“


Pomoci ZOO Tábor mohou lidé mnoha způsoby. Pokud patříte mezi milovníky zvířat a příznivce táborské zoo, můžete se stát adoptivním rodičem některého ze zvířat. Stačí se podívat na web ZOO Tábor www.zootabor.eu, kde naleznete všechny potřebné informace. Pomoc přivítají všechna zvířata. Už nyní lze kupovat také vstupenky či poukazy na některý ze zážitkových programů, například Nocování v zoo nebo Jeden den ošetřovatelem. Přes e-shop zoo lze koupit i její suvenýry či některou ze zajímavých knih.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2019 ji navštívilo 86 tisíc lidí. Od listopadu do března se zoo pro veřejnost otevírá pouze o víkendech od 9:00 do 16:00. Nyní je však kvůli nařízení vlády pro veřejnost uzavřená. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...