Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty v Praze zdražuje nedostatek stavebních pozemků, drahá řemesla a zdlouhavá byrokracie

 

Ceny nových bytů v Praze neustále rostou a v poslední době se dostaly tak vysoko, že jsou pro většinu domácností nedostupné. Výjimky v podobě levnějších projektů se sice čas od času najdou, jde ale jen o výjimky potvrzující pravidlo. Vliv na cenu nových bytů má podle generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol Evžena Korce hned několik faktorů, všechny se do ní promítají negativně. "Jde o nedostatek volných stavebních pozemků, zdražující stavební práce v čele s řemesly a neuvěřitelně složitá a zdlouhavá byrokracie prodlužující povolování nových staveb. Ale popořadě," vypočítává Korec.



"Pozemky vhodné pro výstavbu rezidenčního bydlení v Praze za posledních pět let zdražily minimálně dvojnásobně. Je jich totiž čím dál tím méně. Může za to zastaralý územní plán platný od roku 2000, který měl po deseti letech nahradit nový územní plán. Žádný další však dodnes schválen nebyl. To způsobilo extrémní nedostatek stavebních pozemků a tím i růst jejich ceny, což se v konečné fázi promítá i do ceny nových bytů," tvrdí šéf Ekospolu a dodává, že ty ovlivňují i ceny stavebních prací, u nichž v minulých letech docházelo k výraznému růstu.

"Hlavně u řemesel jsme pozorovali meziroční zdražování o dvacet procent i více. Začíná se naplno projevovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, které je zcela závislé na lidech ze zahraničí, převážně z Ukrajiny a dalších východoevropských zemí. Bez nich by české stavebnictví už dávno zkolabovalo," zdůrazňuje pražský developer.

"Nové byty prodražuje v průměru o deset procent také neefektivní a zdlouhavý proces povolování nových staveb. Kupující tak u bytu za šest milionů korun zaplatí 600 tisíc korun více jen proto, že vyřídit všechna povolení trvá minimálně pět let místo jednoho roku, jak je běžné ve většině vyspělých západních zemích," kritizuje Korec.

"Kromě vyšších nákladů způsobených průtahy při povolování musíme počítat i s cenou peněz, protože developer vlastní pozemek celou tu dobu a má v něm „umrtvené“ peníze, které nemůže použít jinde. Například Ekospol jako jeden z největších soukromých majitelů pozemků v Praze a blízkém okolí vlastní půl milionu metrů čtverečních stavebních ploch, jejichž hodnota představuje řádově miliardy korun," pokračuje developer.

Ceny bytů podle Korce zvýšily i požadavky na dosažení téměř nulové spotřeby, tedy hlavně nutnost vybudování rekuperace ve všech bytech. "I zde musíme počítat s vyššími stavebními náklady v řádu jednotek procent, které nakonec zaplatí kupující," připomíná Korec.

Recept na návrat cenově dostupného bydlení je přitom podle developera jednoduchý. "Jedině dostatečná nabídka umožní pořízení bydlení širším vrstvám zájemců. K tomu je nezbytně nutné urychleně připravit nové pozemky vhodné pro rezidenční výstavbu nejlépe tisíců bytů. Praha má mnoho míst včetně zanedbaných brownfieldů nedaleko centra, kde by se dalo prakticky okamžitě začít stavět. Například na Zličíně plánujeme výstavbu 2000 nových bytů včetně infrastruktury na nyní nevyužívané ploše kousek od metra. Je škoda, že podobná území leží tak dlouho ladem. Už dávno zde mohli lidé spokojeně bydlet," radí developer.

"Zásadní je také přijetí nového stavebního zákona v podobě, v jaké ho schválila poslanecká sněmovna. Jen ten totiž zajistí zásadní zkrácení povolovacího procesu nových staveb a tím i jejich zlevnění. Pokud tato nejdůležitější legislativní změna letošního roku spadne pod stůl a nestihne se schválit do podzimních voleb, cenově dostupného bydlení se nedočkáme ještě dalších několik let," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž