Přeskočit na hlavní obsah

Táborští vlci vypadají jako hodní mazlíčci, občas ale dokáží pěkně vycenit zuby

 

Jako neškodní domácí mazlíčci vypadají většinu času vlčí bratři z táborské zoologické zahrady. Vlci arktičtí Argo, Matěj, Bard a Jack jsou sice velmi hraví a nejraději by se jen mazlili. Ostatně jako mláďata byli odkojeni na novorozenecké láhvi, takže jsou na lidskou přítomnost zvyklí. Občas se ale i u nich projeví lovecké pudy, například když je něco nazlobí. Pak dokáží pěkně vycenit své ostré zuby. Proto je přísně zakázáno strkat prsty či dokonce ruce do výběhu a snažit se tato krásná bílá zvířata pohladit. Z roztomilých mazlíčků se totiž dokážou hodně rychle proměnit v divokou šelmu. Zuby občas vycení i mezi sebou, to když se jako bratři nevinně pošťuchují. Občas se do zlobení zaberou až tak moc, že je musí zklidňovat hlava smečky Jack. Ten při plnění svých vůdčích povinností nezná bratra.



Vlci arktičtí v ZOO Tábor patří mezi největší poddruhy vlka a pochází z nejsevernějších oblastí Kanady a Grónska. Chladnému podnebí jsou dobře přizpůsobení, mají velmi hustou srst. Žijí v přísně organizovaných smečkách, kde každý člen má své jasně dané místo. Smečku vede alfa samec s alfa samicí, kteří tvoří dominantní pár. Smečka společně loví i brání své teritorium. Jsou velmi vytrvalí a svou kořist dokáží pronásledovat velmi dlouho. Loví hlavně pižmoně, zajíce, soby a tuleně. Doupata mají ve skalních jeskyních, mělkých jámách, otvorech v zemi či zvětšených doupatech lišek.



Nucené uzavření zoologických zahrad způsobilo té táborské obrovské škody. Jen loni se výpadek příjmů vyšplhal na 1,5 milionu korun a další statisícové výpadky zoo eviduje od začátku letošního roku. Zoologickou zahradu nad vodou drželi hlavně její příznivci, kteří jí ve větší míře než kdy dříve přispívali buď sponzorstvím, nebo adopcí zvířat. Příjmy se vstupného a za speciální zážitkové programy činí podstatnou část příjmů, proto je nyní velmi důležité, aby příznivci zoo podpořili zahradu také svou návštěvou. Kromě zvířat je čeká bezpečná procházka rozlehlým přírodním areálem, který jim nabídne tolik vítanou možnost relaxace.



Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2020 ji navštívilo 80 tisíc lidí. Otevřená je každý den od 9:00 do 19:00.



Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž