Přeskočit na hlavní obsah

Táborští vlci vypadají jako hodní mazlíčci, občas ale dokáží pěkně vycenit zuby

 

Jako neškodní domácí mazlíčci vypadají většinu času vlčí bratři z táborské zoologické zahrady. Vlci arktičtí Argo, Matěj, Bard a Jack jsou sice velmi hraví a nejraději by se jen mazlili. Ostatně jako mláďata byli odkojeni na novorozenecké láhvi, takže jsou na lidskou přítomnost zvyklí. Občas se ale i u nich projeví lovecké pudy, například když je něco nazlobí. Pak dokáží pěkně vycenit své ostré zuby. Proto je přísně zakázáno strkat prsty či dokonce ruce do výběhu a snažit se tato krásná bílá zvířata pohladit. Z roztomilých mazlíčků se totiž dokážou hodně rychle proměnit v divokou šelmu. Zuby občas vycení i mezi sebou, to když se jako bratři nevinně pošťuchují. Občas se do zlobení zaberou až tak moc, že je musí zklidňovat hlava smečky Jack. Ten při plnění svých vůdčích povinností nezná bratra.



Vlci arktičtí v ZOO Tábor patří mezi největší poddruhy vlka a pochází z nejsevernějších oblastí Kanady a Grónska. Chladnému podnebí jsou dobře přizpůsobení, mají velmi hustou srst. Žijí v přísně organizovaných smečkách, kde každý člen má své jasně dané místo. Smečku vede alfa samec s alfa samicí, kteří tvoří dominantní pár. Smečka společně loví i brání své teritorium. Jsou velmi vytrvalí a svou kořist dokáží pronásledovat velmi dlouho. Loví hlavně pižmoně, zajíce, soby a tuleně. Doupata mají ve skalních jeskyních, mělkých jámách, otvorech v zemi či zvětšených doupatech lišek.



Nucené uzavření zoologických zahrad způsobilo té táborské obrovské škody. Jen loni se výpadek příjmů vyšplhal na 1,5 milionu korun a další statisícové výpadky zoo eviduje od začátku letošního roku. Zoologickou zahradu nad vodou drželi hlavně její příznivci, kteří jí ve větší míře než kdy dříve přispívali buď sponzorstvím, nebo adopcí zvířat. Příjmy se vstupného a za speciální zážitkové programy činí podstatnou část příjmů, proto je nyní velmi důležité, aby příznivci zoo podpořili zahradu také svou návštěvou. Kromě zvířat je čeká bezpečná procházka rozlehlým přírodním areálem, který jim nabídne tolik vítanou možnost relaxace.



Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2020 ji navštívilo 80 tisíc lidí. Otevřená je každý den od 9:00 do 19:00.



Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...