Přeskočit na hlavní obsah

Velbloud Jep z táborské zoo se rád předvádí fotografům

 

Mnohonásobný velbloudí otec Jep a jeho o 13 let mladší partnerka Frieda patří mezi návštěvníky táborské zoologické zahrady k nejoblíbenějším a nejfotografovanějším zvířatům. Hlavně samec Jep má velmi rád pozornost davů, často se vystavuje fotoaparátům návštěvníků. Dobré snímky jim ulehčuje svou pomalou a majestátní chůzí, která umožňuje všem počkat si na ten nejlepší snímek. Čas od času se zastaví u svého speciálního stromu – „drbovníku“, kde mu ošetřovatelé nainstalovali osobní drbátko. Není jim nic jiného, než velký kartáč připevněný na strom. O něj se vydrží drbat i dlouhé minuty. To se pak pohotovější lidé mohou pochlubit i vtipným videem.



Velbloudi dvouhrbí chovaní v ZOO Tábor pochází z nehostinných stepí a polopouští Mongolska a Číny a jsou fyziologicky přizpůsobeni extrémním ročním výkyvům teplot v rozmezí až 75 stupňů Celsia. Obývá totiž nehostinné stepi a polopouště v nadmořské výšce 1 500 až 2 000 m. n. m., kde teploty vystupují k 50°C v létě a v zimě klesají na -25°C. Zdomácnělá forma velblouda dvouhrbého je rozšířená po celém světě, ale málo známým faktem je, že divoká forma je kriticky ohrožená vyhubením. Přežívá jen v mongolské poušti Gobi, kde žije pár set posledních jedinců.



Nucené uzavření zoologických zahrad způsobilo té táborské obrovské škody. Jen loni se výpadek příjmů vyšplhal na 1,5 milionu korun a další statisícové výpadky zoo eviduje od začátku letošního roku. Zoologickou zahradu nad vodou drželi hlavně její příznivci, kteří jí ve větší míře než kdy dříve přispívali buď sponzorstvím, nebo adopcí zvířat. Příjmy se vstupného a za speciální zážitkové programy činí podstatnou část příjmů, proto je nyní velmi důležité, aby příznivci zoo podpořili zahradu také svou návštěvou. Kromě zvířat je čeká bezpečná procházka rozlehlým přírodním areálem, který jim nabídne tolik vítanou možnost relaxace.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2020 ji navštívilo 80 tisíc lidí. Zoologická zahrada v Táboře je pro veřejnost otevřena každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je lídr bytové výstavby společnost EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace