Přeskočit na hlavní obsah

Uprchlí zubři jsou zpátky ve výběhu, problém se stromy přetrvává

Poslední dva uprchlí zubři jsou díky velkému nasazení ošetřovatelů pod vedením Evy Krejčové zpátky u svého stáda v ohradě táborské zoologické zahrady. Po týdnu tak skončil jejich neplánovaný výlet do lesíka těsně přiléhajícího k areálu táborské zoo, který zapříčinil pád stromu na ohradu. Bohužel situace se může opakovat, nebezpečných stromů je na sousedním pozemku více.




Oba dva uprchlí zubři jsou zpátky v zabezpečeném výběhu. Všechna zvířata jsou v pořádku a nezraněná. Zubři pobývali v bezprostřední blízkosti našeho areálu, celou dobu jsme je monitorovali. Velký dík za jejich návrat patří našim ošetřovatelům pod vedením Evy Krejčové. Stejně tak chci poděkovat i táborské městské policii a osobně inspektorovi Rybovi i dalším dobrovolníkům, kteří se na pátrání po zubrech podíleli,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Po pádu stromu minulý týden v sobotu 10. července uteklo všech sedm zubrů, pět se podařilo chytit okamžitě. Mimo ohradu zůstali jen samec Poczekaj a samice Uselina. Po celou dobu pobytu venku se obě zvířata pohybovala v bezprostředním okolí zoologické zahrady, nejdále se dostala zubřice Uselina, která se zatoulala až jeden a půl kilometru od zoo. Pracovníci zoo jejich pohyb po celou dobu monitorovali. Jen díky obrovskému osobnímu nasazení a obětavosti ošetřovatelů se je podařilo postupně zatlačit blíže k areálu zoo.


Už v sobotu jsme utvořili čtyři dvojice, které postupně procházely celý prostor. Zvířata jsme opatrně hnali před sebou tak, abychom je nijak nevyplašili. Terén byl místy opravdu téměř neprostupný, ošetřovatelé postupovali metrovými kopřivami i hustými trnitými keři ostružin. Není divu, že to všichni odnesli mnoha popáleninami od kopřiv a spousty škrábanci od ostružin,“ popisuje první fázi návratu ředitel Korec.

Poté, co se zvířata dostala do vzdálenosti pár stovek metrů od ohrady, vsadili ošetřovatelé na osvědčenou taktiku – lákali zvířata na oblíbenou potravu. „Postupně jsme je díky krmení dostávali stále blíže k průchodu do ohrady. Dnes dopoledne přišli až k němu, čehož pohotově využila naše ošetřovatelka Eva Krejčová a otevřela ho. Oba zubři chvíli poté sami do ohrady vlezli,“ přiblížil úspěšný konec útěku ředitel zoo Korec.



Bohužel podobná situace se může podle něj zase opakovat. „Na sousedním pozemku je stále více stromů, které hrozí pádem na naši ohradu. Jsou nebezpečné, mnoho z nich je úplně suchých. Majitele už dlouho marně vyzýváme, aby je odstranil. Obáváme se, že při některém z dalších silných větrů a dešťů může spadnout další strom. Tentokrát se našim zvířatům nic nestalo, ale takové štěstí mít příště nemusí. Doufáme proto, že aktuální zkušenost přiměje majitele stromů, aby je co nejrychleji odstranil. Neohrožují jen naši ohradu, ale hlavně zvířata v ní chovaná,“ zdůrazňuje ředitel zoo Korec.

Zoologická zahrada v Táboře chová stádo zubrů evropských už pět let, aktuálně v ní žije sedm zvířat. Jejich chov a rozmnožování je součástí nejdůležitějšího záchovného programu ZOO Tábor, jehož cílem je vypouštět odchovaná mláďata v přírodních rezervacích v Česku i jinde v Evropě. Jen letos tak zoo vypustila už tři samice, dvě nalezly nový domov v rezervaci u Milovic, zubřice Karla zamířila dokonce do nádherné přírodní rezervace Őrségi Nemzeti Park v Maďarsku, kde na 90 hektarech doplnila tamější stádo a v budoucnu tak rozšíří genetickou rozmanitost zdejších zubrů.

Reintrodukce, tedy zpětný návrat, zubra evropského do přírody je klíčovým programem zoologické zahrady Tábor, jejímž hlavním posláním je ochrana ohrožených druhů zvířat. Chceme u nás pravidelně odchovávat mláďata, která budou vypouštěna do přírodních rezervací, jak u nás v Česku, tak i v Evropě. Na podzim loňského roku se nám například narodila hned dvě zubří mláďata – Tatranka a Tajfun. Celkem jsme tak doposud odchovali již 6 mláďat,“ informuje ředitel táborské zoo Korec.

Zoologická zahrada v Táboře se reintrodukci zubra evropského, tedy jeho návratu do přírody, věnuje od roku 2016, kdy nejprve v květnu přivezla čtyři samice takzvané nížinné linie zubra evropského. Do nového výběhu v táborské zoo byly na začátku května roku 2016 vypuštěny dvě zubří samice, tehdy téměř dvouletá Usjana a čtyřletá Uselina, které byly přivezeny z německého soukromého chovu v Usedomu. Krátce poté byly do zoo transportovány další dvě mladé samice narozené v roce 2015 – Norisa a Norma – z norimberské zoo. Tyto samice na konci roku 2016 doplnil chovný samec Poczekaj, který 22. listopadu přicestoval z polských Niepolomic.

Zubr evropský je největší zvíře, které kdy žilo na našem území, pokud neuvažujeme vyhynulého mamuta. Zubr je o něco menším příbuzným severoamerického bizona a býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2020 ji navštívilo 80 tisíc lidí. Nyní je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...