Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo děkuje za záchranu zraněného káněte, ne každý je ke zvířecímu utrpení lhostejný.

V bezprostředním ohrožení života bylo káně lesní, které se zraněné a zmatené pohybovalo přímo uprostřed silnice v obci Hlavatce. Jen díky Cyrilu Špulákovi a jeho otci neskočil život tohoto chráněného dravce tragicky. Zachránili ho a odvezli do táborské zoologické zahrady, která sice nemá vlastní záchrannou stanici, ale oba zachránce tamní ošetřovatelé odkázali na záchrannou stanici v Hrachově. Zaměstnanci zoo jsou velmi rádi, že mezi námi stále žijí lidé, kterým není osud zvířat lhostejný a jsou pro jejich záchranu ochotní obětovat i trochu svého pohodlí.



Káně se pohybovalo uprostřed silnice a ze začátku to vypadlo, že jen něco ulovilo a chrání si svou kořist. Po chvilce však Cyril s otcem zjistili, že je zraněné a na silnici čeká na pomoc. Nemohlo létat, a tak Špulákovi neváhali, zraněné káně zabalili do deky a odvezli k nám do zoo. My jsme poté udělali vše proto, abychom káněti našli tu nejlepší možnou péči. Nyní je již umístěné v hrachovské záchranné stanici. Jsme opravdu rádi, že jsou mezi námi lidé, kterým není lhostejný osud zvířat. Cyrilovi a jeho tatínkovi ještě jednou moc děkujeme,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Foto: ZOO Tábor/Adéla Finkousová, 2x

Káně lesní patří k našim nejhojnějším dravým ptákům. Jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem. Tělo káněte je dokonale přizpůsobené k plachtění, efektivně dokáže využít stoupavé proudy vzduchu. Lidé ho často pozorují, jak na vyvýšených místech nebo vysoko ve vzduchu vyhlíží kořist. Kroužení nad krajinou káně provází specifickým hlasovým projevem podobným kočičímu mňoukání, která slouží k vyznačení hranic teritoria. Káně dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci. Živí se hlavně hlodavci, především hraboši. Dospělý jedinec jich musí denně sežrat minimálně pět. Ve volné přírodě se dožívá 12 až 20 let.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji již navštívilo víc než 100 tisíc lidí. Nyní v zimním období je až do konce března otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...