Přeskočit na hlavní obsah

Nechte chráněné medvědy žít. Táborská zoo nabízí pomoc s odchytem i umístěním medvěda z okolí Staré Boleslavi

V okolí Staré Boleslavi se údajně potuluje mladý medvěd, na základě svědectví jednoho myslivce po něm celou neděli pátrá policie. Do akce nasadila také vrtulník s termovizí. Medvěd hnědý je podle zákona o ochraně přírody kriticky ohroženým druhem, jeho bezdůvodné usmrcení by tak bylo trestným činem. Možným řešením celé situace je naspání medvěda a jeho umístění v některé zoologické zahradě, ať už u nás nebo jinde v Evropě. ZOO Tábor veřejně nabízí pomoc s odchytem i následným umístěním tohoto medvěda.



Zabití medvěda jako kriticky ohroženého druhu je nejen trestným činem, ale bylo by neomluvitelným barbarstvím. Toto chráněné zvíře nikoho nenapadlo a ani nikoho neohrožuje, úvahy o jeho odstřelu jsou proto zcela bezpředmětné. Proti takovému řešení musíme ostře vystoupit a varovat před ním. Chceme, aby toto krásné zvíře přežilo a nebylo obětováno iracionálnímu strachu či honbě za netradiční trofejí. Apeluji na zdravý rozum všech zúčastněných a poslední zbytky soucitu s divokou přírodou,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že táborská zoo nabízí pomoc s odchytem i následným umístěním medvěda.

Podobná situace byla zhruba před třemi lety na Valašsku, kde se mladý medvěd potuloval v okolí některých vesnic. Táborská zoo tehdy vyjednala možnost umístění tohoto medvěda v jedné z prestižních evropských zoologických zahrad. Nakonec vše vyřešila sama příroda. Medvěd se po pár týdnech sám stáhl dále od lidí a hlášení o jeho spatření ustala.



Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. „Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Medvěd totiž není primárně masožravec ani velký lovec. Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny,“ uklidňuje situaci Korec a dodává, že v některých evropských zemích, například ve Slovinsku, se medvědi běžně prochází přímo vesnicemi, a nikomu to nevadí. Také na Slovensku, kde žije podle odhadů až 2500 medvědů, dochází k jejich kontaktu s lidmi jen velmi výjimečně.

Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost. „Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka jako je útěk doprovázený zběsilým křikem. Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí. Medvědi jsou plachá zvířata a konfrontaci s člověkem se snaží sami vyhnout,“ radí Korec a dodává, že na druhou stranu jsou medvědi nedílnou součástí prostředí, ve kterém žijeme, a podobná setkání jsou pouze následkem omezení jejich životního prostoru člověkem a jeho aktivitami.

Místo, abychom se z návratu na našem území vyhubených druhů zvířat radovali, pořádáme na ně nesmyslné hony. Jsme to my lidé, kteří svojí činností vyhubili na některých místech celé populace zvířat. Je to tedy opět na nás, abychom obnovili rovnováhu v přírodě a navrátili vymizelé druhy. Jen tak se budeme opět moci radovat například z obrázků rysů v Beskydech nebo vlků v okolí Máchova jezera. Do české přírody tato zvířata jednoznačně patří,“ doplňuje Korec.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Nyní v zimním období je až do konce března otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...