Přeskočit na hlavní obsah

Nechte chráněné medvědy žít. Táborská zoo nabízí pomoc s odchytem i umístěním medvěda z okolí Staré Boleslavi

V okolí Staré Boleslavi se údajně potuluje mladý medvěd, na základě svědectví jednoho myslivce po něm celou neděli pátrá policie. Do akce nasadila také vrtulník s termovizí. Medvěd hnědý je podle zákona o ochraně přírody kriticky ohroženým druhem, jeho bezdůvodné usmrcení by tak bylo trestným činem. Možným řešením celé situace je naspání medvěda a jeho umístění v některé zoologické zahradě, ať už u nás nebo jinde v Evropě. ZOO Tábor veřejně nabízí pomoc s odchytem i následným umístěním tohoto medvěda.



Zabití medvěda jako kriticky ohroženého druhu je nejen trestným činem, ale bylo by neomluvitelným barbarstvím. Toto chráněné zvíře nikoho nenapadlo a ani nikoho neohrožuje, úvahy o jeho odstřelu jsou proto zcela bezpředmětné. Proti takovému řešení musíme ostře vystoupit a varovat před ním. Chceme, aby toto krásné zvíře přežilo a nebylo obětováno iracionálnímu strachu či honbě za netradiční trofejí. Apeluji na zdravý rozum všech zúčastněných a poslední zbytky soucitu s divokou přírodou,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že táborská zoo nabízí pomoc s odchytem i následným umístěním medvěda.

Podobná situace byla zhruba před třemi lety na Valašsku, kde se mladý medvěd potuloval v okolí některých vesnic. Táborská zoo tehdy vyjednala možnost umístění tohoto medvěda v jedné z prestižních evropských zoologických zahrad. Nakonec vše vyřešila sama příroda. Medvěd se po pár týdnech sám stáhl dále od lidí a hlášení o jeho spatření ustala.



Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. „Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Medvěd totiž není primárně masožravec ani velký lovec. Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny,“ uklidňuje situaci Korec a dodává, že v některých evropských zemích, například ve Slovinsku, se medvědi běžně prochází přímo vesnicemi, a nikomu to nevadí. Také na Slovensku, kde žije podle odhadů až 2500 medvědů, dochází k jejich kontaktu s lidmi jen velmi výjimečně.

Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost. „Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka jako je útěk doprovázený zběsilým křikem. Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí. Medvědi jsou plachá zvířata a konfrontaci s člověkem se snaží sami vyhnout,“ radí Korec a dodává, že na druhou stranu jsou medvědi nedílnou součástí prostředí, ve kterém žijeme, a podobná setkání jsou pouze následkem omezení jejich životního prostoru člověkem a jeho aktivitami.

Místo, abychom se z návratu na našem území vyhubených druhů zvířat radovali, pořádáme na ně nesmyslné hony. Jsme to my lidé, kteří svojí činností vyhubili na některých místech celé populace zvířat. Je to tedy opět na nás, abychom obnovili rovnováhu v přírodě a navrátili vymizelé druhy. Jen tak se budeme opět moci radovat například z obrázků rysů v Beskydech nebo vlků v okolí Máchova jezera. Do české přírody tato zvířata jednoznačně patří,“ doplňuje Korec.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Nyní v zimním období je až do konce března otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...