Překvapení pro vědce. Milovice jsou významným místem výskytu vzácných brouků v celé střední Evropě, zjistil výzkum

Překvapivé výsledky přinesl výzkum vzácných brouků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky tam zkoumali takzvané koprofágy, tedy brouky rozkládající v přírodě trus zvířat. Používá se pro ně rovněž označení chrobáci. Jejich populaci v posledních letech pomohla především stáda velkých kopytníků.

„Milovice se v rámci našeho výzkumu ukázaly být významným hotspotem diverzity koprofágních brouků. Hostí 43 druhů koprofágních brouků, z toho 12 druhů červeného seznamu,“ uvedla Lucie Ambrožová z Entomologického ústavu.

Mimořádná biologická rozmanitost oblasti u této skupiny hmyzu vynikne při srovnání s jinými regiony střední Evropy, které zmapovala studie Jörna Buse a jeho kolegů. Z hlediska celkového počtu druhů koprofágních brouků, a počtu vzácných druhů červeného seznamu, získala prvenství oblast polské Bělověže, kde vědci zjistili celkem 46 druhů, z toho 16 na červeném seznamu. Další čtyři nejbohatší lokality vykazovaly celkem 30 až 38 druhů včetně 2 až 10 druhů červeného seznamu, ostatních 17 lokalit hostilo méně než 5 až 23 druhů, z toho 0 až 6 z červeného seznamu. Z více než dvou desítek středoevropských lokalit se tak Milovice zařadily hned za slavnou Bělověž, známou záchranou zubra evropského.

„Milovice se tak z hlediska diverzity koprofágních brouků řadí mezi velmi bohaté lokality. Důvodem mimořádné druhové bohatosti je zřejmě dlouhodobě vysoký stav zvěře, který zde přetrvával i v období aktivní vojenské činnosti v kombinaci s velkou rozlohou území, a faktickou absencí pastvy hospodářských zvířat v mikroregionu, díky které nebyla místní společenstva koprofágů vystavena antiparazitikům. Zároveň přítomnosti velkých kopytníků v posledních letech umožnila namnožit se i těm druhům koprofágních brouků, které v krajině sice přežívaly, ale v tak malých koncentracích, že byly pod hranicí detekovatelnosti,“ dodala Lucie Ambrožová.

Právě některá antiparazitika, tedy přípravky podávané „k odčervení“ hospodářských zvířat, představují pro vzácné koprofágní brouky smrtící nebezpečí. Nejběžněji používaná antiparazitika jsou totiž pro tyto brouky smrtelně jedovatá. „V souvislosti s mimořádným výskytem koprofilních brouků a celkovým biologickým významem lokality je důležitý velmi opatrný přístup orgánu ochrany přírody k managementu ploch mimo pastevní rezervaci velkých kopytníků. Zapojení hospodářských zvířat do managementu těchto území by v případě jejich ošetřování antiparazitiky mohlo vést k vážnému poškození společenstev nejen koprofilních brouků, ale také dalších skupin organizmů,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Výskyt koprofágních brouků je přitom nejen součástí biodiverzity tohoto území, ale má i klíčový význam pro zadržování vody v krajině a adaptaci krajiny na změny klimatu. Koprofágové totiž rozebírají trus velkých kopytníků a dalších zvířat v rezervaci ve formě organické hmoty ho vracejí zpět do půdy. Tam pomáhá zadržovat vodu a zároveň je tímto způsobem vázaný v půdě uhlík. Právě proto by měla být ochrana koprofágních brouků podle vědců v bývalém vojenském prostoru prioritou. „Vracení organické hmoty do půdy je klíčový proces v boji se změnami klimatu. Právě zdravá půda je v boji s klimatickými změnami hlavní nástrojem k zastavení negativních trendů, mnohem důležitější, než například často zmiňované sázení stromů. Podle vědců stačí zlepšit stav půdy o pouhá čtyři promile, aby lidstvo dokázalo kompenzovat veškeré hrozby vyplývající z klimatických změn,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Z přítomnosti chrobáků má užitek nejenom příroda, ale i lidé. „Chrobáci se živí trusem zvířat, který mnozí z nich zahrabávají hluboko do země. Jsou zdravotní policií, která nejen zajišťuje úklid pastvin, ale také ubírá životní prostor obtížným mouchám a doručuje v trusu obsažené živiny ke kořenům rostlin, jenž následně živí pasoucí se zvěř. Jde o dokonalý koloběh živin fungující miliony let,“ zdůraznil Miloslav Jirků.

Milovice se v současné době stali zdrojovou oblastí těchto užitečných brouků, odkud se šíří do okolní krajiny. „Ilustruje to druh s latinským jménem Euoniticelus fulvus, který byl ještě před dvaceti lety raritou. O jeho výskytu psali entomologové oslavné články. V Milovicích nejen přežil, nebo se sem pravděpodobněji po sto letech vrátil, ale dnes se šíří do okolí. Data z našeho výzkumu ukazují, že je dnes přítomen i na pastvinách v širším okolí Milovic a lze předpokládat, že brzy osídlí pastviny celých Čech,“ uzavřel Miloslav Jirků.

Přirozená pastva velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice začala v roce 2015. V současné době se rezervace rozkládá na ploše 350 hektarů, kde se pasou stáda zubrů, divokých koní a zpětně šlechtěných praturů.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.