Přeskočit na hlavní obsah

Filmová hvězda Masotra z táborské zoo oslaví kulaté desáté narozeniny

Kulaté desáté narozeniny oslaví v sobotu 28. května filmová hvězda z táborské zoologické zahrady – samec fosy madagaskarské Masotra. Právě tento zvířecí druh hrál jednu z hlavních rolí v populárním animovaném filmu Madagaskar. Ať už jste jeho příznivcem či nikoliv, dorazte s Masotrou oslavit jeho narozeniny. Narozeninové komentované krmení začne ve 13:30. Pro děti budou připraveny drobné soutěže.



„Náš Masotra si rád hraje s návštěvníky na schovávanou. Tuto hru ukončí až nabídka pořádného jídla. Návštěvníci sobotní narozeninové oslavy tak mají mimořádnou příležitost prohlédnout si tohle vzácné zvíře pěkně z blízka. Když je Masotra pořádně najezený, rád přihlížejícím krátce zapózuje. Moc dobře totiž ví, jak je fotogenický,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Fosa madagaskarská patří k nejohroženějším zvířecím druhům na celém světě. Ve volné přírodě přežívá už jen pár posledních tisíc jedinců. V evropských zoologických zahradách žije podle posledních aktuálních dat pouze osm desítek jedinců fosy, v Česku ji kromě Tábora chovají už jen v jedné další zoo. Táborská zoologická zahrada vzácnou fosu madagaskarskou chová díky zapojení do Evropského záchovného programu EEP zaštiťovaného Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Pochází z Madagaskaru, kde je vrcholovým predátorem. V přírodě loví lemury a menší savce, plazy a ptáky. I když se nejvíce podobá malé pumě, ke kočkám má evolučně poměrně daleko. Díky molekulárně biologickým studiím se přišlo na to, že nejbližšími příbuznými madagaskarských šelem jsou takzvané promykovité šelmy. Fosa je anatomicky výborně přizpůsobena pro život v korunách stromů, kde se i díky dlouhému ocasu dokáže velmi obratně pohybovat a lovit. Jedná se solitérní zvíře, partneři se potkávají pouze v období páření. Mimo toto období jsou jedinci vůči sobě velmi agresivní. Fosy jsou nejaktivnější během soumraku a rozbřesku.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace