Přeskočit na hlavní obsah

Jak z táborské zoo se jmenuje Joe, jméno navrhli fanoušci zahrady

Jedno z největších zvířat táborské zoologické zahrady – jak domácí – už brzy získá nové jméno. Příští sobotu 2. července ho během Zahradní slavnosti oslavující sedmé narozeniny zoo slavnostně pokřtí jménem Joe. Jméno na facebookových stránkách zoo navrhl Ondřej Kaprfíld Přibyl. Návrhů na jakovo jméno přišly stovky.



„Jsme rádi, že náš mohutný jak konečně získá vlastní jméno. Děkujeme všem těm stovkám příznivců, kteří se do naší soutěže zapojili. Ondřej, který navrhl jméno Joe, si může vybrat jednu z našich knih a navíc mu přidáme i rodinnou vstupenku do naší zoo. Slavnostního křtu se však budou moci zúčastnit všichni, kteří nám nějaký návrh na jméno poslali. Jako malé poděkování od nás dostanou dětskou vstupenku na slavnostní křest, který se uskuteční v rámci oslav sedmého výročí naší zoo v sobotu 2. července,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Jak domácí je domestikovanou formou jaka divokého. Pochází z východního Středomoří a Malé Asie, v současné době se vysazováním rozšířil nejen v Evropě, ale i v jižní Africe, Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní i Jižní Americe. Počet jaků divokých ve volné přírodě se v současnosti odhaduje na zhruba 15 tisíc jedinců.

Oproti jakovi divokému je jak domácí mnohem menší a má tenčí rohy. Jak domácí je zejména v Tibetu dodnes využíván jako hospodářské zvíře. Slouží zde jako dopravní prostředek, v zápřahu na obdělávání polí ale také jako zdroj masa, mléka, kůže, srsti a trusu. Dokáže unést až 150 kilogramů. Jeho sušený trus se používá mimo jiné jako k topení.

Jakové mají vysoce tepelně izolující srst. Jsou tedy adaptováni na život ve vysokohorském prostředí, takže se běžně vyskytují až do nadmořských výšek okolo 5500 metrů. Jeho rohy dorůstají až metrové délky.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace