Zabití medvědice na Slovensku je neodpustitelné barbarství, takzvaní ochránci přírody navíc přímo ohrozili život jejích mláďat, říká ředitel a pražský developer Korec

Pražský developer a šéf Ekospolu Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem táborské zoologické zahrady, se o víkendu ostře pustil do slovenských ochránců přirody. Ti nechali zastřelit samici medvěda hnědého, aby nemohla ohrožovat lidi. Zůstala po ní dvě medvíďata. Níže přinášíme Korcův komentář.

 

Neomluvitelné barbarství a krutá neúcta k živému tvoru. Jinak nelze hodnotit zákrok zásahového týmu Slovenské ochrany přírody, jehož členové v pátek zastřelili samici medvěda. Zůstala po ní dvě mláďata, která se nyní musí o sebe postarat sama. Celý pochybný případ vykonání absolutního trestu nad vysoce chráněným živočichem kromě pachuti z nelidského jednání doprovází řada manipulací a nezdráhám se použít i slova lží. Doufám, že příslušné orgány na Slovensku tuto zbytečnou smrt řádně vyšetří a zajistí, aby se podobné řešení v budoucnu už nikdy nepoužilo.

Zabít matku, která má mladé, je neomluvitelné za jakýchkoliv okolností. Násilné odstranění matky pro její mláďata de facto znamená rozsudek smrti. Navíc často velmi pomalé a bolestivé. Je to brutální barbarství u jakéhokoliv zvířete a ještě větší škoda u chráněných druhů, jakými medvědi hnědí jsou. Jedinou ospravedlnitelnou výjimkou je situace, kdy konkrétní zvíře ohrožuje člověka na životě. Jinak se jedná v případě ohrožených druhů zvířat dokonce o trestný čin.

Že v aktuálním slovenském případu nešlo o bezprostřední ohrožení života lidí, nepřímo dokládají mimo jiné i výpovědi takzvaných ochránců přírody, kteří medvědici zabili. Důvodem totiž podle nich bylo, že se stala agresivní a proto nebezpečnou. Údajně si na ni stěžovali lidé z chat, v jejichž blízkosti se i s mláďaty pohybovala. Žádný konkrétní incident, kdy by tato medvědice někoho napadla, však neuvedli. Naopak to spíše vypadá, že medvědice s lidmi vycházela bez větších problémů.

Jasně, pohybovala se v blízkosti chat, ale to je samozřejmé. V jejich okolí totiž nalézala snadno dostupnou obživu, když vybírala například zbytky jídel z popelnic. Naprosto nechápu, proč někoho jednoduše nenapadlo tento zdroj snadné obživy odstranit. Bez něj by medvědice neměla žádný důvod pohybovat se v blízkosti lidí.

Na řešení přitom měla Správa Tatranského národní parku času dost, což vyplývá mimo jiné z toho, že si lidé na medvědici stěžovali opakovaně. Její ředitel dokonce prohlásil, že „pokud by tento jedinec nebyl vyřazen z populace, hrozilo by další páchání škod na majetku místních obyvatel a riziko, že vyhledáváním potravy v obydlených zónách někomu ublíží“. Z toho nepřímo vyplývá, že medvědice nikomu reálně neublížila, pouze poškodila nějaké věci. To zcela jistě není důvod k vynesení krutého rozsudku smrti. Neznám přesně zákony na Slovensku, ale u nás by takový důvod pro zabití chráněného tvora s velkou pravděpodobností u soudu narazil.

Vždy se dá najít jiné humánnější řešení, zvlášť, když je času dost. Záchranáři mohli medvědí samici naspat pomocí anestetik a přemístit jinam dále od lidí. Případně se mohla umístit i do některé ze zoologických zahrad. Za zcela účelové tvrzení a naprostý výmysl v tomhle ohledu považuji vyjádření „ochránců“ přírody, že medvědice byla navyklá životu v divočině a proto nebyl možný její převoz do zoo. To může prohlásit jen naprosto nekvalifikovaný člověk, který neví, o čem mluví.

Žádný medvěd žijící ve volné přírodě není takový, že by se nedal umístit do velkého výběhu v zoologické zahradě. Jen je to poněkud pracnější a časově náročnější, než rychlé vykonání rozsudku smrti. Že to jde, dokázala ZOO Tábor na podzim 2018, kdy hrozila smrt medvědovi toulajícímu se po Vsetínsku. Domluvili jsme se s jednou špičkovou evropskou zoo z Belgie, že by si medvěda vzala. Nakonec to nebylo potřeba, protože vše vyřešila sama příroda. Mladý medvěd se po pár týdnech přestal v blízkosti lidí pohybovat. Jakoby snad tušil, že ho od nich nečeká nic dobrého.

Musím také zdůraznit jednu věc: Ačkoliv vypadají medvědi mohutně, jsou to plachá zvířata. Člověku se vyhýbají a k přímému kontaktu dochází jen velmi zřídka. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Navíc není primárně masožravec ani velký lovec. Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny. Představa, že by medvěd člověka napadl proto, aby si ho přidal na jídelníček, je mylná a nemůže být od pravdy dále.

Jak už jsem řekl, medvědi se do blízkosti lidských sídel stahují z jediného důvodu a tím je snadná dostupnost obživy. Lidé navíc ukrajují stále víc a víc volné přírody právě na úkor divokých zvířat, která se tak nedobrovolně ocitají lidem přímo za humny. Kontaktů mezi člověkem a divokou přírodou proto bude jenom přibývat. Doufám, že příště už zvítězí zdravý rozum a obyčejný lidský soucit, a žádné jiné další zvíře tak už zbytečná smrt nečeká. Buďme rádi za každého živého tvora, který v našem sousedství ještě vůbec vydrží.