Přeskočit na hlavní obsah

Zabití medvědice na Slovensku je neodpustitelné barbarství, takzvaní ochránci přírody navíc přímo ohrozili život jejích mláďat, říká ředitel a pražský developer Korec

Pražský developer a šéf Ekospolu Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem táborské zoologické zahrady, se o víkendu ostře pustil do slovenských ochránců přirody. Ti nechali zastřelit samici medvěda hnědého, aby nemohla ohrožovat lidi. Zůstala po ní dvě medvíďata. Níže přinášíme Korcův komentář.


 

Neomluvitelné barbarství a krutá neúcta k živému tvoru. Jinak nelze hodnotit zákrok zásahového týmu Slovenské ochrany přírody, jehož členové v pátek zastřelili samici medvěda. Zůstala po ní dvě mláďata, která se nyní musí o sebe postarat sama. Celý pochybný případ vykonání absolutního trestu nad vysoce chráněným živočichem kromě pachuti z nelidského jednání doprovází řada manipulací a nezdráhám se použít i slova lží. Doufám, že příslušné orgány na Slovensku tuto zbytečnou smrt řádně vyšetří a zajistí, aby se podobné řešení v budoucnu už nikdy nepoužilo.

Zabít matku, která má mladé, je neomluvitelné za jakýchkoliv okolností. Násilné odstranění matky pro její mláďata de facto znamená rozsudek smrti. Navíc často velmi pomalé a bolestivé. Je to brutální barbarství u jakéhokoliv zvířete a ještě větší škoda u chráněných druhů, jakými medvědi hnědí jsou. Jedinou ospravedlnitelnou výjimkou je situace, kdy konkrétní zvíře ohrožuje člověka na životě. Jinak se jedná v případě ohrožených druhů zvířat dokonce o trestný čin.

Že v aktuálním slovenském případu nešlo o bezprostřední ohrožení života lidí, nepřímo dokládají mimo jiné i výpovědi takzvaných ochránců přírody, kteří medvědici zabili. Důvodem totiž podle nich bylo, že se stala agresivní a proto nebezpečnou. Údajně si na ni stěžovali lidé z chat, v jejichž blízkosti se i s mláďaty pohybovala. Žádný konkrétní incident, kdy by tato medvědice někoho napadla, však neuvedli. Naopak to spíše vypadá, že medvědice s lidmi vycházela bez větších problémů.

Jasně, pohybovala se v blízkosti chat, ale to je samozřejmé. V jejich okolí totiž nalézala snadno dostupnou obživu, když vybírala například zbytky jídel z popelnic. Naprosto nechápu, proč někoho jednoduše nenapadlo tento zdroj snadné obživy odstranit. Bez něj by medvědice neměla žádný důvod pohybovat se v blízkosti lidí.

Na řešení přitom měla Správa Tatranského národní parku času dost, což vyplývá mimo jiné z toho, že si lidé na medvědici stěžovali opakovaně. Její ředitel dokonce prohlásil, že „pokud by tento jedinec nebyl vyřazen z populace, hrozilo by další páchání škod na majetku místních obyvatel a riziko, že vyhledáváním potravy v obydlených zónách někomu ublíží“. Z toho nepřímo vyplývá, že medvědice nikomu reálně neublížila, pouze poškodila nějaké věci. To zcela jistě není důvod k vynesení krutého rozsudku smrti. Neznám přesně zákony na Slovensku, ale u nás by takový důvod pro zabití chráněného tvora s velkou pravděpodobností u soudu narazil.

Vždy se dá najít jiné humánnější řešení, zvlášť, když je času dost. Záchranáři mohli medvědí samici naspat pomocí anestetik a přemístit jinam dále od lidí. Případně se mohla umístit i do některé ze zoologických zahrad. Za zcela účelové tvrzení a naprostý výmysl v tomhle ohledu považuji vyjádření „ochránců“ přírody, že medvědice byla navyklá životu v divočině a proto nebyl možný její převoz do zoo. To může prohlásit jen naprosto nekvalifikovaný člověk, který neví, o čem mluví.

Žádný medvěd žijící ve volné přírodě není takový, že by se nedal umístit do velkého výběhu v zoologické zahradě. Jen je to poněkud pracnější a časově náročnější, než rychlé vykonání rozsudku smrti. Že to jde, dokázala ZOO Tábor na podzim 2018, kdy hrozila smrt medvědovi toulajícímu se po Vsetínsku. Domluvili jsme se s jednou špičkovou evropskou zoo z Belgie, že by si medvěda vzala. Nakonec to nebylo potřeba, protože vše vyřešila sama příroda. Mladý medvěd se po pár týdnech přestal v blízkosti lidí pohybovat. Jakoby snad tušil, že ho od nich nečeká nic dobrého.

Musím také zdůraznit jednu věc: Ačkoliv vypadají medvědi mohutně, jsou to plachá zvířata. Člověku se vyhýbají a k přímému kontaktu dochází jen velmi zřídka. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Navíc není primárně masožravec ani velký lovec. Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny. Představa, že by medvěd člověka napadl proto, aby si ho přidal na jídelníček, je mylná a nemůže být od pravdy dále.

Jak už jsem řekl, medvědi se do blízkosti lidských sídel stahují z jediného důvodu a tím je snadná dostupnost obživy. Lidé navíc ukrajují stále víc a víc volné přírody právě na úkor divokých zvířat, která se tak nedobrovolně ocitají lidem přímo za humny. Kontaktů mezi člověkem a divokou přírodou proto bude jenom přibývat. Doufám, že příště už zvítězí zdravý rozum a obyčejný lidský soucit, a žádné jiné další zvíře tak už zbytečná smrt nečeká. Buďme rádi za každého živého tvora, který v našem sousedství ještě vůbec vydrží.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...