Přeskočit na hlavní obsah

Zabití medvědice na Slovensku je neodpustitelné barbarství, takzvaní ochránci přírody navíc přímo ohrozili život jejích mláďat, říká ředitel a pražský developer Korec

Pražský developer a šéf Ekospolu Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem táborské zoologické zahrady, se o víkendu ostře pustil do slovenských ochránců přirody. Ti nechali zastřelit samici medvěda hnědého, aby nemohla ohrožovat lidi. Zůstala po ní dvě medvíďata. Níže přinášíme Korcův komentář.


 

Neomluvitelné barbarství a krutá neúcta k živému tvoru. Jinak nelze hodnotit zákrok zásahového týmu Slovenské ochrany přírody, jehož členové v pátek zastřelili samici medvěda. Zůstala po ní dvě mláďata, která se nyní musí o sebe postarat sama. Celý pochybný případ vykonání absolutního trestu nad vysoce chráněným živočichem kromě pachuti z nelidského jednání doprovází řada manipulací a nezdráhám se použít i slova lží. Doufám, že příslušné orgány na Slovensku tuto zbytečnou smrt řádně vyšetří a zajistí, aby se podobné řešení v budoucnu už nikdy nepoužilo.

Zabít matku, která má mladé, je neomluvitelné za jakýchkoliv okolností. Násilné odstranění matky pro její mláďata de facto znamená rozsudek smrti. Navíc často velmi pomalé a bolestivé. Je to brutální barbarství u jakéhokoliv zvířete a ještě větší škoda u chráněných druhů, jakými medvědi hnědí jsou. Jedinou ospravedlnitelnou výjimkou je situace, kdy konkrétní zvíře ohrožuje člověka na životě. Jinak se jedná v případě ohrožených druhů zvířat dokonce o trestný čin.

Že v aktuálním slovenském případu nešlo o bezprostřední ohrožení života lidí, nepřímo dokládají mimo jiné i výpovědi takzvaných ochránců přírody, kteří medvědici zabili. Důvodem totiž podle nich bylo, že se stala agresivní a proto nebezpečnou. Údajně si na ni stěžovali lidé z chat, v jejichž blízkosti se i s mláďaty pohybovala. Žádný konkrétní incident, kdy by tato medvědice někoho napadla, však neuvedli. Naopak to spíše vypadá, že medvědice s lidmi vycházela bez větších problémů.

Jasně, pohybovala se v blízkosti chat, ale to je samozřejmé. V jejich okolí totiž nalézala snadno dostupnou obživu, když vybírala například zbytky jídel z popelnic. Naprosto nechápu, proč někoho jednoduše nenapadlo tento zdroj snadné obživy odstranit. Bez něj by medvědice neměla žádný důvod pohybovat se v blízkosti lidí.

Na řešení přitom měla Správa Tatranského národní parku času dost, což vyplývá mimo jiné z toho, že si lidé na medvědici stěžovali opakovaně. Její ředitel dokonce prohlásil, že „pokud by tento jedinec nebyl vyřazen z populace, hrozilo by další páchání škod na majetku místních obyvatel a riziko, že vyhledáváním potravy v obydlených zónách někomu ublíží“. Z toho nepřímo vyplývá, že medvědice nikomu reálně neublížila, pouze poškodila nějaké věci. To zcela jistě není důvod k vynesení krutého rozsudku smrti. Neznám přesně zákony na Slovensku, ale u nás by takový důvod pro zabití chráněného tvora s velkou pravděpodobností u soudu narazil.

Vždy se dá najít jiné humánnější řešení, zvlášť, když je času dost. Záchranáři mohli medvědí samici naspat pomocí anestetik a přemístit jinam dále od lidí. Případně se mohla umístit i do některé ze zoologických zahrad. Za zcela účelové tvrzení a naprostý výmysl v tomhle ohledu považuji vyjádření „ochránců“ přírody, že medvědice byla navyklá životu v divočině a proto nebyl možný její převoz do zoo. To může prohlásit jen naprosto nekvalifikovaný člověk, který neví, o čem mluví.

Žádný medvěd žijící ve volné přírodě není takový, že by se nedal umístit do velkého výběhu v zoologické zahradě. Jen je to poněkud pracnější a časově náročnější, než rychlé vykonání rozsudku smrti. Že to jde, dokázala ZOO Tábor na podzim 2018, kdy hrozila smrt medvědovi toulajícímu se po Vsetínsku. Domluvili jsme se s jednou špičkovou evropskou zoo z Belgie, že by si medvěda vzala. Nakonec to nebylo potřeba, protože vše vyřešila sama příroda. Mladý medvěd se po pár týdnech přestal v blízkosti lidí pohybovat. Jakoby snad tušil, že ho od nich nečeká nic dobrého.

Musím také zdůraznit jednu věc: Ačkoliv vypadají medvědi mohutně, jsou to plachá zvířata. Člověku se vyhýbají a k přímému kontaktu dochází jen velmi zřídka. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Navíc není primárně masožravec ani velký lovec. Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny. Představa, že by medvěd člověka napadl proto, aby si ho přidal na jídelníček, je mylná a nemůže být od pravdy dále.

Jak už jsem řekl, medvědi se do blízkosti lidských sídel stahují z jediného důvodu a tím je snadná dostupnost obživy. Lidé navíc ukrajují stále víc a víc volné přírody právě na úkor divokých zvířat, která se tak nedobrovolně ocitají lidem přímo za humny. Kontaktů mezi člověkem a divokou přírodou proto bude jenom přibývat. Doufám, že příště už zvítězí zdravý rozum a obyčejný lidský soucit, a žádné jiné další zvíře tak už zbytečná smrt nečeká. Buďme rádi za každého živého tvora, který v našem sousedství ještě vůbec vydrží.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...