Kriticky ohrožený sysel obecný se poprvé po 50 letech objevil v Národním parku Podyjí, díky divokým koním

Pastva divokých koní pomohla k návratu jednoho z nejohroženějších savců České republiky do Národního parku Podyjí. Poprvé po padesáti letech se na území parku zabydlel kriticky ohrožený sysel obecný. Monitoring, který tu pravidelně provádí Muzeum Karlovy Vary a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, nyní potvrdil, že se zde i rozmnožuje.

Přirozená pastva velkých kopytníků opět ukázala svůj potenciál pro návrat ohrožených druhů do krajiny. Na Havranické vřesoviště přišli sysli z několik set metrů vzdálené lokality u obce Hnanice. „Není náhoda, že sysli našli vhodný biotop právě na havranické pastvině. Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Ještě v roce 2018, kdy pastva divokých koní na Havranickém vřesovišti začala, pokrývaly místo současného výskytu syslů husté vysokostébelné trávníky. Ty jsou pro sysla zcela neobyvatelné a nikdo by jej zde tehdy nečekal. Pastva však lokalitu po několika letech proměnila pozitivním způsobem a vytvořila vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také pro vzácné květiny, jako jsou koniklece. Její pokračování navíc pro sysly dlouhodobě zajistí odpovídající prostředí. „Pastva divokých koní dokáže levným způsobem dlouhodobě udržovat vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také další druhy živočichů a rostlin, které potřebují řídké trávníky bohaté na kvetoucí byliny,“ upozornil Dalibor Dostál na jednu z největších předností pastvy velkých kopytníků.

Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly je významným momentem v rámci záchrany tohoto druhu v rámci tuzemské ochrany přírody. K přirozenému šíření sysla dnešní zemědělskou krajinou může docházet jen tam, kde byla dosud zachována drobná krajinná mozaika s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami. Většina lokalit s výskytem sysla v Česku je vzájemně izolovaná, a proto v případě zmenšování těchto populací musejí být počty syslů doplňovány jedinci odchovanými v chovech v rámci záchranného programu. Na syslích lokalitách jinde v Česku je zároveň zásadní zajištění vhodného managementu v podobě udržování krátkostébelných trávníků. Na Havranickém vřesovišti v Podyjí oba tyto problémy díky charakteru okolní krajiny a divokým koním odpadají.

Další dobrou zprávou je, že sysli lokalitu nejen osídlili, ale začali se tam také rozmnožovat. „Při letním monitoringu, který realizuje Muzeum Karlovy Vary ve spolupráci s AOPK ČR, se po jarním objevu syslích nor podařilo prokázat i úspěšnou reprodukci syslů. Pozorován byl jeden vrh mláďat. Celkově odhadujeme, že v ohradě divokých koní žije do 10 syslů. Klíčové pro další vývoj zdejší malé kolonie bude úspěšné přezimování do jara. To budeme moci vyhodnotit až na jaře příštího roku,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla v České republice koordinuje.

Přežití nově vznikající, zatím stále křehké kolonie syslů nebude kvůli extrémním klimatickým podmínkám snadné. „Letos nemají sysli vůbec jednoduchý život. Havranické vřesoviště podobně jako celý region čelí velkému suchu. Vegetace zdejších luk a vřesovišť vlivem sucha v kombinaci s vlnou extrémních veder uschla tak rychle, že neměla šanci zareagovat. Porosty křupou pod nohama, zelenou rostlinu člověk téměř nepotká. Sysli se tak musejí za potravou vydávat daleko od nor, což je vystavuje nebezpečí ze strany predátorů. Není tak vůbec jisté, že si sysli zvládnou vytvořit dostatečné tukové zásoby na zimu a svůj první rok na Havraníkách vydrží,“ uvedl Robert Stejskal, který má na Správě Národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní biotopy.

„Na druhou stranu dlouhodobé sledování populací syslů v Česku naznačuje, že nejvýraznější vzestupy počtu syslů na jednotlivých lokalitách ale i plošná expanze populací a vznik satelitních kolonií, jako je ta na Havraníkách, nastává právě v suchých letech. Velmi dobře to bylo vidět v suchém období 2017 až 2019. Naopak vlhké roky jako byl 2021 syslům neprospívají. Extrémy jsou samozřejmě rizikem pro všechny druhy sysla nevyjímaje. Sysli však prokazatelně zvládají lépe sucho než mokro. Na výsledek si proto musíme počkat do nadcházejících let,“ upozorňuje Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary, který realizuje celostátní monitoring syslů v rámci záchranného programu.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.