Přeskočit na hlavní obsah

Na jeden obydlený byt v Praze připadají dva lidé, to je nejméně ve všech krajů v Česku

Na jeden obydlený byt připadají v Praze v průměru dva lidé. To je nejméně ze všech krajů. V hlavním městě totiž Český statistický úřad (ČSÚ) eviduje nejvíce lidí bydlících samostatně, rozšířené naopak příliš nejsou byty obývané více než čtyřmi osobami.



Vůbec nejvíc obydlených bytů v hlavním městě obývá pouze jedna osoba, podle ČSÚ jich je 275 733. Pro zajímavost je to skoro stejný počet, jako všech obyvatel Karlovarského kraje (283 tisíc). Dvě osoby žijí v 181 840 pražských bytech a tři pak v 84 671 bytech. Čtyřčlenné domácnosti obývají 65 696 bytů. Pět lidí žije v Praze v 15 104 bytech a šest a více osob pak v 4661 bytech, což je v přepočtu na obyvatele nejméně ze všech krajů.

ČSÚ tvrdí, že v Praze žije 1,28 milionu lidí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) v aktuální studii tvrdí, že v hlavním městě trvale žije dokonce 1,6 milionu lidí. V takovém případě na jeden byt připadá už 2,5 člověka. A tento poměr se může dále zhoršovat.

Výstavba nových bytů v Praze stále vázne, přestože se metropole neustále rozrůstá. Podle posledních dat ČSÚ se české hlavní město během prvního čtvrtletí letošního roku rozrostlo o 2556 nových obyvatel. Zásadní podíl na tom mají lidé, kteří se do Prahy přistěhovali. Naproti tomu ve stejném období se v hlavním městě dokončilo jen 1217 bytů. Pokud by sloužily jen novým Pražanům, museli by v každém bytě bydlet minimálně dva, což ale neodpovídá poměru jednočlenných domácností.

Bytová výstavba tak stále více zaostává za demografickým vývojem. Dokud se zásadně nezrychlí povolování nových staveb a neschválí zastaralý územní plán umožňující rozsáhlou bytovou výstavbu, nic se na tomhle trendu nezmění. A dostupnost bydlení bude stále stejně tristní jako nyní.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...