Přeskočit na hlavní obsah

Na jeden obydlený byt v Praze připadají dva lidé, to je nejméně ve všech krajů v Česku

Na jeden obydlený byt připadají v Praze v průměru dva lidé. To je nejméně ze všech krajů. V hlavním městě totiž Český statistický úřad (ČSÚ) eviduje nejvíce lidí bydlících samostatně, rozšířené naopak příliš nejsou byty obývané více než čtyřmi osobami.



Vůbec nejvíc obydlených bytů v hlavním městě obývá pouze jedna osoba, podle ČSÚ jich je 275 733. Pro zajímavost je to skoro stejný počet, jako všech obyvatel Karlovarského kraje (283 tisíc). Dvě osoby žijí v 181 840 pražských bytech a tři pak v 84 671 bytech. Čtyřčlenné domácnosti obývají 65 696 bytů. Pět lidí žije v Praze v 15 104 bytech a šest a více osob pak v 4661 bytech, což je v přepočtu na obyvatele nejméně ze všech krajů.

ČSÚ tvrdí, že v Praze žije 1,28 milionu lidí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) v aktuální studii tvrdí, že v hlavním městě trvale žije dokonce 1,6 milionu lidí. V takovém případě na jeden byt připadá už 2,5 člověka. A tento poměr se může dále zhoršovat.

Výstavba nových bytů v Praze stále vázne, přestože se metropole neustále rozrůstá. Podle posledních dat ČSÚ se české hlavní město během prvního čtvrtletí letošního roku rozrostlo o 2556 nových obyvatel. Zásadní podíl na tom mají lidé, kteří se do Prahy přistěhovali. Naproti tomu ve stejném období se v hlavním městě dokončilo jen 1217 bytů. Pokud by sloužily jen novým Pražanům, museli by v každém bytě bydlet minimálně dva, což ale neodpovídá poměru jednočlenných domácností.

Bytová výstavba tak stále více zaostává za demografickým vývojem. Dokud se zásadně nezrychlí povolování nových staveb a neschválí zastaralý územní plán umožňující rozsáhlou bytovou výstavbu, nic se na tomhle trendu nezmění. A dostupnost bydlení bude stále stejně tristní jako nyní.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...