Přeskočit na hlavní obsah

Na jeden obydlený byt v Praze připadají dva lidé, to je nejméně ve všech krajů v Česku

Na jeden obydlený byt připadají v Praze v průměru dva lidé. To je nejméně ze všech krajů. V hlavním městě totiž Český statistický úřad (ČSÚ) eviduje nejvíce lidí bydlících samostatně, rozšířené naopak příliš nejsou byty obývané více než čtyřmi osobami.



Vůbec nejvíc obydlených bytů v hlavním městě obývá pouze jedna osoba, podle ČSÚ jich je 275 733. Pro zajímavost je to skoro stejný počet, jako všech obyvatel Karlovarského kraje (283 tisíc). Dvě osoby žijí v 181 840 pražských bytech a tři pak v 84 671 bytech. Čtyřčlenné domácnosti obývají 65 696 bytů. Pět lidí žije v Praze v 15 104 bytech a šest a více osob pak v 4661 bytech, což je v přepočtu na obyvatele nejméně ze všech krajů.

ČSÚ tvrdí, že v Praze žije 1,28 milionu lidí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) v aktuální studii tvrdí, že v hlavním městě trvale žije dokonce 1,6 milionu lidí. V takovém případě na jeden byt připadá už 2,5 člověka. A tento poměr se může dále zhoršovat.

Výstavba nových bytů v Praze stále vázne, přestože se metropole neustále rozrůstá. Podle posledních dat ČSÚ se české hlavní město během prvního čtvrtletí letošního roku rozrostlo o 2556 nových obyvatel. Zásadní podíl na tom mají lidé, kteří se do Prahy přistěhovali. Naproti tomu ve stejném období se v hlavním městě dokončilo jen 1217 bytů. Pokud by sloužily jen novým Pražanům, museli by v každém bytě bydlet minimálně dva, což ale neodpovídá poměru jednočlenných domácností.

Bytová výstavba tak stále více zaostává za demografickým vývojem. Dokud se zásadně nezrychlí povolování nových staveb a neschválí zastaralý územní plán umožňující rozsáhlou bytovou výstavbu, nic se na tomhle trendu nezmění. A dostupnost bydlení bude stále stejně tristní jako nyní.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace