Přeskočit na hlavní obsah

Přirozená pastva velkých kopytníků bude jedním z hlavních témat Evropského kongresu ochranářské biologie

Pastva velkých kopytníků bude tvořit významnou část náplně prestižní mezinárodní události, která začala v pondělí v Praze. Šestý ročník Evropského kongresu ochranářské biologie (ECCB Prague 2022), který proběhne na půdě České zemědělské univerzity od 22. do 26. srpna, je nejdůležitější událostí v ochraně přírody v Evropě v letošním roce.



„Poprvé v historii ochranářských konferencí, snad mimo Afriku, se uskuteční na ochranářském kongresu hned tři sympozia zaměřená na návrat velkých zvířat do evropské krajiny,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Sám je organizátorem jednoho z nich. V pátek 26. srpna od 10:30 hodin se uskuteční sympozium, tedy blok přednášek, jehož hlavním námětem budou zkušenosti s takzvanou přirozenou pastvou velkých kopytníků z rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice a dalších lokalit v tuzemsku i zahraničí.

„Vědci se zaměří na praktické stránky návratu velkých kopytníků, ať už řízeného člověkem, jako například u zubrů, nebo spontánního, jako v případě losů. Diskutován bude vliv na krajinu, různé biotopy i jednotlivé skupiny živočichů od opylovačů po ptáky. Důležitým tématem budou dosavadní zkušenosti, jak novodobé, tak historické, s vlivem pastvy velkých kopytníků na krajinu, vegetaci a faunu jak lesních, tak nelesních ekosystémů v tuzemsku i napříč Evropou. V neposlední řadě se budeme zabývat také legislativními problémy, na které tento nejlevnější a zároveň nejúčinnější způsob péče o přírodu naráží,“ doplnil Miloslav Jirků, který je předním českým expertem na tuto oblast.

Milovickou rezervaci velkých kopytníků si účastníci mezinárodního kongresu prohlédnou také na vlastní oči. „Už když jsme kongres loni v prosinci připravovali, předpokládal jsem, že o exkurzi do milovické pastevní rezervace bude mezi účastníky zájem, protože patří k tomu nejzajímavějšímu, co se v české ochraně přírody odehrává. To se nakonec potvrdilo, a pro velký zájem se uskuteční exkurze hned dvě,“ uvedl Petr Zasadil z České zemědělské univerzity v Praze, který je předsedou organizačního výboru kongresu.

Druhé sympozium bude věnováno migraci velkých kopytníků a další megafauny, tedy velkých šelem, a průchodnosti krajiny pro tato velká zvířata. A konečně třetí sympozium se zaměří na socioekonomický aspekt návratu velkých zvířat do Evropy.

„Rozsah, jaký kongres věnuje návratu velkých kopytníků a jiné megafauny, ukazuje, že tento typ péče o přírodu již nepředstavuje nějakou okrajovou alternativu, ale je součástí hlavního proudu ochrany přírody v Evropě, s nímž se počítá od Středomoří po Skandinávii“ upozornil Dalibor Dostál, z ochranářské společnosti Česká krajina. Do budoucna bude podle něj práce s velkými kopytníky v ochraně přírody nejenom výhodou, ale přímo nezbytností. „Současná ekonomická krize nesporně povede k omezení výdajů na řadu oblastí, bohužel včetně ochrany přírody. Levná péče o krajinu s využitím velkých kopytníků bude proto pro rozsáhlé krajinné celky prakticky jedinou možností, jak zachovat jejich biologickou rozmanitost,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Letošní 6th European Congress of Conservation Biology, jehož hlavním tématem je „Krize biodiverzity v měnícím se světě (“Biodiversity crisis in a changing world”) není první konferencí tohoto druhu, kterou Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity pořádá. V roce 2009 se v univerzitním areálu uskutečnil 2nd European Congress of Conservation Biology s podtitulem „Conservation biology and beyond: from science to practice“.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...