Přeskočit na hlavní obsah

Přirozená pastva velkých kopytníků bude jedním z hlavních témat Evropského kongresu ochranářské biologie

Pastva velkých kopytníků bude tvořit významnou část náplně prestižní mezinárodní události, která začala v pondělí v Praze. Šestý ročník Evropského kongresu ochranářské biologie (ECCB Prague 2022), který proběhne na půdě České zemědělské univerzity od 22. do 26. srpna, je nejdůležitější událostí v ochraně přírody v Evropě v letošním roce.



„Poprvé v historii ochranářských konferencí, snad mimo Afriku, se uskuteční na ochranářském kongresu hned tři sympozia zaměřená na návrat velkých zvířat do evropské krajiny,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Sám je organizátorem jednoho z nich. V pátek 26. srpna od 10:30 hodin se uskuteční sympozium, tedy blok přednášek, jehož hlavním námětem budou zkušenosti s takzvanou přirozenou pastvou velkých kopytníků z rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice a dalších lokalit v tuzemsku i zahraničí.

„Vědci se zaměří na praktické stránky návratu velkých kopytníků, ať už řízeného člověkem, jako například u zubrů, nebo spontánního, jako v případě losů. Diskutován bude vliv na krajinu, různé biotopy i jednotlivé skupiny živočichů od opylovačů po ptáky. Důležitým tématem budou dosavadní zkušenosti, jak novodobé, tak historické, s vlivem pastvy velkých kopytníků na krajinu, vegetaci a faunu jak lesních, tak nelesních ekosystémů v tuzemsku i napříč Evropou. V neposlední řadě se budeme zabývat také legislativními problémy, na které tento nejlevnější a zároveň nejúčinnější způsob péče o přírodu naráží,“ doplnil Miloslav Jirků, který je předním českým expertem na tuto oblast.

Milovickou rezervaci velkých kopytníků si účastníci mezinárodního kongresu prohlédnou také na vlastní oči. „Už když jsme kongres loni v prosinci připravovali, předpokládal jsem, že o exkurzi do milovické pastevní rezervace bude mezi účastníky zájem, protože patří k tomu nejzajímavějšímu, co se v české ochraně přírody odehrává. To se nakonec potvrdilo, a pro velký zájem se uskuteční exkurze hned dvě,“ uvedl Petr Zasadil z České zemědělské univerzity v Praze, který je předsedou organizačního výboru kongresu.

Druhé sympozium bude věnováno migraci velkých kopytníků a další megafauny, tedy velkých šelem, a průchodnosti krajiny pro tato velká zvířata. A konečně třetí sympozium se zaměří na socioekonomický aspekt návratu velkých zvířat do Evropy.

„Rozsah, jaký kongres věnuje návratu velkých kopytníků a jiné megafauny, ukazuje, že tento typ péče o přírodu již nepředstavuje nějakou okrajovou alternativu, ale je součástí hlavního proudu ochrany přírody v Evropě, s nímž se počítá od Středomoří po Skandinávii“ upozornil Dalibor Dostál, z ochranářské společnosti Česká krajina. Do budoucna bude podle něj práce s velkými kopytníky v ochraně přírody nejenom výhodou, ale přímo nezbytností. „Současná ekonomická krize nesporně povede k omezení výdajů na řadu oblastí, bohužel včetně ochrany přírody. Levná péče o krajinu s využitím velkých kopytníků bude proto pro rozsáhlé krajinné celky prakticky jedinou možností, jak zachovat jejich biologickou rozmanitost,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Letošní 6th European Congress of Conservation Biology, jehož hlavním tématem je „Krize biodiverzity v měnícím se světě (“Biodiversity crisis in a changing world”) není první konferencí tohoto druhu, kterou Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity pořádá. V roce 2009 se v univerzitním areálu uskutečnil 2nd European Congress of Conservation Biology s podtitulem „Conservation biology and beyond: from science to practice“.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...