Přeskočit na hlavní obsah

Studenti České zemědělské univerzity likvidovali invazní celík kanadský v rezervaci velkých kopytníků u Milovic

Invazní rostlinu celík kanadský v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice likvidovali studenti České zemědělské univerzity. Žlutě kvetoucí rostlinu pocházející ze severoamerického kontinentu vytrhávali i s kořeny. Mladé porosty celíků na větších plochách pak vysekávali křovinořezy.



Studentům se od celíku podařilo vyčistit rozsáhlé území v západní části rezervace. „Velcí kopytníci dokáží na velkých plochách obnovit přírodní procesy takovým způsobem, že není potřeba provádět prakticky žádné doplňkové managementy. Výjimkou je pouze odstraňování negativních následků lidské činnosti, s nimiž si příroda neporadí. Kromě úklidu černých skládek je to především likvidace invazních druhů a odstraňování křovin, které se šíří celosvětově kvůli kombinaci změn klimatu a emisí dusíku z dopravy, průmyslu, energetiky a průmyslového zemědělství,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, a navázal: „Invazní rostliny odstraňujeme v rámci rezervace průběžně od jejího založení v roce 2015. Bohužel se do ní neustále šíří z neudržovaných pozemků v okolí, takže je to nekonečný proces. Proto jsme velmi rádi za pomoc studentů, protože naše kapacity jsou omezené.“

Dobrovolnickou pomoc studentů aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU zorganizoval v rámci týdenní praxe zaměřené na managementy v oblasti Polabí ochranář Pavel Brodecký z Radimi u Kolína. Na práce v terénu pak navázala exkurze v rezervaci velkých kopytníků. „Chtěl jsem, aby na vlastní oči poznali i jiný typ managementu, než křoviňák, pilu a hrábě, a hlavně viděli zvířata a rozdíl ve vegetaci a populacích hmyzu na území pastevní rezervace a mimo ni,“ vysvětlil Pavel Brodecký.

Celík kanadský pochází ze Severní Ameriky, nejspíše z jižní Kanady a centrální oblasti Spojených států. Do Evropy se dostal roku 1645 jako okrasná rostlina do zahrad a parků. Člověkem byl zavlečen také do Asie, Austrálie i na Nový Zéland.

Celíky se často nacházejí v blízkosti lidských sídel a využívají prostředí proměněné lidskou činností. Kolonizují hlavně slunná místa, rostou na skládkách domovního odpadu, na náspech silnic nebo železničních tratí, v příkopech u cest, na okrajích polí, na mezích, v okolí vodních toků nebo na různých nevyužívaných plochách, odkud pronikají do okolí, včetně přírodně cenných lokalit.

Tato vytrvalá rostlina se rozmnožuje semeny i oddenky. Právě pomocí oddenků se za příhodných podmínek rychle šíří a vytváří rozsáhlé husté porosty. Celík kanadský, známý také pod jménem zlatobýl kanadský, je v Česku zařazen mezi invazivní rostliny. Svými hustými, zapojeným porosty vytlačuje původní rostlinné druhy a vytváří rozsáhlé monokultury, odkud se dále rozšiřuje na nová místa. První záznam o výskytu tohoto neofytu ve volné přírodě na území současné České republiky pochází z roku 1838.

Kromě celíku likvidují ochránci přírody v rezervaci také další invazní druhy, především lupinu, akát nebo javor jasanolistý.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...