Přeskočit na hlavní obsah

Praha se letos rozrostla o pět tisíc lidí, většina se přistěhovala. Přibývá i obyvatel středních Čech

Takřka pět tisíc. O tolik lidí (přesně 4893) se letos v prvním pololetí rozrostlo hlavní město. Největší podíl na to mají lidé, kteří se do Prahy přistěhovali. Takových bylo za prvních šest měsíců letošního roku 22 600. Naopak 18 052 lidí se z Prahy ve stejném období odstěhovalo. Zbytek tvoří přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi narozenými a zemřelými. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistika nezahrnuje válečné uprchlíky z Ukrajiny, kterým byla udělena dočasná ochrana.



"Praha tak i přes katastrofickou situaci na realitním trhu zůstává pro obyvatele velice atraktivní. Není se co divit, nabízí nejlepší profesní uplatnění s nejvyššími platy. Pražané také mohou využít nejširší síť zdravotnických zařízení, sportovišť, obchodů a další občanské vybavenosti. Růst počtu obyvatel hlavního města pokračuje kontinuálně bez větších změn. A to i přes to, že sehnat bydlení je stále obtížnější. Dostupných nových bytů v cenících developerů je nejméně za 15 let," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Mnoho lidí, kteří do Prahy míří za prací, proto volí variantu bydlet v některé z okolních obcí a do práce každodenně dojíždět. Za hranice hlavního města se stěhují i Pražané, kteří tam hledají cenově dostupnější bydlení. Dokládají to i statistiky ČSÚ, podle nichž je Středočeský kraj s přírůstkem 7189 obyvatel na prvním místě. Do některé z obcí v kraji se v letošním prvním pololetí přistěhovalo 18 006 lidí, ze středních Čech se odstěhovalo 10 373 lidí.

Největší zájem je o okresy Praha – východ (přírůstek 1857 lidí, z toho 1656 přistěhováním) a Praha -  západ (přírůstek 1615 lidí, z toho 1511 přistěhováním), tedy nejbližší okolí hlavního města.

"Na tento demografický vývoj však hlavní město příliš reagovat nedokáže. Aby měli noví Pražané kde bydlet, jsou potřeba velké rezidenční projekty se stovkami bytů. Jejich výstavba však kvůli pomalému povolování nových staveb a zastaralému územnímu plánu zásadně zaostává. Dostupnost vlastního bydlení tak dále klesá. Dokud se neurychlí vydávání stavebních povolení a neschválí nový územní plán s dostatkem rozvojových ploch pro bydlení, tak se na současné tristní situaci na rezidenčním trh bohužel nic nezmění," zdůrazňuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace