Přeskočit na hlavní obsah

Praha se letos rozrostla o pět tisíc lidí, většina se přistěhovala. Přibývá i obyvatel středních Čech

Takřka pět tisíc. O tolik lidí (přesně 4893) se letos v prvním pololetí rozrostlo hlavní město. Největší podíl na to mají lidé, kteří se do Prahy přistěhovali. Takových bylo za prvních šest měsíců letošního roku 22 600. Naopak 18 052 lidí se z Prahy ve stejném období odstěhovalo. Zbytek tvoří přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi narozenými a zemřelými. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistika nezahrnuje válečné uprchlíky z Ukrajiny, kterým byla udělena dočasná ochrana.



"Praha tak i přes katastrofickou situaci na realitním trhu zůstává pro obyvatele velice atraktivní. Není se co divit, nabízí nejlepší profesní uplatnění s nejvyššími platy. Pražané také mohou využít nejširší síť zdravotnických zařízení, sportovišť, obchodů a další občanské vybavenosti. Růst počtu obyvatel hlavního města pokračuje kontinuálně bez větších změn. A to i přes to, že sehnat bydlení je stále obtížnější. Dostupných nových bytů v cenících developerů je nejméně za 15 let," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Mnoho lidí, kteří do Prahy míří za prací, proto volí variantu bydlet v některé z okolních obcí a do práce každodenně dojíždět. Za hranice hlavního města se stěhují i Pražané, kteří tam hledají cenově dostupnější bydlení. Dokládají to i statistiky ČSÚ, podle nichž je Středočeský kraj s přírůstkem 7189 obyvatel na prvním místě. Do některé z obcí v kraji se v letošním prvním pololetí přistěhovalo 18 006 lidí, ze středních Čech se odstěhovalo 10 373 lidí.

Největší zájem je o okresy Praha – východ (přírůstek 1857 lidí, z toho 1656 přistěhováním) a Praha -  západ (přírůstek 1615 lidí, z toho 1511 přistěhováním), tedy nejbližší okolí hlavního města.

"Na tento demografický vývoj však hlavní město příliš reagovat nedokáže. Aby měli noví Pražané kde bydlet, jsou potřeba velké rezidenční projekty se stovkami bytů. Jejich výstavba však kvůli pomalému povolování nových staveb a zastaralému územnímu plánu zásadně zaostává. Dostupnost vlastního bydlení tak dále klesá. Dokud se neurychlí vydávání stavebních povolení a neschválí nový územní plán s dostatkem rozvojových ploch pro bydlení, tak se na současné tristní situaci na rezidenčním trh bohužel nic nezmění," zdůrazňuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace