Rozkvetlá louka místo pole. Úhor na okraji rezervace divokých koní oživují semena z pestrých porostů v okolí

Jedinečnou příležitost pozorovat přeměnu bývalého pole na okraji milovické rezervace velkých kopytníků mají vědci z Jihočeské univerzity. Devítihektarový pozemek, který se k rezervaci připojil v roce 2018, se postupně mění v druhově bohatou pastvinu.

„Co je na bývalém poli pozoruhodné, je to, že je zatím sukcese vegetace, tedy postupný samovolný vývoj s využitím pouze přírodních procesů, extrémně pomalá,“ vysvětluje Klára Řehounková z katedry botaniky Jihočeské univerzity.

„Zatím se zdá, že i po několika letech dochází jen k opakovanému střídání několika málo dominantních druhů typických pro časná sukcesní stadia, a plocha zůstává stále hodně otevřená. Nejlépe je asi tento rozdíl patrný, když porovnáme vývoj na opuštěném poli s jiným teplotně a srážkově podobným územím, například s Českým krasem,“ dodává Klára Řehounková. Toto srovnání umožnují výsledky detailní studie profesora Karla Pracha, který podrobně popsal samovolný vývoj vegetace na opuštěných polích během několika desítek let. Sukcese v Českém Krasu směřovala po několika letech přes jednoleté a postupně i vytrvalé druhy ke křovinatým trávníkům na suchých místech, nebo k lesu na vlhčích místech.

Zachovávat otevřený charakter lokality pomáhá nejenom pastva velkých kopytníků, ale také charakter půdy. „Ta je v některých místech chudší na živiny a místy přechází v písčiny, které hostí odlišnou vegetaci, než části bývalého pole bohatší na humus, kde dominují vysoké trávy,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Cílem obnovy luk na místě bývalého pole pomocí pastvy velkých kopytníků je ověřit v praxi nízkonákladovou metodu převodu intenzivně využívané orné půdy v přírodní biotopy podporující biodiverzitu. Aby vědci ověřili možnosti urychlení přeměny někdejšího pole, kde ještě před pár lety rostla jen kukuřice, řepka a obilí, na druhově bohaté porosty, pokosili pestré louky v okolí Milovic.

Posekaný materiál, takzvané zelené seno, pak začerstva přenesli na bývalé pole a spolu sním také semena bylin, která by se do lokality jinak dostávala obtížně nebo vůbec. Dělo se tak v rámci pečlivě navrženého experimentu. V rámci probíhajícího výzkumu je pak srovnáván vývoj plošek, kde k přenosu biomasy došlo či nikoliv. Oba typy ploch jsou navíc sledovány jak v pasené, tak nepasené části úhoru. „Na místech, kam jsme přenesli pokosený materiál, roste více druhů. A to zjevně těch, které jsme přinesli s materiálem,“ dodala Klára Řehounková.

Již nyní je úhor důležitým krajinným prvkem, kde nachází obživu řada druhů živočichů. Ačkoliv na úhoru z botanického hlediska stále převládají takzvané druhy typické pro opuštěná místa dobře zásobená živinami, jde o porosty s vysokým zastoupením nektarodárných bylin. „Najdeme zde hadinec, řepík, mák, třezalku, klinopád, bodláky, starček, mrkev, rezedu a řadu dalších druhů bylin, které poskytují vydatné zdroje nektaru pro velké množství hmyzu. Zároveň se zde vytvořila pestrá mozaika biotopů od řídkých trávníků na písčitých místech po porosty hustých vysokostébelných trávníků na místech úživnějších. Právě husté druhově chudé trávníky by zde po pár letech plošně převládly vlivem nadbytku živin z dob zemědělského využití. Ale neděje se tak. Brání tomu přítomnost velkých kopytníků, kteří pastvou postupně nadbytečné živiny odčerpávají a pestrou mozaiku biotopů udržují,“ doplnil Miloslav Jirků.

Úhor na místě bývalého pole je důležitým místem také pro ptáky zemědělské krajiny, kteří jinak z tuzemské přírody mizí. „V celé rezervaci jsou hojné křepelky i koroptve. Právě úhor patří k místům, kde se jim velmi dobře daří,“ zmínil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.