Přeskočit na hlavní obsah

V regionech se začíná rozvíjet výstavba bytových domů, dříve to byla doména hlavně Prahy

Výstavba bytových domů byla dlouhá léta doménou hlavního města, v regionech lidé preferovali rodinné domy. V poslední době se ale zdá, že se situace mění. Větší bytové komplexy začínají vznikat i v jiných krajích, průkopníkem je Plzeňský kraj, kde se staví už více nových bytů v bytových domech než v rodinných domech. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).



Nejvíce nových bytů se v letošním prvním pololetí začalo stavět ve Středočeském kraji – v rámci nové výstavby celkem 3516 bytů. Drtivá většina (2688) připadá na rodinné domy. Naopak v Praze s 2693 zahájenými byty poměr opačný. Na rodinné domy připadá jen 376 zahájených bytů, 2315 bytů vyroste v bytových domech.

Zajímavý je pak pohled například na Plzeňský kraj, kde už výstavba bytových domů převýšila ty rodinné. V bytových domech začaly firmy během prvních šesti měsíců letošního roku stavět 871 bytů v bytových domech a 744 bytů v rodinných domech. Plzeň byla prvním krajským městem, ve kterém začali více působit developeři dříve aktivní pouze v hlavním městě.

Stejně bytů jako v Praze se začalo letos stavět také v Jihomoravském kraji (2693 zahájených bytů). Rovných 1500 z toho připadá na rodinné domy a 1158 na bytové domy.

Naopak minimum bytových domů se stále staví v Libereckém kraji (457 zahájených bytů celkem, z toho 411 v rodinných domech a 34 bytových domech), v Ústeckém kraji (724 zahájených bytů celkem, z toho 667 v rodinných domech a 55 bytových domech) či Jihočeském kraji (879 zahájených bytů celkem, z toho 801 v rodinných domech a 73 bytových domech).

"Bude zajímavé sledovat, zda příklon k bytovým domům v krajích bude dlouhodobý. Současné rychlé zdražování energií, zboží i služeb by tomu nahrávalo. Výstavba bytových domů je v přepočtu na metr čtvereční levnější, což by mohlo o něco zlepšit dostupnost bydlení. Majitelé bytu ocení i výrazně nižší náklady na energie než u rodinných domů," komentuje statistiku generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace