Přeskočit na hlavní obsah

V Česku vzniká jedenáctá rezervace velkých kopytníků. Pratuři se zabydlují v Krnově

Jedenáctá rezervace velkých kopytníků v Česku vzniká v těchto dnech v Krnově v Moravskoslezském kraji. V aklimatizační ohradě se tam nyní zabydlují dva zpětně šlechtění pratuři pocházející z bývalého vojenského prostoru Milovice.



„V aklimatizační ohradě obehnané oplocením a elektrickým ohradníkem mají zvířata k dispozici napajedlo a dřevěný přístřešek. Do Vánoc by si tady měli zvyknout a pak je pustíme na větší pastvinu, kterou v současné době dokončujeme,“ řekl Dušan Martiník z odboru investic a správy majetku Městského úřadu v Krnově. V aklimatizační ohradě pak pratury vystřídají tři divocí koně.

Jejich úkolem v Krnově bude spásat území bývalého vojenského areálu v Chomýži, které je významným krajinným prvkem pod mimořádnou ochranou. Pastva velkých kopytníků má zajistit, aby zdejší chráněné rostliny a živočichové, například hvozdík pyšný, několik druhů orchidejí, bělopásek dvouřadý nebo čolek velký, zůstali uchováni pro budoucnost. „V roce 2020 byla celá lokality podrobně biologicky zmapována. V rámci botaniky byl zaznamenán výskyt 9 zvláště chráněných druhů a 23 druhů Červeného seznamu rostlin. Během monitoringu bylo zaznamenáno celkem 49 druhů denních motýlů a 12 druhů čmeláků, včetně pačmeláků,“ popsal zastoupení některých skupin organizmů Adrián Czernik ze společnosti Ekotona, která biologický monitoring zajišťovala.

Pastevní areál o rozloze 36,6 hektaru má být dokončen do konce příštího roku. Pastevní rezervace vzniká v rámci projektu „Podpora biodiverzity botanicky a zoologicky cenného území bývalého vojenského areálu v Chomýži u Krnova“, na nějž město získalo evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši 6,8 milionu korun. Jeho cílem je zastavení degradace hodnotných společenstev a chráněných druhů vlivem samovolné sukcese a šířením invazivních a expanzivních druhů rostlin. To bude zajištěno především pastvou, která je ekonomicky výhodnější, než by tomu bylo při kosení či výřezech ploch.

„Kromě zřízení pastevního areálu s třemi pastvinami a aklimatizační ohradou dojde v průběhu realizace projektu k asanaci nevhodné vegetace, výsadbě dřevin, vytvoření tůní pro obojživelníky a výsevu kokrhele, který se používá na potlačení expanze třtiny. Souběžně probíhá vyklizení oblasti od zbytků vojenských objektů, stavební suti, pražců, kovů, drátů a odpadků. Následovat pak bude péče o výsadby a pastevní areál,“ doplnil Dušan Martiník.

Pratury i divoké koně pro lokalitu bezplatně poskytla ochranářská společnost Česká krajina. „Jsme rádi, že v Moravskoslezském kraji vzniká již druhá rezervace velkých kopytníků. Města a kraje patří v Česku mezi hlavní iniciátory vzniku nových rezervací,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Prvenství v počtu rezervací má nyní Plzeňský kraj, kde vznikl již tři rezervace pro velké kopytníky. Největší je stále rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích s rozlohou 350 hektarů.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...