Přeskočit na hlavní obsah

Vědci našli plasty v trusu velkých kopytníků. Zvířata to může ohrozit na zdraví

Znečištění krajiny plasty začíná být vážný problém i v oblastech, které patří k přírodně nejcennějším v České republice. S rostoucí zátěží plastovým odpadem se v posledních letech potýká i rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.



Toto území představuje zdaleka nejrozsáhlejší souvislý nížinný rovinatý komplex přírodě blízkých otevřených biotopů a suchých lesů na českém území. Jeho podstatná část je Evropsky významnou lokalitou a na jeho území je vyhlášena Národní přírodní památka Mladá. Přesto se i v takto hodnotném území stává kontaminace plasty vážným problémem. „Opakovaně jsme našli plasty v trusu velkých kopytníků, kteří svou činností pomáhají udržovat krajinu bývalého vojenského prostoru. Nejde přitom o zanedbatelnou kuriozitu. Zkonzumování plastového sáčku může zhoršit průchodnost trávicího traktu zvířat a způsobit jim závažné zdravotní komplikace,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Ochránci přírody v současné době vyhlásili sbírku na úklid rezervace, na níž může veřejnost přispět přes odkaz www.zachrantekone.cz .

Hlavním zdrojem znečištění lokality je zhruba kilometr vzdálená skládka komunálního odpadu provozovaná společnosti AVE. Z té při silnějším větru odlétávají igelitové tašky, mikrotenové sáčky, lehké plastové obaly na spotřební elektroniku, etikety z PET lahví a další plastový odpad. „Vlastními silami i s pomocí dobrovolníků jsme rezervaci od plastů opakovaně uklízeli. Je to práce velmi nepříjemná, protože igelity se zachytávají do trnitých keřů, často několik metrů nad zemí,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci ve spolupráci s vědci založila. Skládková společnost sice do budoucna přislíbila poskytnout na úklid rezervace své pracovníky, ale ani to není dlouhodobé řešení.

„Bohužel se daří najít a odklidit jen část plastového odpadu. Zbývající se roztrhá o trny keřů nebo se začne rozpadat vlivem slunečního záření, mrazu a dalších povětrnostních podmínek na tak malé části, že je nelze sbírat. Tyto zbytky se pak dostávají mezi vegetaci, do půdy, ale i vody v místních tůních. A bohužel i do trávícího systému velkých kopytníků i ostatních druhů zvířat obývajících rezervaci,“ doplnil Miloslav Jirků.

Na tomto příkladu je vidět, jak vážné nebezpečí představují plasty pro přírodu. „Situace v rezervaci ukazuje na nezvládnuté nakládání s plasty v České republice. A to jak v oblasti produkce a prodeje rizikových výrobků, jako jsou igelitové tašky nebo igelitové sáčky, tak v oblasti nakládání s tímto odpadem na skládkách i nedostatečné zajištění jeho úniku do okolní krajiny,“ doplnil Dalibor Dostál.

Úplný zákaz igelitových tašek platí například v Itálii, Francii, Číně, Indii, Maroku nebo Keni. Částečný pak v USA, Kanadě, Austrálii nebo Brazílii. V České republice byl v roce 2018 zaveden zákaz bezplatného poskytování igelitových tašek, který je však nedostatečným řešením.

O plastech se nejčastěji hovoří v souvislosti se znečištěním oceánů, ale i řek v některých částech světa. OSN loni varovala také před katastrofálním zamořením půdy, kde je plastů ještě více, než v mořích. Kromě plastových odpadů, které zabíjejí mořské živočichy, ptáky a další organizmy, představuje riziko i postupný rozpad těchto materiálů na takzvané mikroplasty. Vědci je objevili nejenom ve vodě, v ovzduší a v půdě, na nejvyšší hoře světa nebo v nejhlubším mořském příkopu, ale také v lidské krvi, plicích, placentě či v mateřském mléku. Pro lidské zdraví to podle odborníků představuje potenciální nebezpečí.

Rezervace velkých kopytníků v Milovicích patří ke světově nejsledovanějším českým projektům posledních let. Opakovaně o ní psala média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post nebo BBC.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...