Přeskočit na hlavní obsah

Vědci našli plasty v trusu velkých kopytníků. Zvířata to může ohrozit na zdraví

Znečištění krajiny plasty začíná být vážný problém i v oblastech, které patří k přírodně nejcennějším v České republice. S rostoucí zátěží plastovým odpadem se v posledních letech potýká i rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.



Toto území představuje zdaleka nejrozsáhlejší souvislý nížinný rovinatý komplex přírodě blízkých otevřených biotopů a suchých lesů na českém území. Jeho podstatná část je Evropsky významnou lokalitou a na jeho území je vyhlášena Národní přírodní památka Mladá. Přesto se i v takto hodnotném území stává kontaminace plasty vážným problémem. „Opakovaně jsme našli plasty v trusu velkých kopytníků, kteří svou činností pomáhají udržovat krajinu bývalého vojenského prostoru. Nejde přitom o zanedbatelnou kuriozitu. Zkonzumování plastového sáčku může zhoršit průchodnost trávicího traktu zvířat a způsobit jim závažné zdravotní komplikace,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Ochránci přírody v současné době vyhlásili sbírku na úklid rezervace, na níž může veřejnost přispět přes odkaz www.zachrantekone.cz .

Hlavním zdrojem znečištění lokality je zhruba kilometr vzdálená skládka komunálního odpadu provozovaná společnosti AVE. Z té při silnějším větru odlétávají igelitové tašky, mikrotenové sáčky, lehké plastové obaly na spotřební elektroniku, etikety z PET lahví a další plastový odpad. „Vlastními silami i s pomocí dobrovolníků jsme rezervaci od plastů opakovaně uklízeli. Je to práce velmi nepříjemná, protože igelity se zachytávají do trnitých keřů, často několik metrů nad zemí,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci ve spolupráci s vědci založila. Skládková společnost sice do budoucna přislíbila poskytnout na úklid rezervace své pracovníky, ale ani to není dlouhodobé řešení.

„Bohužel se daří najít a odklidit jen část plastového odpadu. Zbývající se roztrhá o trny keřů nebo se začne rozpadat vlivem slunečního záření, mrazu a dalších povětrnostních podmínek na tak malé části, že je nelze sbírat. Tyto zbytky se pak dostávají mezi vegetaci, do půdy, ale i vody v místních tůních. A bohužel i do trávícího systému velkých kopytníků i ostatních druhů zvířat obývajících rezervaci,“ doplnil Miloslav Jirků.

Na tomto příkladu je vidět, jak vážné nebezpečí představují plasty pro přírodu. „Situace v rezervaci ukazuje na nezvládnuté nakládání s plasty v České republice. A to jak v oblasti produkce a prodeje rizikových výrobků, jako jsou igelitové tašky nebo igelitové sáčky, tak v oblasti nakládání s tímto odpadem na skládkách i nedostatečné zajištění jeho úniku do okolní krajiny,“ doplnil Dalibor Dostál.

Úplný zákaz igelitových tašek platí například v Itálii, Francii, Číně, Indii, Maroku nebo Keni. Částečný pak v USA, Kanadě, Austrálii nebo Brazílii. V České republice byl v roce 2018 zaveden zákaz bezplatného poskytování igelitových tašek, který je však nedostatečným řešením.

O plastech se nejčastěji hovoří v souvislosti se znečištěním oceánů, ale i řek v některých částech světa. OSN loni varovala také před katastrofálním zamořením půdy, kde je plastů ještě více, než v mořích. Kromě plastových odpadů, které zabíjejí mořské živočichy, ptáky a další organizmy, představuje riziko i postupný rozpad těchto materiálů na takzvané mikroplasty. Vědci je objevili nejenom ve vodě, v ovzduší a v půdě, na nejvyšší hoře světa nebo v nejhlubším mořském příkopu, ale také v lidské krvi, plicích, placentě či v mateřském mléku. Pro lidské zdraví to podle odborníků představuje potenciální nebezpečí.

Rezervace velkých kopytníků v Milovicích patří ke světově nejsledovanějším českým projektům posledních let. Opakovaně o ní psala média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post nebo BBC.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...