Přeskočit na hlavní obsah

Lama Navara z táborské zoo získala nového parťáka, samce Martina

Táborská zoologická zahrada se může pochlubit novým zvířecím párem. K samici lamy krotké Navaře, která je mezi návštěvníky už dlouho jedním z nejoblíbenějších zvířat, nyní přibyl samec Martin. Do budoucna by spolu mohli mít mláďata.

Samec lamy krotké Martin se rozkoukává v novém domově. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

„Naše Navara svou povahou potvrzuje, proč se je lama krotká. Je velice kontaktní a je ráda středem pozornosti. Až dosud obývala výběh pouze se zvířecími kamarády – beránkem a zachráněným daňkem Daníkem. Jsme proto rádi, že jsme jí nyní přivezli lamího samce Martina a budeme se těšit na jejich případné potomky,“ uvedl ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lama krotká je domestikovaným druhem lamy a vůči lidem je většinou nekonfliktní. Patří proto k nejběžnějším domácím zvířatům Jižní Ameriky. Podobně jako lama alpaka je i lama krotká typickým zvířetem především pro Bolívii a Peru, potkat ji však můžeme i na horských svazích v severním Chile, Argentině či Ekvádoru.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Sdružuje se do stád tvořených dominantním samcem a samicemi s mláďaty, kde mají jasně danou hierarchii. Samci bývají při sebemenším konfliktu velmi zuřiví. Samcům při dospívání rostou takzvané bojové zuby, kterými útočí na uši, nohy, krk a genitálie svých soků. Lamy jsou přežvýkavci, hlavní složku potravy tvoří trávy, byliny, keře a lišejníky.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lamy byly domestikovány před více než 4 000 lety a říká se jim velbloudi Nového světa. Pro svou robustní stavbu těla se lama většinou využívala k transportu různého materiálu, denně je schopna ujít mnoho kilometrů s nákladem i 40 kilogramů. Může žít ve vysokých nadmořských výškách a to proto, že její červené krvinky na sebe váží 3x více kyslíku, než je tomu u ostatních živočichů. Lidé chovají lamy kvůli vlně a trusu, který se používá jako hnojivo nebo po vysušení jako palivo.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně v zimním období je až do března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace