Přeskočit na hlavní obsah

Lama Navara z táborské zoo získala nového parťáka, samce Martina

Táborská zoologická zahrada se může pochlubit novým zvířecím párem. K samici lamy krotké Navaře, která je mezi návštěvníky už dlouho jedním z nejoblíbenějších zvířat, nyní přibyl samec Martin. Do budoucna by spolu mohli mít mláďata.

Samec lamy krotké Martin se rozkoukává v novém domově. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

„Naše Navara svou povahou potvrzuje, proč se je lama krotká. Je velice kontaktní a je ráda středem pozornosti. Až dosud obývala výběh pouze se zvířecími kamarády – beránkem a zachráněným daňkem Daníkem. Jsme proto rádi, že jsme jí nyní přivezli lamího samce Martina a budeme se těšit na jejich případné potomky,“ uvedl ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lama krotká je domestikovaným druhem lamy a vůči lidem je většinou nekonfliktní. Patří proto k nejběžnějším domácím zvířatům Jižní Ameriky. Podobně jako lama alpaka je i lama krotká typickým zvířetem především pro Bolívii a Peru, potkat ji však můžeme i na horských svazích v severním Chile, Argentině či Ekvádoru.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Sdružuje se do stád tvořených dominantním samcem a samicemi s mláďaty, kde mají jasně danou hierarchii. Samci bývají při sebemenším konfliktu velmi zuřiví. Samcům při dospívání rostou takzvané bojové zuby, kterými útočí na uši, nohy, krk a genitálie svých soků. Lamy jsou přežvýkavci, hlavní složku potravy tvoří trávy, byliny, keře a lišejníky.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lamy byly domestikovány před více než 4 000 lety a říká se jim velbloudi Nového světa. Pro svou robustní stavbu těla se lama většinou využívala k transportu různého materiálu, denně je schopna ujít mnoho kilometrů s nákladem i 40 kilogramů. Může žít ve vysokých nadmořských výškách a to proto, že její červené krvinky na sebe váží 3x více kyslíku, než je tomu u ostatních živočichů. Lidé chovají lamy kvůli vlně a trusu, který se používá jako hnojivo nebo po vysušení jako palivo.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně v zimním období je až do března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace