Přeskočit na hlavní obsah

Česká krajina pomohla zasadit strom v Aleji svobody u tábora Vojna u Příbrami v rámci projektu Nadace Partnerství

Jeden ze stromů nově vzniklé Aleje svobody u bývalého pracovního tábora Vojna nedaleko Příbrami pomohl zasadit ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál v rámci projektu, který od roku 2018 organizuje Nadace Partnerství.



Na vysazení javoru se spolu s ním podíleli Pavel Kafka, jednatel společnosti Arboeko, která stromy pro výsadbu vypěstovala, a jeho otec František Kafka, který byl komunistickým režimem vězněn v nedalekém táboře Bytíz. Vysazený strom na závěr opatřili dřevěnou vizitkou s nápisem „S láskou k přírodě, s úctou ke svobodě“.

„Hledání rovnováhy mezi svobodou a řádem je jednou z hlavních hybných sil lidské společnosti od zrodu naší civilizace. Právě tato hodnota bude vždy patřit v naší společnosti k těm nejzákladnějším,“ uvedl Dalibor Dostál, který je původní profesí politolog. Svoboda přitom podle něj není hodnotou, kterou by měla společnost automaticky zaručenou. „V současné době ztrácíme svobodu rychlostí, kterou jsme si ještě před několika málo lety nedokázali představit,“ doplnil Dalibor Dostál. Podle jeho slov je přitom stále aktuální výrok amerického státního a přírodovědce Benjamina Franklina: „Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“

Tábor Vojna byl vybudován v letech 1947 až 1949 německými válečnými zajatci a nese jméno po nedalekém vrchu. Po odchodu válečných zajatců začal nastupující komunistický režim tábor využívat jako místo nucených prací. K nim byla odsouzena i řada příslušníků československé elity nepohodlných pro tehdejší komunistickou moc, včetně příslušníků západního i východního zahraničního odboje z doby druhé světové války. Vězni byli využívání zejména jako pracovní síla při těžbě uranové rudy v nedalekých dolech a při rozšiřování pracovního tábora.

V lágru tak byl vězněn například legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a nejúspěšnější pilot ve Slovenském národním povstání generál František Chábera, někdejší zástupce velitele 1. československé samostatné smíšené letecké divize v Sovětském svazu plukovník Mikuláš Lysický, vynikající válečný střelec bombardéru 311. československé peruti R.A.F. z bitvy o Atlantik podplukovník Pavel Pukančík nebo hrdina bitvy o Británii plukovník in memoriam Sylvestr Müller, který zahynul v roce 1954 při důlním neštěstí na dobývce.

Vysazená Alej svobody u tábora Vojna byla již čtvrtá, kterou Nadace Partnerství připravila. První byla vysazena pod Řípem v roce 2018 k oslavám sta let Československa, druhou pak v roce 2019 alej ve Vestci u Prahy k třicátému výročí sametové revoluce. Loni pak Nadace Partnerství vysadila Alej svobody v Šatově u rakouských hranic při někdejší železné oponě, jak se označovala střežená a ostnatými dráty označená hranice mezi východním a západním blokem.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...