Přeskočit na hlavní obsah

Česká krajina pomohla zasadit strom v Aleji svobody u tábora Vojna u Příbrami v rámci projektu Nadace Partnerství

Jeden ze stromů nově vzniklé Aleje svobody u bývalého pracovního tábora Vojna nedaleko Příbrami pomohl zasadit ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál v rámci projektu, který od roku 2018 organizuje Nadace Partnerství.



Na vysazení javoru se spolu s ním podíleli Pavel Kafka, jednatel společnosti Arboeko, která stromy pro výsadbu vypěstovala, a jeho otec František Kafka, který byl komunistickým režimem vězněn v nedalekém táboře Bytíz. Vysazený strom na závěr opatřili dřevěnou vizitkou s nápisem „S láskou k přírodě, s úctou ke svobodě“.

„Hledání rovnováhy mezi svobodou a řádem je jednou z hlavních hybných sil lidské společnosti od zrodu naší civilizace. Právě tato hodnota bude vždy patřit v naší společnosti k těm nejzákladnějším,“ uvedl Dalibor Dostál, který je původní profesí politolog. Svoboda přitom podle něj není hodnotou, kterou by měla společnost automaticky zaručenou. „V současné době ztrácíme svobodu rychlostí, kterou jsme si ještě před několika málo lety nedokázali představit,“ doplnil Dalibor Dostál. Podle jeho slov je přitom stále aktuální výrok amerického státního a přírodovědce Benjamina Franklina: „Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“

Tábor Vojna byl vybudován v letech 1947 až 1949 německými válečnými zajatci a nese jméno po nedalekém vrchu. Po odchodu válečných zajatců začal nastupující komunistický režim tábor využívat jako místo nucených prací. K nim byla odsouzena i řada příslušníků československé elity nepohodlných pro tehdejší komunistickou moc, včetně příslušníků západního i východního zahraničního odboje z doby druhé světové války. Vězni byli využívání zejména jako pracovní síla při těžbě uranové rudy v nedalekých dolech a při rozšiřování pracovního tábora.

V lágru tak byl vězněn například legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a nejúspěšnější pilot ve Slovenském národním povstání generál František Chábera, někdejší zástupce velitele 1. československé samostatné smíšené letecké divize v Sovětském svazu plukovník Mikuláš Lysický, vynikající válečný střelec bombardéru 311. československé peruti R.A.F. z bitvy o Atlantik podplukovník Pavel Pukančík nebo hrdina bitvy o Británii plukovník in memoriam Sylvestr Müller, který zahynul v roce 1954 při důlním neštěstí na dobývce.

Vysazená Alej svobody u tábora Vojna byla již čtvrtá, kterou Nadace Partnerství připravila. První byla vysazena pod Řípem v roce 2018 k oslavám sta let Československa, druhou pak v roce 2019 alej ve Vestci u Prahy k třicátému výročí sametové revoluce. Loni pak Nadace Partnerství vysadila Alej svobody v Šatově u rakouských hranic při někdejší železné oponě, jak se označovala střežená a ostnatými dráty označená hranice mezi východním a západním blokem.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...