Přeskočit na hlavní obsah

Pastva divokých koní pomohla motýlům. Jejich počty za pět let vzrosty o stovky procent, zjistili vědci

K výraznému nárůstu počtu motýlů došlo v posledních pěti letech v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci v rámci pravidelného monitoringu zjistili, že se počty motýlů zvýšily z 4592 jedinců v roce 2016 na 12 506 jedinců v roce 2021. Tedy o 172 procent. U nejvzácnějšího motýla modráska hořcového Rebelova počty vzrostly dokonce o 1700 procent.



„Pastva velkých kopytníků má na motýly jednoznačně pozitivní vliv. Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více, než v době, kdy pastva začínala,“ uvedl entomolog David Ričl.

Důležité je, že se zvyšují počty chráněných druhů. „Týká se to například modráska hořcového Rebelova. Rostou nejenom jeho počty, ale objevuje se také v místech, kde ještě před několika lety nebyl,“ zmínil David Ričl. Zatímco v roce 2016 vědci zachytili pouhých 5 jedinců na 4 mapovaných lokalitách, a druh v těchto místech balancoval na hraně přežití, letos to již bylo 90 pozorovaných jedinců na 14 lokalitách. Jde tedy o nárůst o úctyhodných 1700 procent. „Díky pastvě a potlačení agresivních druhů trav se obnovila populace hořce křížatého, který začal prosperovat i v dříve zarostlých partiích rezervace. S tím jde ruku v ruce rozšíření a posílení populace modráska hořcového,“ dodal David Ričl. Modrásek hořcový Rebelův je nejvácnějším druhem motýla, který v bývalém vojenském prostoru Milovice žije. Jeho záchrana je tak jedním z největších přínosů pastvy velkých kopytníků.

Daří se i dalším druhům. „V lokalitě prosperuje například i soumračník skořicový, poměrně vzácný druh vázaný na ranná sukcesní stádia vegetace, tedy místa, kde převažují plochy bez vegetace a velmi řídké trávníky. Nárůst pozorování je patrný i u modráska hnědoskrvnného. Jde o chráněný druh, jehož počty jinde v České republice klesají,“ doplnil David Ričl. Na pastvinách velkých kopytníků se daří také běžnějším druhům motýlů. „Příkladem je modrásek vikvicový, který se u Milovic vyskytuje v tisícových počtech. Také tento druh jinde v Česku ubývá, ale v Milovicích jako na jednom z mála míst v Česku stále můžeme kolem tůní a na jiných vhodných místech vidět ve velkém množství,“ zmínil David Ričl. V monitorovaném prostoru vzrostly jeho počty z 55 jedinců v roce 2016 na 493 jedinců v roce 2021.

K nárůstu početnosti motýlů vedla proměna krajiny vyvolaná pozitivním vlivem pastvy velkých kopytníků. „Když jsme začínali, byla lokalita zarostlá dominantní třtinou křovištní, ovsíkem a sveřepem. Od druhého až třetího roku pastvy začaly přibývat nektarodárné byliny, včetně druhů typických pro kvalitní suché louky, jako například mateřídoušky. V současnosti je motýlů několikanásobně více než na začátku jejich monitorování. Rozdíl je naprosto očividný. A to i přesto, že kvůli opakovanému extrémnímu suchu nebyly podmínky pro motýly v posledních letech zcela optimální,“ upozornil David Ričl.

Výzkum, jehož výsledky vědci publikovali v odborném časopise BMC Ecology and Evolution, trval pět let. Monitoring motýlů zahrnoval pět návštěv lokality ročně, od května do konce srpna tak, aby pokryl výskyt všech druhů motýlů, které se v lokalitě vyskytují. „Některé druhy jsou pouze jednogenerační a vyskytují se jen v horizontu tří týdnů,“ vysvětlil David Ričl.

Výrazný nárůst počtu motýlů potvrdil, že pastva velkých kopytníků je ideálním způsobem péče o velké plochy krajiny. „Právě kvůli vymírání motýlů v České republice náš projekt vznikl. Jsme rádi, že vědecký výzkum potvrdil, že právě velcí kopytníci dokáží pro motýly vytvořit ideální prostředí, navíc na stovkách hektarů,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd a dalších odborných a univerzitních institucí.

Motýli jsou podle vědců dobrým ukazatelem celkové kondice ekosystému, protože mají složité životní cykly, během kterých jejich jednotlivá životní stadia potřebují různé mikrobiotopy. „Motýli potřebují nejen druhově pestré louky, kde mohou dospělci sát nektar různých bylin. Louka jim zároveň musí nabídnout i místa bez vegetace, kde se sluní housenky, chráněná místa ve stínu dřevin, kde se housenky kuklí, nebo početná hnízda mravenců, v nichž mnohé druhy motýlů prodělávají část svého vývoje,“ zmínil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR. Tato odlišná prostředí se navíc musejí nacházet v těsném sousedství, protože housenky nejsou při jejich hledání schopny dolézt více než několik metrů. Motýli tak potřebují luční ekosystémy, které jsou pestré nejen z hlediska počtu rostlin, ale také z hlediska mikrobiotopů.

Zároveň jsou motýli podle odborníků atraktivní a dobře prostudovanou skupinou živočichů a vědci o nich vědí více, než o jiných skupinách hmyzu. „Lze říci, že pokud se někde daří velkému počtu druhů motýlů, daří se na tomtéž místě i jiným volně žijícím opylovačům, třeba samotářským včelám a broukům. Ti zajišťují opylování nejen divokých bylin, ale také velké části zemědělských plodin od rajčat a okurek po řepku a veškerého ovoce. Je-li louka zdravá a funkční z hlediska výskytu opylovačů, je zajištěna i produkce hmyzem opylovaných plodin v okolí. Člověkem chovaná včelstva se v současnosti potýkají s různými nemocemi, které je ničí a úloha divokých opylovačů je proto čím dál významnější,“ dodal Miloslav Jirků.

Podle jeho slov je proto mnoho důvodů, proč je užitečné sledovat populace motýlů. „Nejde jen o jejich význam pro ochranu přírody, ale také o zajištění produkce potravin, což by mělo zajímat každého z nás. Velcí kopytníci svou činností dokáží zvýšit druhovou i biotopovou rozmanitost luk způsobem, který jinými prostředky nelze docílit. Prosperující společenstva motýlů v pastevních rezervacích ukazují, že jde o dobrý způsob, jak pečovat o krajinu tak, aby zajišťovala ekosystémové služby, které od ní očekáváme. Například opylování plodin i divokých bylin,“ uzavřel Miloslav Jirků.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...