Přeskočit na hlavní obsah

Z klokaního vaku v táborské zoo poprvé vykouklo nové mládě

Podívat se poprvé na okolní svět se rozhodlo mládě klokana rudokrkého, které se narodilo v táborské zoologické zahradě. Zatím pouze z bezpeří matčina vaku, v němž zůstane ještě dlouho. Kdy přesně se mládě narodilo, nelze říci. U klokanů totiž probíhá porod i vývoj mláděte poměrně specificky. Novorozené mládě je po příchodu na svět velmi malé, měří zhruba kolem tří centimetrů, a není vůbec vyvinuté. Rodí se zcela holé, slepé a bez zadních končetin. Drápky se zachytí matčiny srsti a pomocí hmatu se dostane až do jejího vaku. Zde se přisaje k bradavce, začne sát mléko a růst. Vystrkovat hlavu začne v některých případech i po sedmi měsících. I po opuštění matčina vaku se zhruba další půl rok vrací na kojení. Návštěvníci mohou toto mládě obdivovat už nyní, samostatně poskakovat po výběhu ho však zahlédnou nejspíš až za několik týdnů či měsíců.



ZOO Tábor chová albinotické formy klokana Bennettova, což je tasmánský poddruh klokana rudokrkého. Bílí klokani nejsou v přírodě tak vzácní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Albinotická forma, která je specifická bílou barvou srsti a červenýma očima, je známá i u volně žijících klokanů. Na rozdíl od albínů jiných živočišných druhů totiž s sebou takoví jedinci nenesou žádné genetické vady či deformace, takže jsou plně životaschopní.

Klokan rudokrký pochází z Austrálie a Tasmánie. Obývá lesy s hustým porostem, buše a savany, kde žije ve skupinách o osmi až dvaceti členech. Většinou jde o rodinné skupiny, které nemají žádného dominantního jedince. Klokan je typický býložravec, živí se převážně výhonky rostlin, bylinami nebo listy. Klokani jsou poměrně rychlí. Dokáží vyvinout rychlost až 50 kilometrů v hodině. Odrážejí se oběma zadníma nohama současně a jejich jednotlivé skoky mohou měřit několik metrů.

ZOO Tábor je jednou z nejmladších zoologických zahrad v Česku a zároveň rozlohou největší v jižních Čechách a největší soukromou zoo v ČR. Rozlehlý přírodní areál láká k příjemným procházkám uprostřed zeleně. Zaměřuje se na chov ohrožených druhů zvířat, nejvýznamnějším projektem je reintrodukce zubra evropského. V táborské zoologické zahradě žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je developerská společnost Ekospol.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace