Přeskočit na hlavní obsah

Krok k rychlejšímu povolování staveb, na přesné dopady nové legislativy si však počkáme

Deset procent ceny nového bytu jde na vrub průtahům při povolování stavby. Kupující tak kvůli složité stavební byrokracii zaplatí o stovky tisíc až miliony korun více. Povolování nových staveb je totiž v Česku dlouhodobě jedno z nejsložitějších a nejdelších na celém světě. Získat finální povolení pro bytový dům u nás trvá v průměru čtyři až pět let, bohužel nejsou výjimkou ani řízení táhnoucí se více než deset let. To by se už brzy mohlo změnit.



Poslanci schválili legislativu klíčovou pro celé stavebnictví. Přijali nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku a zásadně pozměnili také stavební zákon z roku 2021. Z něj vypadl plánovaný Nejvyšší stavební úřad i s jemu podřízenou soustavou krajských stavebních úřadů. Stavební úřady tak i nadále zůstanou při obcích jako dosud.

"Zásadní pro rychlost povolovacího procesu je jiná změna, která umožní rychleji se dostat do finále. Jde o institut koordinovaného závazného stanoviska, v jehož rámci stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a společnosti a získá jejich vyjádření. Týkat se to bude nově i takzvaného jednotného environmentálního stanoviska. Stavebník tak bude podávat pouze jednu žádost a na konci by měl získat jen jedno razítko. Nyní jich přitom ještě před samotnou návštěvou stavebního úřadu musí získat mnoho desítek," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Důležitá je podle Korce také fikce souhlasu. "To znamená, že pokud se oslovený úřad ke stavebnímu záměru nevyjádří do konkrétního data, bude se mít za to, že se záměrem souhlasí. Lhůta pro vyřízení žádosti o stavební povolení je 30 dnů. V určitých případech ji lze prodloužit, maximálně však o 60 dnů. Do 30 dnů bude muset rozhodnout i nařízený úřad v případě, že se někdo odvolá, vysvětluje šéf Ekospolu.

"To všechno by mohlo rychlost povolování nových staveb výrazně urychlit. Nelze ale čekat, že změna nastane okamžitě. Novela vstoupí v účinnost až v lednu 2024, její účinek se navíc projeví až v řádu měsíců či let. Každopádně jde o krok dobrým směrem, které české stavebnictví vrátí ze společnosti rozvojových zemí zpátky k rozvinutému západu," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace