Přeskočit na hlavní obsah

Krok k rychlejšímu povolování staveb, na přesné dopady nové legislativy si však počkáme

Deset procent ceny nového bytu jde na vrub průtahům při povolování stavby. Kupující tak kvůli složité stavební byrokracii zaplatí o stovky tisíc až miliony korun více. Povolování nových staveb je totiž v Česku dlouhodobě jedno z nejsložitějších a nejdelších na celém světě. Získat finální povolení pro bytový dům u nás trvá v průměru čtyři až pět let, bohužel nejsou výjimkou ani řízení táhnoucí se více než deset let. To by se už brzy mohlo změnit.



Poslanci schválili legislativu klíčovou pro celé stavebnictví. Přijali nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku a zásadně pozměnili také stavební zákon z roku 2021. Z něj vypadl plánovaný Nejvyšší stavební úřad i s jemu podřízenou soustavou krajských stavebních úřadů. Stavební úřady tak i nadále zůstanou při obcích jako dosud.

"Zásadní pro rychlost povolovacího procesu je jiná změna, která umožní rychleji se dostat do finále. Jde o institut koordinovaného závazného stanoviska, v jehož rámci stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a společnosti a získá jejich vyjádření. Týkat se to bude nově i takzvaného jednotného environmentálního stanoviska. Stavebník tak bude podávat pouze jednu žádost a na konci by měl získat jen jedno razítko. Nyní jich přitom ještě před samotnou návštěvou stavebního úřadu musí získat mnoho desítek," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Důležitá je podle Korce také fikce souhlasu. "To znamená, že pokud se oslovený úřad ke stavebnímu záměru nevyjádří do konkrétního data, bude se mít za to, že se záměrem souhlasí. Lhůta pro vyřízení žádosti o stavební povolení je 30 dnů. V určitých případech ji lze prodloužit, maximálně však o 60 dnů. Do 30 dnů bude muset rozhodnout i nařízený úřad v případě, že se někdo odvolá, vysvětluje šéf Ekospolu.

"To všechno by mohlo rychlost povolování nových staveb výrazně urychlit. Nelze ale čekat, že změna nastane okamžitě. Novela vstoupí v účinnost až v lednu 2024, její účinek se navíc projeví až v řádu měsíců či let. Každopádně jde o krok dobrým směrem, které české stavebnictví vrátí ze společnosti rozvojových zemí zpátky k rozvinutému západu," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace