Přeskočit na hlavní obsah

Nevracejme se ke středověkým zvykům. Lov lukem zvířatům způsobí zbytečné utrpení, tvrdí Korec

Generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec je zároveň majitelem ZOO Tábor a známým milovníkem zvířat. Níže přinášíme jeho komentář ke zvažovanému povolení lovit zvěř v českých lesích lukem a šípy.



Mizerná hygiena, zaostalá zdravotní péče, pravidelně se opakující morové epidemie a výrazně nižší průměrné dožití. Málokomu by se při pohledu na běžnou realitu středověkého života chtělo do tohoto období vracet. Přesto teď velmi reálně hrozí, že se posuneme o stovky let zpět. A odnesou to hlavně zvířata v našich lesích. Poslanci totiž projednávají novelu mysliveckého zákona, která má umožnit lovit zvěř lukem a šípy. To považuji za neuvážený krok zpátky, který jen zvýší utrpení lovených zvířat.

Naučit se ovládat luk správně, je velmi těžké. Ještě obtížnější je trefit správně statický terč, což mi potvrdí každý, kdo to někdy s lukem zkoušel. Riziko, že se výstřel nepodaří, je mnohem vyšší než u jiné střelné zbraně. To se ještě násobí, pokud statický terč zaměníme za pohyblivý. Jenže novodobým Vilém Tellům už nestačí jen neživé terče, ale rádi by si vystřelili i na živé zvíře. Vůbec jim přitom nevadí, že mu tím mohou způsobit velké utrpení a dlouhou bolestivou smrt.

Lov lukem ve volné přírodě je totiž velmi náročný, nejen fyzicky. Lovec potřebuje mnoho zkušeností a znalostí. K lovenému zvířeti se musí přiblížit mnohem blíže, proto je výrazně složitější dostat se do správné pozice pro výstřel. Stačí malinká chyba, poryv větru nebo pohyb větvičky a šíp nezasáhne cíl přesně. Vystřelený šíp také letí podzvukovou rychlostí, k cíli tak letí déle. Tím roste riziko, že se lovené zvíře po výstřelu pohne a šíp ho bolestivě zraní.

Paradoxně proto v tomto kontextu působí jedno ze zdůvodnění návrhu novely. Povolení lovu lukem prý zvýší atraktivitu myslivosti pro mládež i lidi, kteří by se k ní jinak nedostali. Takže tahle změna má dostat do lesů více mladých, po krvi zvířat toužících lidí. Jak to bude s jejich zkušenostmi, už raději nikdo příliš neřeší. Hlavně že někdo pomůže s vybíjením zvířat, která jsou podle návrhu prý přemnožená.

Jakýkoliv lov zvířat pro zábavu je odsouzeníhodný a neměl by být v civilizovaných zemích tolerován. Zdůvodňovat návrat ke středověkým praktikám tím, že umožní dostat do lesů více krvelačných mladých lovců s minimálními zkušenostmi, je úplně mimo. Ono má svůj důvod, proč moderní lidstvo některé dřívější praktiky opustilo. Stejně jako nechceme s bolavým zubem chodit ke kováři, měli bychom si odpustit i lovení zvířat lukem a šípem. Obojí patří hluboko do minulosti.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v ČR ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně v zimním období je až do konce března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...