Přeskočit na hlavní obsah

Obliba hlavního města nepolevuje, loni se Praha rozrostla o dalších deset tisíc lidí

Atraktivita českého hlavního města je stále velmi vysoká a láká stále nové a nové obyvatele. Jen loni se Praha podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozrostla o dalších 10 714 lidí. Většinu z tohoto přírůstku tvoří lidé, kteří se do hlavního města přistěhovali. O rok dříve, v roce 2021, se Praha rozrostla o 15 993 obyvatel. "Je jasné, že tento demografický trend bude pokračovat a vedení města by na něj mělo být připravené. Zcela zásadní je nový územní plán s dostatkem rozvojových ploch pro velké rezidenční projekty," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Lákadla hlavního města jsou podle Korce jednoznačné. "Praha je nejbohatší město v Česku a patří k nejbohatším regionům v rámci celé Evropské unie. Nabízí nejlepší profesní uplatnění s nejvyššími mzdami v ČR, nejširší kulturní i sportovní vyžití i nejdostupnější a nejkvalitnější zdravotní péči. Úroveň infrastruktury se nedá srovnávat s žádným jiným českým městem. Také kriminalita je v porovnání se světem velice nízká, proto se do Prahy stěhuje i spousta cizinců," soudí šéf Ekospolu Korec.

Loni se do českého hlavního města přistěhovalo celkem 41 605 lidí, naopak 31 187 se vystěhovalo. Z celkového přírůstku obyvatel tak na stěhování připadlo vysokých 10 418 lidí. Lidé opouštějící hlavní město mířili velmi často do Středočeského kraje, kam se loni přistěhovalo 30 640 lidí. "Mnozí kvůli nedostatku dostupných bytů na pražském trhu. Spousta lidí se sice z Prahy přestěhovala do okolních obcí, přesto do hlavního města stále dojíždí do práce. Což zvětšuje už tak velké problémy s každodenní dopravou," upozorňuje pražský developer.

Řešením by podle developera bylo udržet tyto lidi v hlavním městě. "Proto ale chybí jedna zásadní věc – aktuální územní plán umožňující pružně reagovat na demografický vývoj. V Praze však stále platí zastaralý územní plán schválený už v roce 1999 (platný je od roku 2000), jehož rozvojový potenciál se dávno vyčerpal. Přestože ho měl po deseti letech nahradit nový územní plán, nestalo se nic. Rozvojový potenciál Prahy tak postupně klesl až k nule. Je takřka zázrak, že se vůbec ještě nějaké byty staví. Aby se tak stalo, musí investor absolvovat martyrium dílčí změny územního plánu. Tento proces se přitom může táhnout dlouhé roky a je velice nepřehledný," kritizuje developer Korec.

Přestože počet Pražanů každoročně roste, hlavní město s tím podle šéfa Ekospolu nepracuje. "Některé městské části naopak developerům, kteří jako jediní ve velkém staví byty nejen pro nové obyvatele hlavního města, hází klacky pod nohy a tolik potřebnou novou výstavbu blokují. Není divu, že ceny nových bytů rostou a bydlení se stává více nedostupným. Zásadní proto je urychleně schválit nový územní plán s pozemky vhodnými pro výstavbu rezidenčních projektů s tisícovkami bytů. Jen tak bude Praha připravená na nové obyvatele, jejichž příliv jen tak neskončí," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...