Přeskočit na hlavní obsah

Panika kolem azbestu. Rezervace velkých kopytníků není zasažena, přesto ji kauza silně poškodila

 Pozemky zasažené azbestem se nenacházejí na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vyplývá z informací zveřejněných Českou inspekcí životního prostředí.



„Výrazný posun do celé věci vnesla Policie ČR, která zástupcům obcí a vlastníkovi pozemků upřesnila prokazatelně zasažené lokality, jež byly znalecky prozkoumány a kde byl zjištěn výskyt azbestu. Jedná se o nevyužívané pozemky severně od letiště Milovice – Boží Dar. Na některých těchto pozemcích byl znalcem zjištěn významný výskyt azbestu. Jeho přítomnost byla také identifikována mj. v recyklátu, který byl použit pro výstavbu cyklostezky mezi Milovicemi a obcí Zbožíčko,“ uvedla Česká inspekce životního prostředí.

Zpráva České inspekce životního prostředí tak potvrdila předběžné informace o výskytu azbestu, které zmiňovaly právě lokalitu Boží Dar nedaleko milovického letiště. „Bohužel, některé veřejné instituce se v minulých dnech vyjadřovaly natolik nešťastně, že vzbudily u občanů a médií dojem, že azbestem je zasažený celý bývalý vojenský prostor Milovice,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

Právě nepřesné informace, a zároveň nezveřejnění přesných podkladů, které již v té době byly k dispozici, rezervaci vážně poškodily. „Je to pro nás těžká rána. Způsobilo nám to nevratné škody. Bylo zrušeno několik akcí, televizní natáčení, dobrovolníci odřekli účast na domluvených brigádách. Špatná pověst, kterou rezervace získala kvůli nepodloženým informacím o zamoření azbestem, ji připravila také o řadu darů, které tvoří významnou část jejího financování,“ doplnil Dalibor Dostál.

Škody za několik posledních dní podle něj dosahují stovek tisíc, ještě horší však podle něj budou následky dlouhodobé. „Kauza kolem azbestu zcela znehodnotila roky naší práce. Nyní nezačínáme od nuly, ale ze záporných hodnot. Ještě několik let se budeme zbavovat pověsti místa, které je zamořeno rakovinotvorným materiálem,“ upozornil Dalibor Dostál.

Pokud by všechny veřejné instituce včas zveřejnily informace, které měly k dispozici, nemusely podle něj škody pro rezervaci vůbec vzniknout. Situace se přitom ani v posledních dnech nelepší. „Přestože jsme veřejně požádaly všechny instituce, které se v této věci angažují, o poskytnutí všech potřebných informací, dodnes nemáme od žádného úřadu jediné oficiální vyjádření. Některé úřady jsme oslovili přímo, přesto nemáme dodnes žádnou odpověď,“ uzavřel Dalibor Dostál. Největší škody přitom rezervaci vznikly v posledních dvou dnech. Paradoxně až poté, co se uskutečnilo jednání jednotlivých institucí řešících azbestovou kauzu. Žádná z nich však informace prezentované na jednání rezervaci nepředala.

Rezervace velkých kopytníků se nachází v bývalém vojenském prostoru Milovice na ploše zhruba 350 hektarů. Je nejrozsáhlejším uživatelem areálu, který od roku 1904 sloužil k výcviku armád několika států. Po roce 1968 se toto území stalo největší základnou sovětské armády v bývalém Československu. Zamoření lokality Boží Dar vyšetřuje policie. Zabývá se podezřením, že azbest nebyl při demolici budov v bývalém vojenském prostoru odstraněn v souladu s platnou legislativou, ale byl rozhrnutý na místě nedaleko letiště a použit při stavbě cyklostezky do obce Zbožíčko.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...