Přeskočit na hlavní obsah

Panika kolem azbestu. Rezervace velkých kopytníků není zasažena, přesto ji kauza silně poškodila

 Pozemky zasažené azbestem se nenacházejí na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vyplývá z informací zveřejněných Českou inspekcí životního prostředí.



„Výrazný posun do celé věci vnesla Policie ČR, která zástupcům obcí a vlastníkovi pozemků upřesnila prokazatelně zasažené lokality, jež byly znalecky prozkoumány a kde byl zjištěn výskyt azbestu. Jedná se o nevyužívané pozemky severně od letiště Milovice – Boží Dar. Na některých těchto pozemcích byl znalcem zjištěn významný výskyt azbestu. Jeho přítomnost byla také identifikována mj. v recyklátu, který byl použit pro výstavbu cyklostezky mezi Milovicemi a obcí Zbožíčko,“ uvedla Česká inspekce životního prostředí.

Zpráva České inspekce životního prostředí tak potvrdila předběžné informace o výskytu azbestu, které zmiňovaly právě lokalitu Boží Dar nedaleko milovického letiště. „Bohužel, některé veřejné instituce se v minulých dnech vyjadřovaly natolik nešťastně, že vzbudily u občanů a médií dojem, že azbestem je zasažený celý bývalý vojenský prostor Milovice,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

Právě nepřesné informace, a zároveň nezveřejnění přesných podkladů, které již v té době byly k dispozici, rezervaci vážně poškodily. „Je to pro nás těžká rána. Způsobilo nám to nevratné škody. Bylo zrušeno několik akcí, televizní natáčení, dobrovolníci odřekli účast na domluvených brigádách. Špatná pověst, kterou rezervace získala kvůli nepodloženým informacím o zamoření azbestem, ji připravila také o řadu darů, které tvoří významnou část jejího financování,“ doplnil Dalibor Dostál.

Škody za několik posledních dní podle něj dosahují stovek tisíc, ještě horší však podle něj budou následky dlouhodobé. „Kauza kolem azbestu zcela znehodnotila roky naší práce. Nyní nezačínáme od nuly, ale ze záporných hodnot. Ještě několik let se budeme zbavovat pověsti místa, které je zamořeno rakovinotvorným materiálem,“ upozornil Dalibor Dostál.

Pokud by všechny veřejné instituce včas zveřejnily informace, které měly k dispozici, nemusely podle něj škody pro rezervaci vůbec vzniknout. Situace se přitom ani v posledních dnech nelepší. „Přestože jsme veřejně požádaly všechny instituce, které se v této věci angažují, o poskytnutí všech potřebných informací, dodnes nemáme od žádného úřadu jediné oficiální vyjádření. Některé úřady jsme oslovili přímo, přesto nemáme dodnes žádnou odpověď,“ uzavřel Dalibor Dostál. Největší škody přitom rezervaci vznikly v posledních dvou dnech. Paradoxně až poté, co se uskutečnilo jednání jednotlivých institucí řešících azbestovou kauzu. Žádná z nich však informace prezentované na jednání rezervaci nepředala.

Rezervace velkých kopytníků se nachází v bývalém vojenském prostoru Milovice na ploše zhruba 350 hektarů. Je nejrozsáhlejším uživatelem areálu, který od roku 1904 sloužil k výcviku armád několika států. Po roce 1968 se toto území stalo největší základnou sovětské armády v bývalém Československu. Zamoření lokality Boží Dar vyšetřuje policie. Zabývá se podezřením, že azbest nebyl při demolici budov v bývalém vojenském prostoru odstraněn v souladu s platnou legislativou, ale byl rozhrnutý na místě nedaleko letiště a použit při stavbě cyklostezky do obce Zbožíčko.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...