Přeskočit na hlavní obsah

Přijďte v sobotu do táborské zoo oslavit narozeniny fosy Masotry

Dvě jedničky budou už tuto sobotu 27. května zářit na pomyslném narozeninovém dortu Masotry, zástupce vzácné fosy madagaskarské. Ošetřovatelé z táborské zoologické zahrady, kde tato neobvyklá šelma žije, připravili přesně na půl druhou odpolední speciální narozeninové komentované krmení. Přijďte táborskému oslavenci popřát osobně.



Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět naši filmovou hvězdu Masotru. Právě fosy madagaskarské hrály jednu z hlavních rolí v oblíbeném animovaném filmu Madagaskar. Náš Masotra se rozhodně jako filmová hvězda chová. Většinu času se před zvědavými návštěvníky ukrývá, jako by ho pronásledovali neodbytní paparazzi. Co ho ale spolehlivě dostane z jeho úkrytu ven, je jídlo. Účastníci narozeninové oslavy tak získají mimořádnou příležitost tuto krásnou, leč ve volné přírodě kriticky ohroženou šelmu pořádně si prohlédnout. Spokojený a nakrmený oslavenec jim jistě rád pěkně zapózuje, než se opět vydá mimo zraky přihlížejících,“ láká k návštěvě mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

 Fosa madagaskarská patří k nejohroženějším zvířecím druhům na celém světě. Ve volné přírodě přežívá už jen pár posledních tisíc jedinců. V evropských zoologických zahradách žije podle posledních aktuálních dat pouze osm desítek jedinců fosy, v Česku ji kromě Tábora chovají už jen v jedné další zoo. Táborská zoologická zahrada vzácnou fosu madagaskarskou chová díky zapojení do Evropského záchovného programu EEP zaštiťovaného Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Masotra je typická šelma, která si nejvíce pochutná na čerstvém masu FOTO: ZOO Tábor/Kateřina Chlupáčková

 

Fosa pochází z Madagaskaru, kde je vrcholovým predátorem. V přírodě loví lemury a menší savce, plazy a ptáky. I když se nejvíce podobá malé pumě, ke kočkám má evolučně poměrně daleko. Díky molekulárně biologickým studiím se přišlo na to, že nejbližšími příbuznými madagaskarských šelem jsou takzvané promykovité šelmy. Fosa je anatomicky výborně přizpůsobena pro život v korunách stromů, kde se i díky dlouhému ocasu dokáže velmi obratně pohybovat a lovit. Jedná se solitérní zvíře, partneři se potkávají pouze v období páření. Mimo toto období jsou jedinci vůči sobě velmi agresivní. Fosy jsou nejaktivnější během soumraku a rozbřesku.

 

Kromě speciálního narozeninového komentovaného krmení se mohou návštěvníci těšit také na komentovaná krmení dalších zvířat. Přesný rozpis je na webu zoo www.zootabor.eu.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...