Přeskočit na hlavní obsah

Přijďte v sobotu do táborské zoo oslavit narozeniny fosy Masotry

Dvě jedničky budou už tuto sobotu 27. května zářit na pomyslném narozeninovém dortu Masotry, zástupce vzácné fosy madagaskarské. Ošetřovatelé z táborské zoologické zahrady, kde tato neobvyklá šelma žije, připravili přesně na půl druhou odpolední speciální narozeninové komentované krmení. Přijďte táborskému oslavenci popřát osobně.



„Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět naši filmovou hvězdu Masotru. Právě fosy madagaskarské hrály jednu z hlavních rolí v oblíbeném animovaném filmu Madagaskar. Náš Masotra se rozhodně jako filmová hvězda chová. Většinu času se před zvědavými návštěvníky ukrývá, jako by ho pronásledovali neodbytní paparazzi. Co ho ale spolehlivě dostane z jeho úkrytu ven, je jídlo. Účastníci narozeninové oslavy tak získají mimořádnou příležitost tuto krásnou, leč ve volné přírodě kriticky ohroženou šelmu pořádně si prohlédnout. Spokojený a nakrmený oslavenec jim jistě rád pěkně zapózuje, než se opět vydá mimo zraky přihlížejících,“ láká k návštěvě mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

 Fosa madagaskarská patří k nejohroženějším zvířecím druhům na celém světě. Ve volné přírodě přežívá už jen pár posledních tisíc jedinců. V evropských zoologických zahradách žije podle posledních aktuálních dat pouze osm desítek jedinců fosy, v Česku ji kromě Tábora chovají už jen v jedné další zoo. Táborská zoologická zahrada vzácnou fosu madagaskarskou chová díky zapojení do Evropského záchovného programu EEP zaštiťovaného Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Masotra je typická šelma, která si nejvíce pochutná na čerstvém masu FOTO: ZOO Tábor/Kateřina Chlupáčková

 

Fosa pochází z Madagaskaru, kde je vrcholovým predátorem. V přírodě loví lemury a menší savce, plazy a ptáky. I když se nejvíce podobá malé pumě, ke kočkám má evolučně poměrně daleko. Díky molekulárně biologickým studiím se přišlo na to, že nejbližšími příbuznými madagaskarských šelem jsou takzvané promykovité šelmy. Fosa je anatomicky výborně přizpůsobena pro život v korunách stromů, kde se i díky dlouhému ocasu dokáže velmi obratně pohybovat a lovit. Jedná se solitérní zvíře, partneři se potkávají pouze v období páření. Mimo toto období jsou jedinci vůči sobě velmi agresivní. Fosy jsou nejaktivnější během soumraku a rozbřesku.

 

Kromě speciálního narozeninového komentovaného krmení se mohou návštěvníci těšit také na komentovaná krmení dalších zvířat. Přesný rozpis je na webu zoo www.zootabor.eu.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace