Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo slaví narození jedenáctého zubřího mláděte. Jeho jméno opět navrhne veřejnost

Táborská zoologická zahrada slaví odchování už jedenáctého mláděte zubra evropského, které se narodilo samici Usjaně a samci Poczekajovi. Úspěšně tak pokračuje klíčový záchovný program zoo, který pomáhá návratu těchto majestátních zvířat do rozhlehlých přírodních rezervací v Evropě. Mladý samec se má čile k světu. Jediné, co mu chybí, je správné jméno. To jako už tradičně může navrhnout veřejnost.


Mládě zubra evropského, které se narodilo Usjaně a Poczekajovi, na své jméno stále čeká. Foto: ZOO Tábor/ Václav Kučera

„Budeme rádi, když nám s pojmenováním nového zubříka opět pomůžou naši příznivci. Své návrhy, jak by se měl malý zubří kluk jmenovat, mohou psát na náš facebookový profil až do této neděle 18. června. Nechte pracovat svou fantazii a překvapte nás zajímavými návrhy. Máme pro vás jediné, ale nepřekročitelné omezení. Jméno našeho nejmladšího zubra musí stejně jako u jeho starších sourozenců začínat slabikou TA a nesmí se jmenovat jako některé z dříve narozených mláďat. Zapovězená tak jsou jména Tábor, Taran, Tajfun a Tarzan,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka a vysvětluje, že slabiku TA má táborská zoo vyhrazenu v evropské plemenné knize na počest domovského města.

Autoři vybraného jména získají rodinnou vstupenku do táborské zoo a jednu z knížek z její produkce. Mohou se také zúčastnit slavnostního křtu, který se uskuteční v rámci Zahradní slavnosti v sobotu 24. června. Ve stejný den na ně čeká také exkluzivní zážitek – budou si moci zubry sami nakrmit.

Mládě zubra evropského, které se narodilo Usjaně a Poczekajovi, na své jméno stále čeká. Foto: ZOO Tábor/ Václav Kučera

 

„Program reintrodukce, tedy zpětného návratu, zubra evropského do české přírody je klíčovým programem zoologické zahrady Tábor, jejímž hlavním posláním je ochrana ohrožených druhů zvířat. Chceme u nás pravidelně odchovávat mláďata, která budou vypouštěna do přírodních rezervací, jak u nás v Česku, tak i v Evropě. K dnešnímu dni jsme už odchovali celkem jedenáct mláďat,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Mládě zubra evropského, které se narodilo Usjaně a Poczekajovi, na své jméno stále čeká. Foto: ZOO Tábor/ Eva Nemravová

 

Zoologická zahrada v Táboře se reintrodukci zubra evropského, tedy jeho návratu do přírody, věnuje od roku 2016, kdy nejprve v květnu přivezla čtyři samice takzvané nížinné linie zubra evropského. Do nového výběhu v táborské zoo byly na začátku května roku 2016 vypuštěny dvě zubří samice, tehdy téměř dvouletá Usjana a čtyřletá Uselina, které byly přivezeny z německého soukromého chovu v Usedomu. Krátce poté byly do zoo transportovány další dvě mladé samice narozené v roce 2015 – Norisa a Norma – z norimberské zoo. Tyto samice na konci roku 2016 doplnil chovný samec Poczekaj, který 22. listopadu přicestoval z polských Niepolomic.

Zubr evropský, největší zvíře, které kdy žilo na našem území, pokud neuvažujeme vyhynulého mamuta. Zubr je o něco menším příbuzným severoamerického bizona a býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.

Veškeré informace o tomto zvířecím druhu i jeho záchraně před vyhubením naleznou zájemci na speciálním webu www.zazubra.cz. Zakoupením unikátních suvenýrů pak mohou podpořit jednak celý program návratu zubra do přírody nebo i jednotlivé transporty do přírodních rezervací.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...