Přeskočit na hlavní obsah

Táborské zoo se daří odchovávat vzácné sovy, po sovách pálených se rozmnožili i puštíci obecní

Zdá se, že se sovími mláďaty se v táborské zoologické zahradě roztrhl pytel. Jen krátce po sovách pálených se vylíhli také ohrožení puštíci obecní. Návštěvníkům se všechny letošní přírůstky vzácných sov předvádí v plné parádě.

Mláďata puštíka obecného v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Erik Brom

„Vzácným sovám jsme u nás vytvořili ty nejlepší možné podmínky. Před časem jsme vybudovali nové voliéry, v nichž se sovám velmi daří. Dokládá to i to, že se pravidelně rozmnožují. Sovy pálené nakladly vejce dokonce jen malou chvíli poté, co jsme je získali a přivezli k nám do Tábora. Kromě letošních mláďat puštíka obecného jsme loni odchovali také vzácného puštíka bradatého. Budeme moc rádi, když se nám odchovy těchto ve volné přírodě bohužel mizících sov budou dařit i v budoucnu. Chceme přispět k záchraně těchto krásných nočních ptáků,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Puštík obecný je středně velká sova se „závojem“ kolem tmavých očí, která patří k našim nejrozšířenějším sovám. Vyskytuje se ve všech typech lesů, hlavně v listnatých a smíšených. Žije také v alejích s dutými stromy, zahradách, městských parcích či hřbitovech. Hnízdí v dutinách, na půdách domů nebo využívá opuštěná hnízda dravců. Živí se drobnými savci, ptáky a obojživelníky, které loví za šera a v noci buď při pomalém letu nad zemí, nebo útokem z vyvýšeného místa.

Mládě puštíka obecného v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Erik Brom

 

Námluvy probíhají už během února, o měsíc později pak začíná hnízdění. Na snůšce sedí pouze samička, sameček se zahřívání vajíček neúčastní. Jeho úkolem je obstarávat potravu pro samičku. Ta zůstává v hnízdě ještě zhruba deset dnů po vylíhnutí posledního mláděte, která se rodí postupně. Hnízdní dutinu mláďata poprvé opouští asi měsíc po vylíhnutí. Vyvedená mláďata se v blízkosti hnízda každou noc hlasitě ozývají a dávají tím rodičům najevo svou přítomnost a neustálý hlad.

Puštík obecný má dokonalé mimikry, zbarvení peří imituje kůru stromů. Vyskytuje se ve dvou barevných formách – v šedé a hnědé až rezavé. Jako jedna z mála sov má celočerné oči.

V Česku se puštík obecný proslavil rolí sovy Rozárky v oblíbené pohádce Tři oříšky pro Popelku. Puštík obecný je zařazen v celosvětovém seznamu ohrožených zvířat CITES.

Kolekci sov v ZOO Tábor tvoří kalous ušatý, puštík bradatý, puštík obecný, sova pálená, sovice sněžní a výr velký.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace