Přeskočit na hlavní obsah

Táborské zoo se daří odchovávat vzácné sovy, po sovách pálených se rozmnožili i puštíci obecní

Zdá se, že se sovími mláďaty se v táborské zoologické zahradě roztrhl pytel. Jen krátce po sovách pálených se vylíhli také ohrožení puštíci obecní. Návštěvníkům se všechny letošní přírůstky vzácných sov předvádí v plné parádě.

Mláďata puštíka obecného v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Erik Brom

Vzácným sovám jsme u nás vytvořili ty nejlepší možné podmínky. Před časem jsme vybudovali nové voliéry, v nichž se sovám velmi daří. Dokládá to i to, že se pravidelně rozmnožují. Sovy pálené nakladly vejce dokonce jen malou chvíli poté, co jsme je získali a přivezli k nám do Tábora. Kromě letošních mláďat puštíka obecného jsme loni odchovali také vzácného puštíka bradatého. Budeme moc rádi, když se nám odchovy těchto ve volné přírodě bohužel mizících sov budou dařit i v budoucnu. Chceme přispět k záchraně těchto krásných nočních ptáků,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Puštík obecný je středně velká sova se „závojem“ kolem tmavých očí, která patří k našim nejrozšířenějším sovám. Vyskytuje se ve všech typech lesů, hlavně v listnatých a smíšených. Žije také v alejích s dutými stromy, zahradách, městských parcích či hřbitovech. Hnízdí v dutinách, na půdách domů nebo využívá opuštěná hnízda dravců. Živí se drobnými savci, ptáky a obojživelníky, které loví za šera a v noci buď při pomalém letu nad zemí, nebo útokem z vyvýšeného místa.

Mládě puštíka obecného v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Erik Brom

 

Námluvy probíhají už během února, o měsíc později pak začíná hnízdění. Na snůšce sedí pouze samička, sameček se zahřívání vajíček neúčastní. Jeho úkolem je obstarávat potravu pro samičku. Ta zůstává v hnízdě ještě zhruba deset dnů po vylíhnutí posledního mláděte, která se rodí postupně. Hnízdní dutinu mláďata poprvé opouští asi měsíc po vylíhnutí. Vyvedená mláďata se v blízkosti hnízda každou noc hlasitě ozývají a dávají tím rodičům najevo svou přítomnost a neustálý hlad.

Puštík obecný má dokonalé mimikry, zbarvení peří imituje kůru stromů. Vyskytuje se ve dvou barevných formách – v šedé a hnědé až rezavé. Jako jedna z mála sov má celočerné oči.

V Česku se puštík obecný proslavil rolí sovy Rozárky v oblíbené pohádce Tři oříšky pro Popelku. Puštík obecný je zařazen v celosvětovém seznamu ohrožených zvířat CITES.

Kolekci sov v ZOO Tábor tvoří kalous ušatý, puštík bradatý, puštík obecný, sova pálená, sovice sněžní a výr velký.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...