Přeskočit na hlavní obsah

Kačena z táborské zoo váží několik set kilogramů a má dlouhé rohy

Kačena má rohy, dlouhým ocasem odhání mouchy a váží několik set kilogramů. Napsat takové informace do písemné práce z přírodovědy, dopadl by student jako spolužáci Macha a Šebestové Pažout s Horáčkem, kterým učení nikdy příliš nešlo. Možná by za svůj vědomostní výkon dostal takový student od paní učitelky pěknou velkou pětku. A přece by měl pravdu. Možná se totiž vrátil z táborské zoologické zahrady, kde potkal „kačeny“ Matildu s Mafaldou. Tyto dvě osmileté dámy totiž nejsou jen tak obyčejné „kačeny“, ale Cacheny (čti: kačeny). Jde o jedno z nejmenších plemen tura domácího, které postupně vymírá. Na světě přežívají už jen poslední dva tisíce kusů. Žijí takřka výhradně v Portugalsku a Španělsku.



Plemeno Cachena je velmi starobylé a zachovalo si některé znaky praturů, například „pekelný“ dimorfismus. To znamená, že býci mají na rozdíl od samic černou hlavu, s dlouhými rohy tak připomínají čerta. U pozdějších plemen turů tento rozdíl ve zbarvení pohlaví vymizel.

Plemeno Cachena bylo vyšlechtěno v ne příliš úrodné oblasti Vila Real na severu Portugalska s poměrně drsným klimatem, na které se ale tento dobytek skvěle adaptoval. Díky malému vzrůstu, dorůstá jen 110 centimetrů, potřebuje méně energie a snadněji tak překoná období, kdy je nedostatek potravy. Původně toto plemeno chovali místní zemědělci pro maso, mléko i jako tažné zvíře. Dnes se využívá zejména pro produkci velmi kvalitního hovězího masa s ochrannou známkou místního původu "Carne Cachena da Peneda". Mléka tento dobytek produkuje jen velmi málo, díky množství spasených vzácných a málo rozšířených bylin má velmi specifickou chuť i vůni.  Vyrábí se z něj místní sýr "Brandas da Cachena", který je vyhlášenou pochoutkou.



ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je nyní otevřená každodenně od 9:00 do 18:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...