Přeskočit na hlavní obsah

Lev, medvěd, malpa, fosa i papoušci. Velká letní soutěž pro umělce z táborské zoo zná své vítěze

Obrovský ohlas vyvolala velká letní soutěž, kterou táborská zoologická zahrada vyhlásila pro své umělecky nadané návštěvníky. Ti mohli soutěžit hned ve třech kategoriích – fotografie, video, kresba. Jedinou podmínkou bylo, aby na uměleckém díle bylo ztvárněno některé ze zvířat žijících v ZOO Tábor. Výherci získají nejnovější knihu „Jak chráníme ohrožené druhy“ a výherci kategorie kreseb navíc ještě dětskou vstupenku do zoo.

Vzácná fosa madagaskarská Masotra. Jedna z vítězných kreseb od Kristýny Brabcové ze školní družiny Veverušáci z Berouna-Záluží.

Naši návštěvníci jsou opravdu velmi talentovaní, což nám dokazují už dlouho. Velmi často nám ze svých návštěv posílají fotky, které jsou velmi povedené. Rozhodli jsme se tuto jejich aktivitu podpořit velkou letní soutěží, její ohlas ale předčil všechna naše očekávání. Fotkami, videi i kresbami jsme byli úplně zaplavení,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Kvůli velkému zájmu zoo dokonce posunula původně plánovanou uzávěrku. „S výběrem vítězů fotografické soutěže nám pomohli fanoušci na Facebooku, nejlepší video a kresbu vybrala naše odborná porota. Za zmínku stojí první místo v kategorii kreseb, kterou získaly děti ze školní družiny Veverušáci z Berouna-Záluží. Její vedoucí nám poslala na čtyři desítky krásných obrázků, které namalovaly děti z družiny. Vítězná díla budeme postupně zveřejňovat na našich facebookových stránkách,“ doplňuje mluvčí zoo Sušanka a dodává, že podobnou soutěž zoo v budoucnu opět zopakuje.

Malpa hnědá z táborské zoo na jedné z vítězných fotografií od Andrey Záleské.

 

V kategorii FOTOGRAFIÍ zvítězili díky hlasování fanoušků tito soutěžící:

1.      Miroslav Rusnák

2.      Michaela Němcová

3.      Andrea Záleská

V kategorii VIDEÍ vybrala odborná porota tyto soutěžící:

1.      Miroslav Rusnák

2.      Iveta Karasová

3.      Petr Moravec

V kategorii KRESEB vybrala odborná porota tyto soutěžící:

1.      Květa Hrbáčková – školní družina Veverušáci

2.      Olga Luňáčková

3.      Samuel Černík

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. V říjnu je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...