Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo dlouhodobě podporuje zákaz klecového chovu zvířat

Přeplněné drátěné klece, v nichž nemají zvířata ani dostatek místa na jakýkoliv větší pohyb, jsou dennodenní realitou drtivé většiny českých hospodářských zvířat. Například z takřka čtyř milionů slepic chovaných v Česku jich zhruba 84 procent živoří v podobných nevyhovujících podmínkách. Není proto divu, že si frustrované slepice místo popelení a hřadování vzájemně vyklovávají peří či si ho odírají o těsné klece. V nevyhovujících klecích však zemědělci stále vězní také například prasata, králíky, husy, kachny či křepelky. ZOO Tábor proti takovému nelidskému zacházení dlouhodobě bojuje a podporuje kampaň Konec doby klecové, kterou u nás koordinuje vedoucí české pobočky Compassion in World Farming Romana Šonková.



Ne všechny slepice se mají tak dobře, jako ty žijící v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Kateřina Chlupáčková

„Posláním naší zoologické zahrady je ochrana zvířat, proto nemůžeme kruté podmínky v hospodářských chovech jen tak přehlížet. Chov hospodářských zvířat v klecích, které často mají zcela nevyhovující rozměry, považuji za týrání zvířat, jehož jediným smyslem je dosažení co největšího zisku. To v žádném případě nemůže ospravedlnit utrpení, které nevyhovující klece zvířatům působí,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

V Česku se blíží zákaz klecového chovu slepic, který začne platit v roce 2027. „To ale neznamená, že na trhu nebudou vejce od slepic týraných v malých klecích. Zákon schválený na konci roku 2020 totiž nezakazuje prodej takových vajec z dovozu. Řešením proto je celounijní zákaz platný pro všechny země Evropské unie a pro všechna hospodářská zvířata. Právě to je cílem aktuální kampaně ochránců zvířat, ke které se jako zoo připojujeme,“ dodává ředitel Korec.

Evropská komise se zavázala, že do konce letošního září předloží návrh zákazu klecí pro všechna hospodářská zvířata. To se ale nestalo. Proto CIWF vyzývá Evropskou komisi, aby tento slib dodržela. Zájemci se k této výzvě a tlaku na vedení EU mohou připojit posláním vzkazu přímo předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Bližší informace a formulář k odeslání je na stránkách CIWF Česko www.ciwf.cz.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. V říjnu je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace