Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo dlouhodobě podporuje zákaz klecového chovu zvířat

Přeplněné drátěné klece, v nichž nemají zvířata ani dostatek místa na jakýkoliv větší pohyb, jsou dennodenní realitou drtivé většiny českých hospodářských zvířat. Například z takřka čtyř milionů slepic chovaných v Česku jich zhruba 84 procent živoří v podobných nevyhovujících podmínkách. Není proto divu, že si frustrované slepice místo popelení a hřadování vzájemně vyklovávají peří či si ho odírají o těsné klece. V nevyhovujících klecích však zemědělci stále vězní také například prasata, králíky, husy, kachny či křepelky. ZOO Tábor proti takovému nelidskému zacházení dlouhodobě bojuje a podporuje kampaň Konec doby klecové, kterou u nás koordinuje vedoucí české pobočky Compassion in World Farming Romana Šonková.



Ne všechny slepice se mají tak dobře, jako ty žijící v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Kateřina Chlupáčková

„Posláním naší zoologické zahrady je ochrana zvířat, proto nemůžeme kruté podmínky v hospodářských chovech jen tak přehlížet. Chov hospodářských zvířat v klecích, které často mají zcela nevyhovující rozměry, považuji za týrání zvířat, jehož jediným smyslem je dosažení co největšího zisku. To v žádném případě nemůže ospravedlnit utrpení, které nevyhovující klece zvířatům působí,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

V Česku se blíží zákaz klecového chovu slepic, který začne platit v roce 2027. „To ale neznamená, že na trhu nebudou vejce od slepic týraných v malých klecích. Zákon schválený na konci roku 2020 totiž nezakazuje prodej takových vajec z dovozu. Řešením proto je celounijní zákaz platný pro všechny země Evropské unie a pro všechna hospodářská zvířata. Právě to je cílem aktuální kampaně ochránců zvířat, ke které se jako zoo připojujeme,“ dodává ředitel Korec.

Evropská komise se zavázala, že do konce letošního září předloží návrh zákazu klecí pro všechna hospodářská zvířata. To se ale nestalo. Proto CIWF vyzývá Evropskou komisi, aby tento slib dodržela. Zájemci se k této výzvě a tlaku na vedení EU mohou připojit posláním vzkazu přímo předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Bližší informace a formulář k odeslání je na stránkách CIWF Česko www.ciwf.cz.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. V říjnu je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace