Přeskočit na hlavní obsah

Umělá inteligence, strojové učení, roboty a drony. Čeští vědci vyvíjejí systém pro boj s invazními druhy

Lupina mnoholistá, celík kanadský nebo bolševník velkolepý. To jsou jen některé druhy invazních rostlin, které po zavlečení člověkem do tuzemské krajiny začaly zaplavovat českou přírodu.



Jen v Česku způsobují invazní druhy ročně stamilionové škody a vytlačují z přírody původní druhy organizmů. „Boj s invazními rostlinami je velmi náročný a obtížný. Vyžaduje nasazení velkého počtu lidí ve správný čas. To je v době, kdy lidé obecně ztrácejí zájem o práci pod širým nebem, stále složitější,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která iniciovala projekt zapojení robotů a dronů do boje s invazními rostlinami.

Ochráncům přírody zatím pomáhají s odstraňováním invazních druhů desítky dobrovolníků, ale ani jejich opakované nasazení nevede k úplnému vymizení invazních rostlin z přírodně cenných lokalit. Ochranářská organizace proto oslovila české univerzity, výzkumné ústavy a startupy, aby společně vyvinuly systém, který bude invazní rostliny likvidovat s pomocí nejmodernějších technologií.

Přírodně cenná území budou nejdříve monitorovat ze vzduchu drony vybavené technologií rozpoznávání invazních druhů rostlin. V tom se budou postupně zdokonalovat na základě strojového učení. Dron pak vyšle signál pozemnímu robotu, který dojede na místo výskytu invazních rostlin a zlikviduje je.

Projekt využije zkušenosti s určováním druhů, které získal brněnský startup FlowerChecker, který v tomto oboru patří ke světové špičce. „Do společného projektu plánujeme přispět zkušenostmi s určováním druhů rostlin pomocí technologie hlubokého strojového učení. Technologie, kterou pod značkou Plant.id už integrovaly stovky mobilních aplikací z celého světa, tak bude využita pro zpracování fotek z dronů. V rámci projektu se tedy firma zaměří na udržení vysoké spolehlivosti určení a prostorové lokalizace invazních druhů rostlin při minimálních požadavcích na letový profil,“ říká Ondřej Veselý, šéf startupu FlowerChecker. Na financování vývoje inovativní technologie podal startup žádost o grant z programu Prostředí pro život Technologické agentury České Republiky (TAČR).

Výsledek spolupráce vědců a firem využijí nejenom ochránci přírody, ale také zemědělci. „Projekt navazuje na dlouhodobý vývoj autonomních a robotických systémů na Technologické fakultě České zemědělské univerzity Praha. Podporuje dlouhodobý trend automatizace procesů v zemědělské výrobě, který sílí i v souvislosti s úbytkem pracovních sil ze zemědělství, neustálým nárůstem potřeby produkce dostupných potravin a rovněž nutností přizpůsobení globálním klimatickým změnám,“ vysvětluje Petr Novák z Technologické fakulty České zemědělské univerzity.

Právě toto pracoviště ČZU dlouhodobě vyvíjí robotické platformy a systémy pro využití v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech. „V rámci naší činnosti vyvíjíme systémy ‚šité na míru‘ konkrétní aplikaci,“ navazuje Petr Novák a dodává: „Přínosy navrhovaného projektu jsou zejména v obecném zvýšení technického zabezpečení péče o krajinu.“

Podmínkou úspěchu projektu je spolupráce expertů z různých oborů. „Tým je složen z institucí a odborníků za účelem vývoje inovativní technologie pro tvorbu zásahových map s následnou aplikací na rozsáhlých lokalitách postižených invazními druhy rostlin včetně jejich eliminace. Cílem je vývoj komplexního řešení, při kterém budou využity současné moderní technologie včetně využití částečně autonomních systémů,“ shrnuje Daniel Vejchar, vedoucí Oddělení zemědělské techniky a technologií Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT).

Svoje zkušenosti s provozování bezpilotních prostředků a bezpilotního leteckého snímkování s využitím přesných RGB senzorů zužitkuje v rámci projektu společnost Gepoint. „Zaměříme se na tvorbou mapových podkladů, digitalizaci výsledků dat fotogrammetrického zpracování, tedy vytvoření digitálních modelů terénu, nebo laserové skenování z dronu,“ popisuje Michal Čipera, jednatel společnosti Gepoint. Mezi místa, kde se invazní druhy šíří, patří například výsypky po dolování. Proto o výsledky projektu projevily zájem také Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.

Zkušenosti získané v rámci první etapy projektu budou experti využívat v budoucnu při vývoji navazujících technologií. „Boj s invazními druhy patří k nejdůležitějším úkolům ochrany přírody. Z přírodně cenných území o velkých rozlohách není reálné tyto vetřelce vytlačit bez nasazení moderních technologií. Do dalších etap projektu se budeme snažit zapojit další experty a instituce, aby se podařilo vyvinout co nejlevnější a uživatelsky nejjednodušší řešení pro likvidaci invazních druhů,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Ochranářská společnost má zkušenosti s likvidací invazních druhů především z rezervace velkých kopytníků u Milovic, kde na ploše 350 hektarů odstraňuje lupinu mnoholistou a celík kanadský, ale také nepůvodní javor jasanolistý nebo trnovník akát.

Podle letošní zprávy OSN způsobují invazní druhy ročně škody kolem 9,4 bilionu korun a měly vliv na vyhynutí 60 procent rostlin a živočichů. Navíc ohrožují potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Výše hospodářských škod se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí čtyřikrát zvyšuje. Výsledky výzkumu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci. „Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské spol...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...