Přeskočit na hlavní obsah

Umělá inteligence, strojové učení, roboty a drony. Čeští vědci vyvíjejí systém pro boj s invazními druhy

Lupina mnoholistá, celík kanadský nebo bolševník velkolepý. To jsou jen některé druhy invazních rostlin, které po zavlečení člověkem do tuzemské krajiny začaly zaplavovat českou přírodu.



Jen v Česku způsobují invazní druhy ročně stamilionové škody a vytlačují z přírody původní druhy organizmů. „Boj s invazními rostlinami je velmi náročný a obtížný. Vyžaduje nasazení velkého počtu lidí ve správný čas. To je v době, kdy lidé obecně ztrácejí zájem o práci pod širým nebem, stále složitější,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která iniciovala projekt zapojení robotů a dronů do boje s invazními rostlinami.

Ochráncům přírody zatím pomáhají s odstraňováním invazních druhů desítky dobrovolníků, ale ani jejich opakované nasazení nevede k úplnému vymizení invazních rostlin z přírodně cenných lokalit. Ochranářská organizace proto oslovila české univerzity, výzkumné ústavy a startupy, aby společně vyvinuly systém, který bude invazní rostliny likvidovat s pomocí nejmodernějších technologií.

Přírodně cenná území budou nejdříve monitorovat ze vzduchu drony vybavené technologií rozpoznávání invazních druhů rostlin. V tom se budou postupně zdokonalovat na základě strojového učení. Dron pak vyšle signál pozemnímu robotu, který dojede na místo výskytu invazních rostlin a zlikviduje je.

Projekt využije zkušenosti s určováním druhů, které získal brněnský startup FlowerChecker, který v tomto oboru patří ke světové špičce. „Do společného projektu plánujeme přispět zkušenostmi s určováním druhů rostlin pomocí technologie hlubokého strojového učení. Technologie, kterou pod značkou Plant.id už integrovaly stovky mobilních aplikací z celého světa, tak bude využita pro zpracování fotek z dronů. V rámci projektu se tedy firma zaměří na udržení vysoké spolehlivosti určení a prostorové lokalizace invazních druhů rostlin při minimálních požadavcích na letový profil,“ říká Ondřej Veselý, šéf startupu FlowerChecker. Na financování vývoje inovativní technologie podal startup žádost o grant z programu Prostředí pro život Technologické agentury České Republiky (TAČR).

Výsledek spolupráce vědců a firem využijí nejenom ochránci přírody, ale také zemědělci. „Projekt navazuje na dlouhodobý vývoj autonomních a robotických systémů na Technologické fakultě České zemědělské univerzity Praha. Podporuje dlouhodobý trend automatizace procesů v zemědělské výrobě, který sílí i v souvislosti s úbytkem pracovních sil ze zemědělství, neustálým nárůstem potřeby produkce dostupných potravin a rovněž nutností přizpůsobení globálním klimatickým změnám,“ vysvětluje Petr Novák z Technologické fakulty České zemědělské univerzity.

Právě toto pracoviště ČZU dlouhodobě vyvíjí robotické platformy a systémy pro využití v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech. „V rámci naší činnosti vyvíjíme systémy ‚šité na míru‘ konkrétní aplikaci,“ navazuje Petr Novák a dodává: „Přínosy navrhovaného projektu jsou zejména v obecném zvýšení technického zabezpečení péče o krajinu.“

Podmínkou úspěchu projektu je spolupráce expertů z různých oborů. „Tým je složen z institucí a odborníků za účelem vývoje inovativní technologie pro tvorbu zásahových map s následnou aplikací na rozsáhlých lokalitách postižených invazními druhy rostlin včetně jejich eliminace. Cílem je vývoj komplexního řešení, při kterém budou využity současné moderní technologie včetně využití částečně autonomních systémů,“ shrnuje Daniel Vejchar, vedoucí Oddělení zemědělské techniky a technologií Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT).

Svoje zkušenosti s provozování bezpilotních prostředků a bezpilotního leteckého snímkování s využitím přesných RGB senzorů zužitkuje v rámci projektu společnost Gepoint. „Zaměříme se na tvorbou mapových podkladů, digitalizaci výsledků dat fotogrammetrického zpracování, tedy vytvoření digitálních modelů terénu, nebo laserové skenování z dronu,“ popisuje Michal Čipera, jednatel společnosti Gepoint. Mezi místa, kde se invazní druhy šíří, patří například výsypky po dolování. Proto o výsledky projektu projevily zájem také Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.

Zkušenosti získané v rámci první etapy projektu budou experti využívat v budoucnu při vývoji navazujících technologií. „Boj s invazními druhy patří k nejdůležitějším úkolům ochrany přírody. Z přírodně cenných území o velkých rozlohách není reálné tyto vetřelce vytlačit bez nasazení moderních technologií. Do dalších etap projektu se budeme snažit zapojit další experty a instituce, aby se podařilo vyvinout co nejlevnější a uživatelsky nejjednodušší řešení pro likvidaci invazních druhů,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Ochranářská společnost má zkušenosti s likvidací invazních druhů především z rezervace velkých kopytníků u Milovic, kde na ploše 350 hektarů odstraňuje lupinu mnoholistou a celík kanadský, ale také nepůvodní javor jasanolistý nebo trnovník akát.

Podle letošní zprávy OSN způsobují invazní druhy ročně škody kolem 9,4 bilionu korun a měly vliv na vyhynutí 60 procent rostlin a živočichů. Navíc ohrožují potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Výše hospodářských škod se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí čtyřikrát zvyšuje. Výsledky výzkumu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...