Zrušte vražedný Taxisův příkop. Ředitel táborské zoo Korec se připojil k petici požadující konec nebezpečné dostihové překážky

Rychle se rozběhnout proti vysoké proutěné stěně, odrazit se a skočit, aniž by věděl, kam letí a co je za překážkou. Tak nějak vypadá z pohledu koně nejtěžší dostihová překážka – vražedný Velký Taxisův příkop. Na čtvrté překážce tradičního dostihu Velká pardubická steeplechase skončil život tří desítek zdravých koní. Kolik jich tato náročná překážka opravdu zabila, se přesně neví. Zdroje mluví od 26 do 32 mrtvých koní, kteří buď zemřeli přímo na místě, nebo museli být kvůli těžkým zraněním utraceni. Zatím poslední zbytečnou obětí je devítiletý ryzák Stuke, který krutě doplatil na svou nezkušenost s vražedným Taxisem. Stále více se tak ozývají ochránci zvířat požadující zrušení této nebezpečné překážky. Petici, kterou založil Hlas zvířat, nyní podepsal také ředitel táborské zoologické zahrady Evžen Korec.

„Taxisův příkop je týráním zvířat a na dostizích nemá co dělat. Přestože se kvůli extrémní obtížnosti několikrát měnil, evidentně to nestačilo. Dostihy jsou zajímavé samy o sobě, a pokud jsou bezpečné, tak pro koně nepředstavují větší problém. To se ale o Taxisově příkopu bohužel říct nedá. Každoročně je to jen o čekání na smrt. Kolik koní musí ještě zaplatit životem, než se s přežitým vražedným Taxisem konečně rozloučíme?“ ptá se ředitel zoo Korec, který společně s manželkou vlastní i jezdecký klub. Ke koním tak má mimořádně blízko.

Hlas zvířat se dlouhodobě zasazuje o ochranu práv všech zvířat, na webových stránkách www.kunnenistroj.cz vedle petice za zákaz koňských povozů naleznete i petici za zrušení Velkého Taxisova příkopu a úpravu či případné odstranění dalších překážek. „Pokud by organizátoři Velké pardubické steeplechase argumentovali tím, že Velký Taxisův příkop je nejatraktivnějším prvkem závodu a je divácky populární, přiznávali by tak, že si diváci závodu užívají sledování utrpení zvířat, což lze považovat za zcela patologické, ve vyspělé společnosti překonané a namísto návštěvy Velké pardubické by tito diváci měli raději vyhledat pomoc psychiatra,“ říká místopředseda spolku Hlas zvířat Robert Plicka. Problém s Velkým Taxisovým příkopem je také v jeho mimořádnosti. Skáče se pouze jednou v roce, nesmí se na něm ani trénovat. Koně a jezdci se proto na něj nemohou adekvátně připravit, což působí velké problémy hlavně nováčkům nejslavnějšího pardubického dostihu. Ostatně i zatím poslední oběť Taxisovy náročnosti, hřebec Stuke, skákal tuto překážku letos poprvé. Šanci na reparát už mít nikdy nebude.

Extrémní náročnost Taxisova příkopu připouští i sami jezdci. „Jaký že to je pocit skákat přes Taxis? Asi takový, jako když vyskočíte z letadla a neotevře se vám padák,“ komentoval obtížnost překážky čtrnáctinásobný účastník Velké pardubické Kamil Kuchovský. Neblahý věhlas překážky rezonuje i v zahraničí. „Taxis je tou největší a nejtěžší překážkou, jakou jsem v životě skákal. A mám obavu, že větší hrůzu než z Taxisu jsem zatím z ničeho neměl,“ vzpomínal vítěz Velké pardubické z roku 1973 anglický jezdec Christopher Collins.

„Na rozdíl od koní si však jezdci mohou vždy vybrat, zda se závodu účastní či nikoliv. Je třeba si uvědomit, že není přípustné, aby za účelem sportu či zábavy trpěla či dokonce umírala zvířata,“ doplnil Robert Plicka ze spolku Hlas zvířat.

„Taxisův příkop se musí ihned zrušit, včera bylo pozdě. Stejně tak musí projít důkladnou a nezávislou revizí i ostatní překážky dostihu. Taxis bohužel není jedinou překážkou, jejíž náročnost je daleko za hranou. Budeme rádi, když nás podpoříte podpisem petice organizovanou Hlasem zvířat. Čím víc nás bude, tím větší šance na odstranění vražené překážky,“ apeluje ředitel zoo Korec. Petici zájemci naleznou na webu http://www.kunnenistroj.cz/petice-taxis.

Velká pardubická se i v letošním roce konala pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR, které pravidelně tento závod podporuje i finančně v řádech mnoha milionů korun.  „Prostřednictvím této petice také vyzýváme Ministerstvo zemědělství, aby do odstranění Velkého Taxisova příkopu z dostihů pozastavilo veškerou finanční podporu závodu, protože tím také podporuje utrpení a krutou smrt zvířat,“ dodává místopředseda spolku Hlas zvířat Plicka.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. V říjnu je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.