Přeskočit na hlavní obsah

Jak dlouho ještě budou Vánoce ve znamení neuvěřitelného utrpení a týrání kaprů, ptá se developer a milovník zvířat Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k prodeji vánočních kaprů.



Traduje se, že jsou svátkem klidu a míru. Časem, kdy by měl člověk zpomalit a zamyslet se nad hodnotou života. Líbivá hesla doprovázející blížící se vánoční svátky se pěkně vyjímají na reklamních sloganech, ve skutečnosti to už dávno neplatí. Všeobecný shon a stres každoročně korunují veřejná krvavá jatka přímo v ulicích vánočně vyzdobených měst, při nichž po zbytečném utrpení a nesmírné bolesti umírají miliony živých tvorů. Vánoční kapři jsou odsouzeni k potupnému čekání na nemilosrdnou smrt namačkáni jeden na druhého v malých kádích, ve kterých se nemohou hýbat a mají nedostatek kyslíku. Je načase dát této komunistické tradici jednou pro vždy sbohem.

Hned zpočátku musím uvést, že nebojuji proti vánočním tradicím. Oproti obecným představám totiž hromadné zabíjení kaprů na Vánoce není žádnou staletou tradicí, rozšířilo se až v padesátých letech minulého století. Tedy v době nejtěžších zločinů komunismu, k nimž si troufnu zařadit i tento barbarský zvyk, který v jednadvacátém století nemá co dělat.

Nejde přitom o žádnou malichernost. Každoročně se v Česku vyloví kolem 18 tisíc tun kaprů, což představuje zhruba 30 milionů zvířat. Drtivá většina z nich, konkrétně 85 procent, se prodá před Vánocemi. Krutému zacházení jsou tak v předvánoční dny vystaveny miliony živých tvorů, kteří by přitom vůbec trpět nemuseli. Ale k tomu se ještě dostanu. Nejprve si popišme, jak taková cesta kapra na štědrovečerní stůl vlastně vypadá.

Kapr běžně tráví zimu u dna rybníka ve stavu podobném zimnímu spánku, při němž se mu zpomalí metabolismus. Vánoční kapr však takový komfort nemá, z nutného odpočinku ho ruší neustálé lovení a převozy. Konec života nakonec stráví v otřesných podmínkách, při nichž neskutečně trpí.

První utrpení přichází už při výlovu, při kterém se nešetrnou manipulací zraní spousta ryb. Některé dokonce těmto zraněním podlehnou. Pokud toto násilné vytržení z přirozeného prostředí kapři přežijí, nemají ani zdaleka vyhráno. Místo prostorného rybníku musí trávit spoustu dnů a týdnů v mnohem menších sádkách namačkaní na ostatní spolutrpící. Ani to však není nic proti miniaturním přeplněným kádím, v nichž bez možnosti volného pohybu kapři doslova přetrpí poslední dny života.

Čtyři vánoční kapři z deseti mají smůlu v tom, že nejhorší týrání na ně teprve čeká. Zákazníci si je totiž živé přenáší do svých domovů. Tyto vodní živočichy nosí v igelitových taškách, v nichž se pomalu ale o to krutěji dusí. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vás někdo násilím ponořil do vody a ještě vám přes hlavu přetáhl igelitový pytlík. Moc komfortně byste se v těchto posledních minutách života jistě necítili.

Zcela špatně je také vypouštění kaprů do vany, kde mají přečkat poslední chvíle před smrtí. Čerstvě napuštěná voda z kohoutku totiž obsahuje chlor, který rybě poškodí sliznice a nervovou soustavu. Navíc je voda ve vaně mnohem teplejší než voda ve venkovní kádi, což rybě způsobí velký tepelný šok. Přirovnal bych to k tomu, jako když otužilec vyleze z ledové vody a rovnou bez jakékoliv přípravy, snad jen s menším přidušením, vleze do rozpálené sauny, z níž ale nemá možnost úniku.

Zcela brutální a nepochopitelný je krvavý zvyk zabíjet kapra přímo před očima kupujících včetně dětí. Jde v podstatě o veřejnou popravu, která je naprosto zbytečná. Žádné jiné zvíře takhle veřejně v otřesných podmínkách nezabíjíme. Nebo jste někde u nás viděli hromadně v ulicích podřezávat kuřata, vepře či krávy? Jak by se vám líbilo, kdyby chodníky zbarvila jejich krev, která by byla patrná ještě hodně dlouho po brutální oslavě smrti? Nehledě na to, že usmrcování ostatních hospodářských zvířat se řídí přísnými regulacemi a smí se provádět jen v pečlivě kontrolovaných jatkách. U kaprů však kruté a krvavé zabíjení v nehygienických podmínkách prosincových ulic prováděných často nevyškolenými brigádníky stále tolerujeme. Osobně tento zvyk považuju za úchylný a nechápu, že ho Češi nakupováním kaprů u pouličních stánků stále podporují.

V současné době, kdy je v obchodech dostatek čerstvých ryb nejen na Vánoce, ale po celý rok, je hromadné vraždění kaprů zmrzlými rukami prodejců naprosto zbytečné. U ryb v obchodech máme větší jistotu, že nemusely prožít konec života v brutálních bolestech, ale byly usmrceny humánně a co nejšetrněji. Ostatně i jejich maso je pak díky tomu kvalitnější.

Jsem rád, že se dosud lhostejný postoj veřejnosti k tomuto zbytečnému utrpení milionů ryb mění. Už před dvěma roky na to upozornila Komerční banka ve spolupráci s influencerkou Lucií Zelinkovou, o rok později se přidal i obchodní řetězec Lidl, který právě s odkazem na zlepšení wellfare zvířat zakázal prodej živých kaprů před svými prodejnami. „Každoroční prodej živých kaprů přináší do českých měst nepěkný obrázek. V předvánoční době se ulice zaplní káděmi s živými kapry, kteří za sebou mají dlouhou a strastiplnou cestu. Zatímco v normálních podmínkách tráví kapr zimu na dně rybníka ve stavu zimního spánku, vánoční kapr je neustále převážen, a to ve stavu naprostého vyčerpání a často i vyhladovění. Přechovávání kaprů v kádích představuje další stres. Ryby jsou na sebe namačkané a nemají dostatek kyslíku. Usmrcení kaprů probíhá často bez kvalifikovaných zaměstnanců, kteří mají zkušenosti z jatek, jelikož zákon tato pravidla u prodeje živých kaprů nedefinuje. Přetrvává tedy obava, zdali jsou ryby zabíjeny humánně a nejsou vystaveny dalšímu utrpení,“ vysvětluje Lidl svůj postoj v kampani Netrap kapra. Lidem jako alternativu nabízí už zpracované kapří filety a podkovy, jejichž dodavatelé zaručují co nejhumánnější přístup k rybám. Byl bych velmi rád, kdyby se do této záslužné kampaně připojily i ostatní obchodní řetězce.

Podpořit ukončení tohoto utrpení může kdokoliv z nás. Ochránci zvířat ze sdružení Compassion in World Farming (CIWF) předali poslankyni a místopředsedkyni výboru pro životní prostření Kláře Kocmanové petici s více než desetitisíci podpisy žádající úplný zákaz prodeje živých ryb. Připojit se k této iniciativě lze na webových stránkách rybolove.cz. Obavy, že lidé přijdou o možnost koupit si na vánoční stůl rybu, jsou liché. Čerstvé ryby se už dávno prodávají ve spoustě obchodů a nejsou jen doménou specializovaných rybáren. Rybáři navíc budou mít díky spolupráci s obchody zajištěný celoroční odbyt a nebudou muset spoléhat jen na pár dnů v roce jako nyní. A my všichni si budeme moci užít Vánoce jako opravdové svátky klidu a míru bez krvavého stínu milionů umučených živých tvorů.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech, Vánocích a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...