Přeskočit na hlavní obsah

Jak dlouho ještě budou Vánoce ve znamení neuvěřitelného utrpení a týrání kaprů, ptá se developer a milovník zvířat Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k prodeji vánočních kaprů.



Traduje se, že jsou svátkem klidu a míru. Časem, kdy by měl člověk zpomalit a zamyslet se nad hodnotou života. Líbivá hesla doprovázející blížící se vánoční svátky se pěkně vyjímají na reklamních sloganech, ve skutečnosti to už dávno neplatí. Všeobecný shon a stres každoročně korunují veřejná krvavá jatka přímo v ulicích vánočně vyzdobených měst, při nichž po zbytečném utrpení a nesmírné bolesti umírají miliony živých tvorů. Vánoční kapři jsou odsouzeni k potupnému čekání na nemilosrdnou smrt namačkáni jeden na druhého v malých kádích, ve kterých se nemohou hýbat a mají nedostatek kyslíku. Je načase dát této komunistické tradici jednou pro vždy sbohem.

Hned zpočátku musím uvést, že nebojuji proti vánočním tradicím. Oproti obecným představám totiž hromadné zabíjení kaprů na Vánoce není žádnou staletou tradicí, rozšířilo se až v padesátých letech minulého století. Tedy v době nejtěžších zločinů komunismu, k nimž si troufnu zařadit i tento barbarský zvyk, který v jednadvacátém století nemá co dělat.

Nejde přitom o žádnou malichernost. Každoročně se v Česku vyloví kolem 18 tisíc tun kaprů, což představuje zhruba 30 milionů zvířat. Drtivá většina z nich, konkrétně 85 procent, se prodá před Vánocemi. Krutému zacházení jsou tak v předvánoční dny vystaveny miliony živých tvorů, kteří by přitom vůbec trpět nemuseli. Ale k tomu se ještě dostanu. Nejprve si popišme, jak taková cesta kapra na štědrovečerní stůl vlastně vypadá.

Kapr běžně tráví zimu u dna rybníka ve stavu podobném zimnímu spánku, při němž se mu zpomalí metabolismus. Vánoční kapr však takový komfort nemá, z nutného odpočinku ho ruší neustálé lovení a převozy. Konec života nakonec stráví v otřesných podmínkách, při nichž neskutečně trpí.

První utrpení přichází už při výlovu, při kterém se nešetrnou manipulací zraní spousta ryb. Některé dokonce těmto zraněním podlehnou. Pokud toto násilné vytržení z přirozeného prostředí kapři přežijí, nemají ani zdaleka vyhráno. Místo prostorného rybníku musí trávit spoustu dnů a týdnů v mnohem menších sádkách namačkaní na ostatní spolutrpící. Ani to však není nic proti miniaturním přeplněným kádím, v nichž bez možnosti volného pohybu kapři doslova přetrpí poslední dny života.

Čtyři vánoční kapři z deseti mají smůlu v tom, že nejhorší týrání na ně teprve čeká. Zákazníci si je totiž živé přenáší do svých domovů. Tyto vodní živočichy nosí v igelitových taškách, v nichž se pomalu ale o to krutěji dusí. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vás někdo násilím ponořil do vody a ještě vám přes hlavu přetáhl igelitový pytlík. Moc komfortně byste se v těchto posledních minutách života jistě necítili.

Zcela špatně je také vypouštění kaprů do vany, kde mají přečkat poslední chvíle před smrtí. Čerstvě napuštěná voda z kohoutku totiž obsahuje chlor, který rybě poškodí sliznice a nervovou soustavu. Navíc je voda ve vaně mnohem teplejší než voda ve venkovní kádi, což rybě způsobí velký tepelný šok. Přirovnal bych to k tomu, jako když otužilec vyleze z ledové vody a rovnou bez jakékoliv přípravy, snad jen s menším přidušením, vleze do rozpálené sauny, z níž ale nemá možnost úniku.

Zcela brutální a nepochopitelný je krvavý zvyk zabíjet kapra přímo před očima kupujících včetně dětí. Jde v podstatě o veřejnou popravu, která je naprosto zbytečná. Žádné jiné zvíře takhle veřejně v otřesných podmínkách nezabíjíme. Nebo jste někde u nás viděli hromadně v ulicích podřezávat kuřata, vepře či krávy? Jak by se vám líbilo, kdyby chodníky zbarvila jejich krev, která by byla patrná ještě hodně dlouho po brutální oslavě smrti? Nehledě na to, že usmrcování ostatních hospodářských zvířat se řídí přísnými regulacemi a smí se provádět jen v pečlivě kontrolovaných jatkách. U kaprů však kruté a krvavé zabíjení v nehygienických podmínkách prosincových ulic prováděných často nevyškolenými brigádníky stále tolerujeme. Osobně tento zvyk považuju za úchylný a nechápu, že ho Češi nakupováním kaprů u pouličních stánků stále podporují.

V současné době, kdy je v obchodech dostatek čerstvých ryb nejen na Vánoce, ale po celý rok, je hromadné vraždění kaprů zmrzlými rukami prodejců naprosto zbytečné. U ryb v obchodech máme větší jistotu, že nemusely prožít konec života v brutálních bolestech, ale byly usmrceny humánně a co nejšetrněji. Ostatně i jejich maso je pak díky tomu kvalitnější.

Jsem rád, že se dosud lhostejný postoj veřejnosti k tomuto zbytečnému utrpení milionů ryb mění. Už před dvěma roky na to upozornila Komerční banka ve spolupráci s influencerkou Lucií Zelinkovou, o rok později se přidal i obchodní řetězec Lidl, který právě s odkazem na zlepšení wellfare zvířat zakázal prodej živých kaprů před svými prodejnami. „Každoroční prodej živých kaprů přináší do českých měst nepěkný obrázek. V předvánoční době se ulice zaplní káděmi s živými kapry, kteří za sebou mají dlouhou a strastiplnou cestu. Zatímco v normálních podmínkách tráví kapr zimu na dně rybníka ve stavu zimního spánku, vánoční kapr je neustále převážen, a to ve stavu naprostého vyčerpání a často i vyhladovění. Přechovávání kaprů v kádích představuje další stres. Ryby jsou na sebe namačkané a nemají dostatek kyslíku. Usmrcení kaprů probíhá často bez kvalifikovaných zaměstnanců, kteří mají zkušenosti z jatek, jelikož zákon tato pravidla u prodeje živých kaprů nedefinuje. Přetrvává tedy obava, zdali jsou ryby zabíjeny humánně a nejsou vystaveny dalšímu utrpení,“ vysvětluje Lidl svůj postoj v kampani Netrap kapra. Lidem jako alternativu nabízí už zpracované kapří filety a podkovy, jejichž dodavatelé zaručují co nejhumánnější přístup k rybám. Byl bych velmi rád, kdyby se do této záslužné kampaně připojily i ostatní obchodní řetězce.

Podpořit ukončení tohoto utrpení může kdokoliv z nás. Ochránci zvířat ze sdružení Compassion in World Farming (CIWF) předali poslankyni a místopředsedkyni výboru pro životní prostření Kláře Kocmanové petici s více než desetitisíci podpisy žádající úplný zákaz prodeje živých ryb. Připojit se k této iniciativě lze na webových stránkách rybolove.cz. Obavy, že lidé přijdou o možnost koupit si na vánoční stůl rybu, jsou liché. Čerstvé ryby se už dávno prodávají ve spoustě obchodů a nejsou jen doménou specializovaných rybáren. Rybáři navíc budou mít díky spolupráci s obchody zajištěný celoroční odbyt a nebudou muset spoléhat jen na pár dnů v roce jako nyní. A my všichni si budeme moci užít Vánoce jako opravdové svátky klidu a míru bez krvavého stínu milionů umučených živých tvorů.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech, Vánocích a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...